Je to opravdu tak, že čím víc má předseda ANO a premiér Andrej Babiš problémů s Evropskou unií, ať už jde o jeho střet zájmů při čerpání evropských fondů, nebo kauzu Čapí hnízdo, kde je policií obviněn ze zneužití dotací ve výši 50 miliónů korun, tak mu to českých voličů pomáhá? Kde se tento český postoj vzal?
Kdybychom šli do hloubky do minulosti, tak narazíme na klasické české trauma vůči vlivům přicházejícím zvenčí. Vlivy, které mají dopad na život národa uprostřed Evropy. Jde například o Mnichovskou dohodu z roku 1938, nebo dobu, kdy jsme byli pod nadvládou Sovětského svazu.

Ale Evropská unie přece není Sovětský svaz, jehož jsme byli satelity?
V očích mnoha Čechů ale ano a to přesto, že jde o prokazatelně zcela odlišné geopolitické uspořádání. Pro mnoho českých lidí Evropská unie symbolizuje opět nějaký další vnější subjekt, dalších vnějšího aktéra, který zasahuje do života České republiky. Lidé si dávají do jednoho pytle všechny tyto vnější vlivy, ať už přicházejí z Východu nebo ze Západu. Vždy je to nějaká mocnost, která rozhoduje o tom, co my budeme dělat, v jakých podmínkách budeme žít. V tomto házení do jednoho pytle se pak ztrácí odlišný dobový i mezinárodně-politický kontext.

Co tento odpor proti „vnějším vlivům“ způsobuje?
Růst vlastenectví, posilování češství a národního rozměru. To se hodí především v období před volbami, když lze na tuto strunu češství zabrnkat, když se politik může vymezit vůči vnějšímu vlivu. Takže to, že Evropský parlament přijal rezoluci odsuzující střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, je vnímáno jako další zásah do toho našeho českého rybníku, do toho, co tady máme dělat, jak tady můžeme rozdělovat dotace a jak máme vykládat naši legislativu. To pak ten, kdo je terčem takové usnesené Evropského parlamentu, vykládá jako zasahování do suverenity České republiky. A obrací to proti Evropské unii a využívá to v předvolební kampani.

To, že po auditu Evropské komise, rezoluci Evropského parlamentu bude Babišův střet zájmů zkoumat nově zřízený evropského prokurátora, Andreji Babišovi ještě více pomůže?
Nepochybně, až tento úřad začne činit konkrétní kroky ve vztahu k těmto dotačním kauzám a kauzám, které se týkají střetu zájmů českého premiéra, tak Babiš dostane další munici ve svém útoku na evropské instituce a jejich snahu nás tady nějak „omezovat“.

Babiš stále EU vykresluje, jako „oni“, aniž by reflektoval to, že Unie jsme přece i „my“. Kolik procent voličů na něco takového slyší?
Kdybych vycházel z nedávného průzkumu slovenského Globsec, tak tam se uvádí, že 27 procent Čechů, nejvíce ze zkoumaných zemí, by bylo za vystoupení z Evropské unie. To je výrazně víc, než 20 %, které nyní průzkumy Babišovu hnutí ANO dávají. Na druhou stranu se ANO musí o tyto voliče dělit s dalšími protievropskými či eurospektickými stranami, jako je Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury, KSČM či Trikolóra. Automaticky to tedy neznamená, že všichni protievropsky naladění Češi budou volit Babiše. Ale o tom, že tento odpor vůči Unii funguje, svědčí předchozí výsledky, kterých protiunijní strany v minulosti v Česku dosáhly, především SPD. Lidé prostě na vykreslování Unie jako evropského strašáka stále slyší.

Jak se na existenci tak silného eurospekticismu podepsali za posledních 18 let dva poslední čeští prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman? Prezident má přece v českém prostředí neobyčejný vliv na vytváření postojů obyvatelstva?
U Václava Klause byl jeho eurospekticismus viditelný už od začátku jeho prezidentství, ale jako prezident ho nedával tolik najevo. U Miloše Zemana je to složitější. Na počátku sám o sobě tvrdil, že je eurofederalista, což je v českém prostředí až extrémně proevropský postoj a choval se tak i jako premiér v devadesátých letech. Vystupoval tak i zpočátku jako prezident, kdy třeba vyvěsil evropskou vlajku. Pak ale začal uplatňovat politiku „všech azimutů“ a orientovat se na východní mocnosti jako Rusko a Čínu. A i jeho voličská základna se začala rekrutovat z podporovatelů protiunijních stran, komunistů a SPD. A později i z voličů ANO.

Je Babišovo ANO protievropská strana?
Takto jednoznačně ji označit nelze. ANO je vůči Unii „flexibilně pragmatická“, někdy dokáže být silně proevropská a o pár dní se dokáže změnit v pravý opak. Proto i voličská základna ANO zahrnuje proevropské i protievropské proudy.

