Češi dělají jednu velkou chybu, upozorňuje zubař Lukáš Kaloš

Setkal jste se někdy s člověkem, který neměl žádný kaz ani žádný problém se zuby?
Ano, dvakrát. Jednou to byla Američanka asi před pěti lety, podruhé Němka minulý rok. Přišli na vstupní prohlídku a nenašel jsem nic. Ani kaz, ani zánět dásně. Výborně si čistily zuby, proto jim nic nebylo.

Jakou největší chybu Češi dělají?
Častou chybou je, že se lidem prostě nechce čistit. Nebaví je to, spěchají na autobus nebo mají prostě jinou, lepší výmluvu. Podobné mentální nastavení vede spoustu z nich k neschopnosti vybrat si dobrého zubaře. Argumenty se vždy najdou: „Zubaři nejsou“, „Ten minulý mě nutil chodit na hygienu“, „Byl moc drahý“ apod. Když chcete něco dělat dobře, tak si musíte k sobě najít parťáka, který vám s tím pomůže. Pokud chcete mít zuby v pořádku, musíte najít zubaře, který chce to samé. Když vytvoříte tým a máte stejný cíl, je možné, že do cíle společně dojdete. Pokud chce každý něco jiného, je jisté, že svého cíle nedosáhnete.

Důležité kontakty ke koronaviru

Zlepšil se stav zubů pacientů ve srovnání s předcházejícími roky?
Pokud myslíte stav zubů mých pacientů, tak ano. Pokud myslíte obecně dobu před 10, 20, 30 lety, tak se stav chrupu Čechů také zlepšuje. To ale moc nezajímá babičku, které nedrží klapačky a musí si rohlík namáčet do mléka. Tuto otázku by si měl položit každý sám za sebe. Zlepšil se stav mého chrupu a mých dásní? Ne? A proč? Určitě ne proto, že jsem si nekoupil elektrický kartáček, který doporučuje 9 z 10 doktorů. Možná proto, že jsem se této části mého těla tolik nevěnoval.

Kolikrát denně si čistíte zuby vy?
Dvakrát. Ráno, když jedu autem do práce. A večer, když jedu autem z práce. Ano, bez pasty. Ano, kartáčkem, mezizubním kartáčkem a když jedu dlouho, tak i jednosvazkovým kartáčkem.

Řada lidí má ze zubaře stále strach. Jak ho pomáháte svým pacientům překonat?
Strach má plno lidí a oprávněně. Slyšel jsem mnoho děsivých příběhů o předchozích ošetřeních. Mám pacienty, kteří se báli sednout na křeslo. Jejich obavy musím rozptýlit už při prvním setkání. Potřebují naději, že vše proběhne bezbolestně a pokud možno co nejméně nepříjemně. Vše záleží na přístupu celého stomatologického týmu, konceptu léčby i prostředí, ve kterém pacienta ošetřujete. „Žádný plán, žádná léčba“, to je základní pravidlo. Nejdřív pacienta vyšetřím. Pak vytvořím léčebný plán, který s ním prodiskutuji. Tím vytvoříme společný cíl a v ruce máme podrobný popis, jak se k němu dostaneme. Když pacient ví, co se bude dít, tak se nemá čeho bát.

Vysoký cholesterol může zaskočit i třicátníky. Stačí přitom dodržovat pravidla

Co vás na zubařině nejvíc baví?
Všechno. Nejvíce svoboda. Je to jeden z mála oborů medicíny, ve kterém můžete být i v Česku na světové špičce. Tedy, pokud chcete. A v Česku pár doktorů opravdu chce.

Jsou nějaké zákroky, které děláte nerad?
Nerad opravuji svoje chyby. To bolí ze všeho nejvíc.

Co se ve stomatologii za poslední rok změnilo?
Nic zásadního. Stomatologie je velmi jednoduchý a probádaný obor. Změny jsou opravdu malé. Problém je, že mnoho lékařů nedodržuje technologické postupy a pravidla. Vývoj samozřejmě probíhá, ale na zub ze zkumavky a tablety proti kazům si musíme ještě počkat. Velký rozvoj v blízké budoucnosti nastane v léčbě komplikací se zubními implantáty.

