Bříza bělokorá s libozvučným latinským názvem Betula pendula dorůstá do výšky až 25 metrů. Málokdo tento strom nezná, je příliš výrazná, zároveň tak obyčejná. Překvapením proto pro mnohé bude, že její jednoduché pilovité listy a bílá kůra obsahují flavonoidy (především hyperosid a rytosid), fenolové kyseliny, taniny, triterpeny a především kyseliny berulinovou a askorbovou (vitamin C). A právě z toho má radost přírodní medicína.

Jak pomáhá?

Užívají se především jarní mladé listy a kůra. Listy se suší a poté užívají jako nálev nebo se drtí na prášek. Vhodná je i matečná tinktura, tedy roztok, který se připravuje macerováním listů v alkoholu. Kůra se nejčastěji používá pro odvar. Sušená bříza se přidává do bylinných směsí, které mají močopudné a protirevmatické účinky. Matečnou tinkturu můžete nakapat do sklenice vody, užívejte 40 kapek třikrát denně.

Absolutně nepřekonatelné je ovšem březová míza (šťáva). Říká se jí také nápoj bohů, přispívá k jarní očistě těla a posiluje imunitu. Získává se ze stromů právě na jaře, a to navrtáním kmene. Do otvoru zasunete trubičku, stačí obyčejné brčko, a necháte šťávu odkapávat. Konzumujte ji vždy čerstvou, v lednici vydrží dva dny. Můžete ji ale s cukrem svařit i na sirup. Obsahuje draslík, sodík, magnezium, železo a další stopové prvky, ale také vitaminy A, B a C, éterické oleje a organické kyseliny. Pročišťuje játra i ledviny, snižuje cholesterol, pomáhá při dně i artritidě a odvádí přebytečnou vodu z těla.

V severní Evropě se bříza bělokorá používá při léčbě bradavic. Na bradavici se přikládá buď kousek navlhčené čerstvé kůry a denně se vyměňuje, nebo výluh z kůry sušené. Funguje to, zřejmě díky obsahu antivirových složek, především kyseliny betulinové a salicylátů. Nálev z 50 gramů sušených listů na 1 litr vody zase urychluje hojení strupů. Zaschlé poranění jím navlhčete třikrát denně. Listy břízy bělokoré jsou i vhodným močovým a ledvinovým antiseptikem. Močopudný účinek je ještě zesilován relativně vysokým obsahem vitaminu C. Je účinná i při léčbě močových a ledvinových kamenů, stejně tak léčí nejrůznější otoky. Ve směsi s dalšími bylinami, jako jsou např. jehlice trnitá, kopřiva dvoudomá nebo tužebník jilmový, tlumí revmatické bolesti. Při dodržování doporučených dávek se u břízy neobjevily žádné nežádoucí účinky, ale může vyvolat některé alergie.

Bříza v kosmetice

Známé jsou březové šampony a vlasové vody, možná jste je měli doma nebo si na ně pamatujete od babičky. Jemně voněly a vlasy po nich získaly hebkost a lesk. Dodnes je koupíte v některých drogériích.

Bříza se používala na ošetřování vlasů a nemocí pokožky hlavy už od dob římské říše. Díky vysokému obsahu salycilátů se výtažky z listů přidávají do prostředků na ošetřování pokožky s lupy. Salicyláty pomáhají odumřelé buňky odstranit, podporují růst nových a udržují vlasové kořínky zdravé. Kyselina salycilová je pro schopnost jemné exfoliace (olupování) používaná také v kosmetických přípravcích na akné. Při aplikaci působí na kožní bílkovinu keratin, kterou změkčují a rozpouštějí.

Domácí přípravek proti lupům

5 gramů kyseliny salicylové, 60 gramů mandlového oleje lisovaného za studena a 30 gramů ricinového oleje (např. Saloos)

Ricinový olej smíchejte s mandlovým, směs zahřejte na teplotu 70–80 °C a rozpusťte v ní kyselinu salicylovou. Uchovávejte při pokojové teplotě. Do vlasaté části hlavy směs aplikujte obvykle 1x denně, nejlépe večer. Následně zakryjte šátkem, ručníkem nebo sprchovací čepicí a nechte působit přes noc.

Rada tety Běty

Na lehké záněty močových cest či otoky pomůže nálev ze tří gramů sušených, jemně nařezaných březových listů, které necháte 10 až 15 minut louhovat v jednom šálku vroucí vody. Když teplota nápoje klesne pod 40 stupňů Celsia, přidejte jedlou sodu (1 gram na 1 litr). Pijte 3 šálky denně 30 minut před jídlem.