Vědci ze šanghajské University of Sport pracovali se známou poučkou, že člověk má denně nachodit deset tisíc kroků, aby měla chůze výrazné zdravotní účinky.

Díky studii zjistili, že stačí i mnohem méně, v podstatě se počítá každý krok. „Průměrný počet kroků za den se v jednotlivých studiích pohyboval od 2681 do 10 733. Většina studií prokázala přímý vztah mezi denním počtem kroků a nižším počtem kardiovaskulárních onemocnění nebo úmrtí,“ přiblížil výzkum zahraničních kolegů Jiří Suchý z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze.

V Teplicích se mohou pochlubit jednou z nejmodernějších dialýz v České republice
Tisíce Čechů mají nemocné ledviny. Potíže odhalí test u praktika

Studie zároveň ukázala, že každých tisíc kroků denně navíc vedlo ke snížení rizika celkové úmrtnosti minimálně o šest procent a někdy až o třetinu. „Ubylo i úmrtí, o pár procent až o pětinu. Tyto výsledky navíc platí, i když člověk ujde méně než deset tisíc kroků denně,“ doplnil Suchý.

S menším doporučeným množstvím kroků již pracuje i Světová zdravotnická organizace. „Doporučuje pětkrát týdně půlhodinu pohybu pro dospělého člověka, což představuje 150 minut mírné aerobní aktivity nebo 75 minut aktivity s vyšší zátěží týdně,“ uvedla prezidentka České komory fitness Jana Havrdová.

„Pokud tyto hodnoty převedeme na chůzi, měli bychom svižnou chůzí zvládnout minimálně šest tisíc kroků, což je denní limit, který by měl zdravý člověk bez problémů ujít,“ říká Havrdová.

Alergie je do značné míry dědičně podmíněná, ale významnou roli nepochybně hrají i vlivy prostředí, a může se projevovat velmi různou intenzitou a rychlostí rozvoje akutních potíží
Začala pylová sezona. Alergikům pomohou prášky i mobilní aplikace

Chůze je podle odborníků pro člověka přirozená, a ať už se rozhodl jen víc hýbat, nebo přímo sportovat, je to nejvhodnější začátek. „Nevyžaduje žádné zvláštní vybavení ani prostředí, lze ji provozovat při běžném denním režimu a ve své přirozené podobě s sebou nenese prakticky žádná zdravotní rizika,“ poznamenal lékař a ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Zmíněných šest tisíc kroků denně průměrný Čech zatím neujde. Velké mezinárodní srovnání záliby v chůzi provedli v roce 2017 vědci ze Stanfordské univerzity v americké Kalifornii.

V Evropě mezi nej

Několik měsíců zkoumali aktivitu téměř milionu lidí ze 111 zemí světa. Pohyb pokusných chodců zaznamenávaly chytré hodinky. Z výsledků vyplynulo, že Češi za den ujdou přibližně pět a půl tisíce kroků.

Přesto patří k nejaktivnější skupině Evropanů. Češi nachodí zhruba stejně jako Švýcaři a víc než Britové, Poláci, Němci, Skandinávci, Francouzi nebo obyvatelé Itálie a Řecka. Evropskými přeborníky jsou Ukrajinci, kteří denně nachodí více než 6100 kroků.

Téměř dvě třetiny Čechů se podle údajů ministerstva zdravotnictví u praktických lékařů ukázaly v ordinacích až nyní, po delší době
Lidé se kvůli covidu báli do ordinací. Polovině Čechů se zhoršilo zdraví

Evropa za světem nezaostává. „Globálně podle této studie dominují obyvatelé Hongkongu, kteří se denně přiblíží k sedmi tisícům kroků,“ píše se ve studii. Jako největší lenoši vyšli z výzkumu Indonésané, kteří urazí tři a půl tisíce kroků, následují obyvatelé Saúdské Arábie s podobným výsledkem.

Rozhýbat tělo Čechů se snaží celorepubliková akce s výmluvným názvem 10 000 kroků. Ta úspěšně odstartovala loni v březnu zapojily se do ní tisíce lidí. Letos se proto bude opakovat znovu, registrace začíná už 1. března.