Jaké problémy s nimi mohou nastat?
Dentální implantáty jsou zázrakem moderní stomatologie, pokud jsou dodržena pravidla jejich použití. Jejich správné zavedení vyžaduje hodně vědomostí a přesné provedení. Rozhodující je schopný lékař, který používá vědecky ověřené implantáty. Často slýchám od pacientů, že je jejich tělo nepřijalo, a proto je mít nemohou. To je velmi málo pravděpodobné. U vědecky ověřených implantátů je toto riziko velmi malé, přibližně 1 procento. Velká část komplikací vzniká až po několika letech, kdy se projeví chyby při jejich zavedení, ale také nedostatky v dentální hygieně. Kost kolem implantátu může začít ustupovat v důsledku dlouhodobého zánětu měkkých tkání.

Desetina seniorů koronaviru podlehne. Při epidemii by sami do obchodu neměli

Využíváte při ošetření kazů či dalších zákroků kromě anestezie i rajský plyn?
Ano, pokud to nejde jinak. A téměř vždy to jinak jde.

V jakých případech se používá tzv. analgosedace?
Když se mi nedaří jinak zvládnout strach pacienta z ošetření, nebo když má pacient nepřekonatelný dávivý reflex.

Platí, že pokud mají špatné zuby děti, mají je i jejich rodiče?
V podstatě bych to obrátil. Když mají rodiče problém s hygienou, byl by to zázrak, kdyby dítě čistilo jako o život. Rodiče jsou v tomto ohledu primární autoritou a bez jejich spolupráce to nejde.

Jak tedy změnit to, že už malé děti mají extrémně zkažené zuby?
Jediné spolehlivé řešení je individuální prevence. To znamená naučit rodiče čistit zuby a starat se o vlastní orální zdraví. Pak je šance, že se v tomto ohledu budou věnovat i svým dětem. Spolu s tím jde i motivace a nácvik čištění zubů za přítomnosti rodiče. Význam mají i různé preventivní programy, ale efektivita je mnohem menší než v rodině a v ordinaci. Byly doby, kdy jsme v občanském sdružení Nechci kazy edukovali 25 tisíc dětí ročně. Mělo to smysl, ale práce s rodiči v ordinaci je mnohem účinnější.

Bolest břicha a průjem nepodceňujte. Zanedbání může skončit i rakovinou

Co si myslíte o alternativních způsobech čištění – například pomocí kokosového oleje či žvýkáním hřebíčku?
To nemá s prevencí zubního kazu a parodontitidy nic společného. Bez práce nejsou koláče. Nečistíš, zaplatíš. Je to jednoduché.

Jak moc složení slin ovlivňuje vznik zubních kazů?
Ovlivňuje, ale každá mince má dvě strany. Pokud je slina protektivnější ke sklovině, má pacient většinou problém s dásněmi. Ve stomatologii máme dvě základní onemocnění: zubní kaz a parodontitidu. Správným čištěním zubů a mezizubních prostor předejdete obojímu. Pokud máte složení slin, které vás trochu více chrání před vznikem kazu, tak bez správného čištění budete mít parodontitidu. V konečném důsledku vám vypadnou krásné nezkažené zuby.

Vytrhnutí zubu by mělo být úplně krajní řešení, přesto je řada zubařů stále provádí a nehledí na efektivnější metody endodontické chirurgie, díky které nám mohou zůstat původní zuby. Jak se na to díváte vy?
Pokud lze zub zachránit a má v ústech nějakou funkci, tak je nutné ho zachránit. Pokud to stomatolog neumí, měl by pacienta odeslat ke kolegům, kteří to zvládnou. Vytažený zub je často nutné nahradit, aby byla zachována funkce a estetika chrupu. To bývá zpravidla komplikovanější a nákladnější než jeho záchrana.

Aby rouška splnila účel, musí se umět správně použít. Vousáči ale mají problém

Často dochází k vytržení osmiček, někdy i preventivně. Opravdu je zbytečné snažit se je zachránit, i když je v nich například jen kaz?
To je jednoduché. Pokud chcete zub extrahovat, musíte k tomu mít důvod, indikaci. Pokud není pacient schopen vyčistit prostor mezi sedmičkou a osmičkou, je jasné, že se oba zuby zkazí nebo dojde ke vzniku parodontitidy. To je jasná indikace k extrakci. Jde nám o sedmičku, osmička vám chybět nebude. Další indikací je třeba rozsáhlý kaz nebo prořezání zubu na nevhodném místě.