Michaela Klobušická alias Michelle K pokřtila svou debutovou desku Roky lásky v Městských lázních v Jablonci. Byť žije v Praze, na svůj rodný Jablonec zkrátka nedá dopustit. Album nabízí komorně popovou až šansonovou, někdy lehce folkovou hudbu jen v doprovodu piana.

Vy jste rodilá Jablonečanka. Jaké bylo dětství v Jablonci?

Voňavé, malebné, plné sněhu v zimě a letního koupání v přehradě. Z balkonu jsem koukala po večerech na úchvatné červánky nad Ještědem a poslouchala brebentění rorýsů, co tu všude kolem hnízdí. A po zamrzlé přehradě, kam jsem měla výhled zpokoje, jednou v noci přeběhla liška. Je tu krásně.

Hru na klavír i zpěv jste vycizelovala na jablonecké ZUŠce. Chodila jste na ni ráda nebo z donucení?

Já jsem byla normální dítě s dětskou povahou a tak, jako většinu dětí, mě to moc nebavilo, přestože mi to šlo. Hlavně ten drill a trénink prstové techniky byla nuda. Víc mě bavilo hrát a zpívat u ohně s kytarou. My jsme totiž muzikantská rodina. Dnes jsem ale opravdu vděčná rodičům a hlavně mamince, že se mnou cvičila a vedla mě k trpělivosti a hudebnímu řemeslu. Bez toho by to dnes nešlo.

Měla jste nějaké další umělecké koníčky?

Po vysoké jsem několik let tančila jako členka dance-company v několika pražských muzikálech, namátkou Pomáda, Kleopatra, Rebelové. Tanec byl dalším mým velkým uměleckých koníčkem. Přičichla jsem k showbusinessu a dostala se mezi opravdu výborné zpěváky. Nevěděla jsem, jestli nemám raději přestat zpívat úplně. Ale nakonec jsem se do toho trpělivě zakousla tak, jak mě naučila hra na piano. Začala jsem chodit na soukromé hodiny k profesorce Janě Novákové, která tehdy učila i na Ježkově konzervatoři chtěla jsem zpívat jako profík. Jsou za tím vším opravdu roky práce.

Nenapadlo vás jako malou, že se ZUŠkou „seknete“?

Ne, to nikdy. Jezdila jsem i po klavírních soutěžích a když už jsem nějakou skladbu uměla, a mohla jsem si užívat emoce, které sděluje, tak mě jí bavilo hrát. Ale trémista jsem byla.

Mateřská škola Nová Ruda v libereckých Vratislavicích.
Vratislavická školka je stavbou roku i kraje

Kteří pedagogové jablonecké Zušky vám toho dali nejvíc?

Já jsem na klavír žákyně paní učitelky Funkové. Chodila jsem do sboru k panu učiteli Žurovi, ale i do školního sboru k paní učitelce Fröhlichové. Taky na balet. Moc ráda na ně všechny vzpomínám. Všichni uměli pochválit a tyhle pozitivní motivace mi dost pomohly.

Kam jste chodila na střední školu a jak na ni vzpomínáte?

Na gymnázium U Balvanu. Zůstali mi z té doby kamarádi to je fajn. Jinak studium bylo trochu stres hodně učení, i takového co vás nebaví. Ale naučila jsem se jak se učit. Na vysoké už jsem studovala to, co mě zajímá, a tak to paradoxně bylo snazší

Po střední škole jste naskočila na studium pedagogiky v Liberci. A právě váš profesor Jan Šolc, jinak i politik a poradce prezidenta Václava Havla, vaše album minulý týden pokřtil. Proč zrovna on?

On byl pro mne vždy strhující osobností na jeho přednášky z etiky dodnes nezapomenu. Byl pro nás všechny v kruhu motivací a inspirací. Jak to dělá? On je prostě takový! Charismatický. Je od něj opravdu krásné, že mou žádost pokřtít desku přijal. Je pro mne symbolem správného žití a svobody. A to, že se mi podařilo dát dohromady vlastní desku, je výsledkem naplnění mé vnitřní svobody a naplnění osobního příběhu, životní cesty. Tedy v tom vidím spojení.

Skládáte jak hudbu, tak texty. Je to pro vás důležité nebo si dokážete představit i spolupráci s někým jiným?

Moje skladby jsou osobní výpovědí a ta je o to autentičtější, že jsem v nich otištěná komplet v hudbě, textu i samotné produkci. Ale umím si představit dost rovin spolupráce především na hudební aranži ve smyslu více nástrojů, rozvinutí tématu, i vícehlasů.

Dělníci zasklívají přístavbu Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.
Přístavba muzea je ve skluzu. První návštěvníci se do ní podívají až v létě

Jak se vlastně dnes začíná umělecká dráha? Jste již etablovaná nebo se snažíte prorazit?

Já jsem začala po netu. To bylo místo, kde lidi začali poslouchat moje písničky a odkud mi přišly první hezké reakce. Internet dnes umožňuje začít každému. Etablovaná bych se nenazvala… A propagace a život na sociálních sítích je mi dost cizí, ale vím, že to bez toho nejde. Snažím se teď sdílet hudbu naživo s lidmi, tedy na koncertech tam se mi zpívá mnohem lépe než ve studiu. To je pro mě ta cesta.

Vy si všechno kolem děláte sama, tedy nejen samotnou hudbu, ale i management. Dá se to?

No to právě moc nejde, proto to jde celé tak pomalu. No a než někoho oslovím, musím mít něco v ruce třeba první komplet písní desku. A teď doufám, že se mi někoho takového podaří najít. Ano, je to další krok.

Michaela Klobušická alias Michelle K
• Narodila se v Jablonci nad Nisou.
• První hudební krůčky udělala v ZUŠ Jablonec nad Nisou.
• Vystudovala vysokou školu, pedagogickou fakultu v Liberci.
• Na přelomu r. 2018/19 vydala debutovou desku Roky lásky.

Zpěvačka o desce říká:
„Deska Roky lásky je plně autorská, skládám jak hudbu, tak texty (hraji na piano a zpívám) a tím je to asi i zajímavé. Jsem začínající umělec a snažím se dostat věc na menší pódia a mezi posluchače. Koncertů bylo zatím jen pár. Nemám za sebou žádný management a vše si zatím dělám sama třeba je to ale právě to, čím je to jiné a inspirativní že jsem si zrealizovala svůj sen uprostřed velkého světa obchodní hudební scény….“