Verdikt nad ním vynesla po jednodenním hlavním přelíčení v pondělí v odpoledních hodinách Olga Fričová, předsedkyně senátu liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem.

„V důsledku dlouhodobých neshod mezi manželi a po předchozí hádce s manželkou svého syna udusil polštářem,“ stojí v obžalobě. Ke svému činu se pak pachatel přiznal nápisy voskovkami v bytě, kde k vraždě došlo.

„Ráno jsem zjistil, že jsem ho zabil“

„Došlo mi, že jsem ho zabil, když jsem se ráno vzbudil a viděl jsem vlastnoručně napsané nápisy. Na nic si nepamatuji, byl jsem opilý a nejsem zvyklý pít. Nesměl jsem deset let pít, jsem epileptik,“ vysvětloval s pláčem před soudem Ladislav Průša.

Manželé se v té době rozváděli, přičemž manželka dostala do své péče dceru, Ladislav Průša pak právě syna. 17. prosince, kdy k vraždě došlo, navštívil Průša svou dceru, která v té době pobývala na psychiatrickém oddělení.

„Za dcerou můžeš jen v sudou sobotu“

Manželka však právě kvůli jeho návštěvě vyvolala hádku, přičemž mu vytýkala, že středa pro něj není návštěvním dnem a podle výroku soudu má právo vídat dceru pouze každou sudou sobotu. Mimo to pak měla podle výpovědi Ladislava Průši synovi sdělit, že on není jeho pravým otcem. Při výsleších manželka uváděla, že se to syn nedozvěděl v afektu, ale již dříve v klidu. U soudu však mluvila zcela jinak.

„Ne, syn nevěděl, že můj manžel není jeho otcem, nikdy jsem mu to neřekla,“ uvedla. Když ji však na rozpor upozornila předsedkyně senátu, začala tvrdit, že si vlastně nevzpomíná.

Ještě navečer přitom nic nenapovídalo tomu, co mělo přijít za několik hodin. Průša přišel se svým synem domů, navečeřeli se a udělali společně úkoly do školy. „Měl jsem pro syna plné skříně dárků k Vánocům a na jaro jsem zaplatil pro nás dva zájezd do Egypta,“ uváděl Průša.

Podle soudních znaleckých posudků z oborů psychiatrie a psychologie se v momentě vraždy u Průši sešlo hned několik faktorů, jakými jsou jeho anomálie osobnostních vlastností, vypitý alkohol a důsledkem toho zkratkovité jednání.

Kromě toho pak posudek uvádí, že Průša hrůzný čin provedl v silném pocitu ohrožení svých životních jistot spočívajících v možnosti odebrání syna z péče a s tím související i ztrátou bytu. Manželka totiž hodlala získat syna do vlastní péče. Průša s ním žil v bytě svého tchána, o který by přišel v momentě, kdyby žil bez syna.

Kde se vzal v těle syna Diazepam?

Záhadou v případu zůstává, jak se v organismu zabitého syna objevil pitvou prokázaný lék Diazepam, když chlapec byl zcela zdráv a žádné léky nebral.
Průša se k činu sám přiznal na policii, kam odešel, když zjistil, co udělal. Za vraždu mu hrozil až výjimečný trest.

V odůvodnění rozsudku Olga Fričová uvedla, že obžalovaného k činu dohnalo prostředí, ve kterém žil, včetně chování manželky a její rodiny. Nicméně tento fakt není omluvou pro vraždu.

„Udělal to naschvál, aby se mi pomstil. Říkal už dříve, že on nebude tím, kdo prohrál,“ trvá na svém Průšova exmanželka, která během soudního přelíčení neuronila ani jednu slzu nad mrtvým synem.

Obě strany, jak státní zástupkyně, tak i odsouzený Ladislav Průša, se po vynesení rozsudku na místě vzdaly práva na odvolání.