Lidí, kteří prodělali v Česku nákazu koronavirem, je zřejmě více, než se myslelo. Alespoň podle studie, již provádí výzkumné centrum RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s Asociací laboratoří QualityLab.

V jejím rámci vědci odebírají účastníkům výzkumu krev a zjišťují, jaká je v ní přítomnost paměťových protilátek na koronavirus (viz box Protilátky na nákazu). Zatím tak otestovali šestnáct tisíc lidí. „Protilátky jsme již na konci prosince našli zhruba u třetiny z testovaných, jejich dynamika narůstá,“ říká garant projektu Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity.

Covidové oddělení s pacienty ve vážném stavu.
Zemřel nám tatínek, v nemocnici nebyla kapacita, píší lidé ministrovi Blatnému

Může to podle něj mimo jiné pomoci dát odpověď na otázku, jak to vypadá se získanou imunitou v celé populaci. „Vidíme, že narůstají počty lidí, kteří se s infekcí setkali,“ konstatuje.

Podle oficiálních dat ministerstva zdravotnictví si přitom nákazou prošlo daleko méně lidí. Tato data jsou podle Thona pouze ze záchytu antigenu, tedy nepřesná. Od počátku pandemie do pondělního večera úřad uváděl 1,25 milionu potvrzených případů. To je zhruba dvanáct procent obyvatel České republiky. Protilátková studie je však z hlediska infekce daleko přesnější a přínosnější, uvádí Thon.

Více zjištění

Cílem studie je zjistit, zda se lidé s virem Sars-CoV-2 (jak se koronavirus trápící svět nazývá) setkali, zda potřebují vakcínu a jaká je jejich imunitní odpověď, pokud už nákazu prodělali. Proto se skládá ze tří odběrů provedených v průběhu jednoho roku.

Pomůže přitom jak účastníkům výzkumu, tak celé populaci. Ti první se dozvědí, jak na tom opravdu jsou. „Také by se mohla ušetřit vakcína pro ty, kdo si nákazou ještě neprošli, protože lidé s protilátkami se mohou očkovat později,“ říká Thon. Druhým cílem je již zmíněná možnost závěrů pro celou populaci, což umožňuje velký rozsah studie.

Lidé u některých vládních nařízení přesně neví, jak to přesně je.
PŘEHLEDNĚ: Vysvětlení nejasných nařízení. Týkají se dětí, práce i autoservisů

„Také uvidíme, jak se vyvíjí množství protilátek v krvi, protože může jejich množství u konkrétního člověka nejen klesat, ale i vzrůstat, pokud se setká s infekcí opakovaně“, dodává Thon.

Další účastníci

První fáze studie ale ještě neskončila, sledování stále probíhá. Přihlásit se do ní lze až do konce března. Výhodu přitom mají především lidé, kteří jsou pojištěni u Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Jeden test totiž stojí šest set korun, dotyčná pojišťovna na každý z nich přispívá pětistovkou. Uhradí jim tak většinu nákladů.

„Příspěvkem chceme podpořit ty klienty, kteří se o své zdraví starají a zajímají se o to, jak na tom jsou s protilátkami,“ říká ředitel pojišťovny David Kostka. Počet účastníků by se díky tomu mohl vyšplhat až na třicet tisíc.

Protilátky na nákazu
Paměťové protilátky IgG se v krvi vytvářejí až po několika týdnech od počátku nákazy, tj. po odeznění akutní infekce. Jsou vysílány imunitním systémem, aby lidi, kteří je mají, před koronavirem nadále hlídali a chránili. Jejich úkolem je každého případného nového vetřelce v těle odhalit a zneškodnit. V krvi zůstávají přinejmenším několik měsíců, pravděpodobně i déle. I to je předmětem výzkumu.