Kliknutím zvětšíte"Je to úleva, ale hrozně mě štve, že jsem si nemohl zaskákat individuály a všechny tréninky. Čtyři roky se snažíte a potom strávíte deset dní na pokoji koukáním na televizi," řekl bývalý juniorský mistr světa novinářům po svém prvním a posledním soutěžím pokusu na můstku v Čang-ťia-kchou. Výkonem 108 metrů byl dokonce z českého kvarteta nejlepší.
Čtyřiadvacetiletý Polášek absolvoval s nedělním tréninkem a zkušebním kolem v Číně pět skoků. "Ani mi neudělaly extra radost, že bych si skočil daleko. Ale jako jo, aspoň jsem si skočil. Pak se to ale stejně sleje do jednoho, že to tady prostě stálo za h…," ulevil si.
Polášek měl pozitivní test na koronavirus hned po příletu do Pekingu a musel odjet na hotel asi dvacet minut cesty od olympijské vesnice. Příznaky nemoci měl jen mírné. "Dva tři dny, ale pak už to bylo relativně dobré. Naštěstí žádné horečky nebo nějaký suchý kašel nebyl," řekl.
Na samotce si každý den volal s přítelkyní Kristýnou, což pro něj byla největší vzpruha. "Byla mi velkou psychickou oporou," uvedl. Nad vodou ho držela i vidina, že by si mohl na olympiádě zaskákat. Negativní výsledky testů ale pořád nepřicházely ."Hodnoty, které člověka dají do negativní zóny, se nelepšily. Až jsem měl strach, že ani neodletím šestnáctého domů," řekl.
Psychický stav nebyl ideální
Na pokoji ho každé ráno v půl osmé budila sestřička na test. Pak už neusnul a den pak pomalu plynul až do jedenácti do večera. "Koukal jsem v televizi na ostatní sporty. Internet moc nefungoval, takže jsem si nemohl pustit ani nějaký pořádný film. Dny byly dlouhé, luštil jsem křížovky, četl jsem sedmý díl Zaklínače a doufal, že už bude zase večer a budu moct jít spát," popisoval.
Fyzicky se v malé místnosti moc udržovat nemohl. "Roztáhl jsem si karimatku, nějaký lehký strečink, cvičení na břicho, ale moc toho nešlo. Nemůžete udělat pořádné dřepy, překážky. Fyzický deficit na můstku určitě viděl byl," uvedl Polášek.
V izolačním hotelu vyhrazeném pro případy bez příznaků nebyl sám. Naproti byla ukrajinská biatlonistka Olena Pidhrušná. "A o dva pokoje vedle byl norský kombiňák (Jarl Magnus) Riiber, takže dobrá společnost," řekl Polášek. S reprezentačními kolegy v kontaktu moc nebyl. "Můj psychický stav nebyl úplně optimální a potom mě to po závodech štvalo, že jsem nemohl skákat taky. Samozřejmě jsem jim před závody napsal hodně štěstí, ať se daří, ale vnitřně jsem jim ani moc nechtěl psát, abych na ně nepřenesl tu svou frustraci nebo depresi."
Roman Koudelka rovněž nechtěl svého parťáka trápit vzkazy, které by mohly vyznít hloupě. Měl ale velkou radost, když se Polášek objevil v olympijské vesnici. "Najednou zaťukal někdo na dveře, a když jsem viděl Poldu, tak jsem měl jsem strašnou radost. Byl jsem až dojatý, protože on tomu obětoval strašně moc a co ho tady potkalo, je strašná smůla," řekl Koudelka.
Polášek si po sobotním propuštění dopřál na "oslavu" pizzu. "Protože jídlo v tom izolačním hotelu nebylo úplně optimální, tak jsem si dal pizzu a byl jsem spokojený," řekl. Je rozhodnutý, že do Číny už se nikdy nevrátí. "Ani na dovolenou nebo na nějaké památky. Nevím, k čemu to přirovnat, takovou situaci bych nikomu nepřál a doufám, že všechny covid opatření už se začnou pomalu rozvolňovat a že svět se dá pomalu do pořádku," prohlásil.
Další olympijské hry jsou za čtyři roky. V Itálii by si mohl spravit chuť, ale myšlenky na to zatím nemá. "Bůh ví, co život přichystá dál. Tenhle výlet mi moc motivaci do dalších let nedává," řekl Polášek. "Pevně věřím, že ho to nepoloží a bude bojovat dál," uvedl Koudelka.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
