Trpěla zácpou. Spala denně tři hodiny. Polštáře měla den co den potřísněná krví z nosu. Byla neustále nemocná, trápily jí afty. V sedmnácti letech disponovala zdravotním stavem důchodce. „Po nějaké době jsem šla k novému lékaři. Ten mě vyslechl, poslal na krevní a genetické testy a biopsii tenkého střeva. Pak mi oznámil, že mám celiakii,“ svěřila se dnes třicetiletá Brňanka Hana Wagnerová.

Celiakie je celoživotní autoimunitní nemoc, při níž tělo nedovede zpracovat lepek. „V České republice bylo v roce 2018 identifikováno téměř dvaadvacet tisíc celiaků. Vzhledem k nejednoznačnosti příznaků může být postižených nemocí ale až kolem čtyřiceti tisíc lidí,“ řekl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Vlastimil Sršeň. Zároveň dodal, že v Jihomoravském kraji čerpá příspěvek na celiakii téměř tisíc pět set lidí. To je nejvíce ze všech krajů v České republice.

Lidí diagnostikovaných touto chorobou každoročně přibývá. „Jde o poměrně nedávno objevené onemocnění. Poslední dobou máme navíc stále lepší diagnostické možnosti. Tudíž je možné, že tu nemoc dovedeme akorát lépe označit,“ uvedla arelgoložka Jitka Rychnovská.

Běžnými příznaky celiakie jsou průjem, křeče v břiše, ztráta hmotnosti, únava. „V tělech celiaků konzumujících lepek se tvoří chronické záněty střevní sliznice, které se nehojí. To s sebou nese řadu různorodých komplikací. Vše může vyústit až v rakovinu střev,“ doplnila Rychnovská.

Nemoc chameleon 

Právě kvůli rozmanitosti projevů onemocnění se jí říká nemoc chameleon. „Mně se k tomu přidružila revmatoidní artritida,“ podotkla Wagnerová.

Lék na celiakii neexistuje. Funguje jen přísná bezlepková dieta. „Lidé s touto nemocí se musí vyhýbat produktům z většiny druhů mouk. Lepek je přidaný rovněž v mléčných výrobcích. No a také v pivu. Obecně se nachází v osmdesáti procentech produktů,“ vysvětlila výživová poradkyně Eva Beníšková.

Podle Beníškové se však množství bezlepkových potravin v obchodech zvyšuje. „V nabídce máme desítky výrobků určené pro celiaky, jedná se o výrobky, které jsou alternativou pro ty klasické," řekl třeba mluvčí společnosti Tesco Václav Koukolíček.

Stejně je to i v mnoha restauracích, které už nabízejí pokrmy bez glutenu. Problémy jsou ale stále ve školách, neboť zákon jídelnám neukládá povinnost vařit i pro celiaky. V Brně bezlepková jídla vaří například škola v ulici Novolíšeňská, Základní škola Zeiberlichova nebo kuchyně základní školy Merhautova.

Existují i organizace a skupiny, které celiaky sdružují. „V Klubu celiakie Brno jsem poznala spoustu skvělých lidí. Pořádáme i setkání. Nejbližší se koná 20. června. Člověk má pak pocit, že v tom není sám,“ vylíčila Wagnerová.

Záměna pojmů

Celiaci trpí nesnášenlivostí na lepek, ale špatná tolerance lepku ještě neznačí celiakii, upozorňují odborníci na záměnu pojmů. „Celiakie je laboratorně prokázané onemocnění. Intolerance na lepek znamená, že gluten danému člověku nesedí. Když někdo takový sní větší množství lepku, může se krátkodobě cítit špatně. S celiakií se pojí vážnější a dlouhodobější problémy,“ upřesnila Rychnovská.

Lékaři odhadují, že toto autoimunitní onemocnění postihuje zhruba jedno procento všech lidí. A ačkoli je choroba podmíněná geneticky, spouštěčem může být prostředí. „Spěch, obrovský stres, špatné stravovací návyky, minimum pohybu. Náš organismus není na současnost stavěný. Lidé jsou nastavení, aby pracovali, ale poté odpočívali. Soudobý životní styl autoimunitním chorobám nahrává.

Důkazem budiž rostoucí počet pacientů s Crohnovou chorobou nebo právě celiakií,“ uzavřela Rychnovská