Pokud se vrátíme zpět k Andreji Babišovi. To, že Babiš má problém se zneužíváním dotací z fondů Evropské unie je pro českého voliče daleko méně závažné, než kdyby „kradl z našich českých peněz“? Je to tak, že průměrný Čech nevnímá, že evropské peníze jsou i naše české peníze?
Teď budu nediplomatický, ale myslím, že běžný Čech se prostě neorientuje v tom, co je to za peníze, odkud se berou, kdo je do rozpočtu EU dává atd. Proto Babišovy problémy s evropskými dotacemi nehrají zásadní roli.

Panuje tu tedy určitá ignorance, pokud jde o fungování Unie a pochopení jejího smyslu?
Ano, panuje a to ulehčuje situaci těm, kteří potřebují evropská témata prodat svým způsobem. Andrej Babiš má proto poměrně lehkou situaci, kdy může prohlašovat „já jsme suverénní premiér a nikdo, nám tady nebude zasahovat“.

Politolog Petr Just.Politolog Petr Just.Zdroj: se svolením Petra JustaPhDr. Petr Just Ph.D. (1978) – politolog, bývalý prorektor Metropolitní univerzity v Praze, přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzitě. Autor mnoha publikací o české a středoevropské politice.

Není to tak, že si lidé řeknou, Babiš oškubal EU, to je v pořádku? Podobně jako se tady za komunismu říkalo, kdo neokrádá stát, okrádá vlastní rodinu?
Postkomunistická mentalita tady určitě hraje svoji roli. Nejen v Česku, ale například i v Maďarsku, kde velké části voličů nevadí, jak Orbán používá peníze EU pro své blízké i pro svoji vesnici. A to přesto, že současně Orbán Evropskou unii tvrdě kritizuje.

Česko dopadlo v koronavirové krizi nejhůře na světě, země se strašlivým způsobem zadlužila, covidové uzávěry zničily spousty malých živnostníků a zavřely stovky pro Čechy ikonických hospod. Opravdu si myslíte, že se ve vrcholu kampaně podaří Babišovi voličům vnutit jako hlavní téma voleb migranty, odpor proti Evropské unii a nacionalismus?
U migrantů bych si na to vsadil.

I když žádní přicházet nebudou?
I když nebudou žádní přicházet. Čím méně jich bude, tím se z toho stane větší téma. Primárně to ale Babiš nebude vztahovat k unijní politice, ale k Pirátské straně, která je pro něj největším soupeřem ve volbách a zastávala v minulosti vstřícnější stanovisko vůči běžencům.

A téma Evropské unie?
Pokud jde o EU, Babišův střet zájmů, dotací, kauzy Čapí hnízdo, tam záleží na tom, jak se to bude vyvíjet na evropské straně. Pokud by z Evropské unie v jeho kauzách přicházely pro Andreje Babiše nepříjemné zprávy, tak předpokládám, že na to bude reagovat tím samým stylem, který jsme viděli doposud. Pokud nepřijdou od Evropské komise, úřadu evropského žalobce nebo Evropského parlamentu další kroky, tak téma odporu proti EU bude odsunuto trochu do pozadí. Ale u migrantů bych se vsadil, že to zůstane tématem až do konce kampaně.

Když mluvíme o tom, že tato témata prostě na část voličů fungují, dá se říci, že mladší čeští voliči jsou vůči této migrační a protievropské demagogii odolnější?
Určitě jsou odolnější a je to vidět na tom, jaká je generační struktura podpora jednotlivých politických stran. U stran, které jsou proevropské, prozápadní či velmi otevřené je výrazně větší podíl mladších voličů, od prvovoličů až po čtyřicátníky. Naopak u stran, které se vůči EU vymezují negativně, tak je voličská základny závislá na starší generaci. Na generaci, která prožila velkou část života za komunismu a je proto více ovlivněna traumaty jako Mnichov, nebo sovětská nadvláda. Tito starší voliči jsou oporou ANO, Komunistické strany Čech a Moravy i SPD.

Babišovy kauzy s EU mu paradoxně mohou přinést nové voliče

Propad hnutí ANO se v posledních týdnech zastavil, a to přesto, že Evropská unie předsedu hnutí Andreje Babiše vyšetřuje kvůli střetu zájmů a jeho Agrofertu zastavila část dotací. Odpor proti EU totiž ANO přináší voliče.

Před třemi roky v rozhovoru pro Financial Times označil sám sebe Andrej Babiš za „naprosto proevropského politika“. Europoslanci jeho hnutí ANO jsou součástí eurofederalistické liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), jejíž klíčovou součástí je strana En Marche! francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Europoslakyně ANO Dita Charanzová je za tuto frakci místopředsedkyní parlamentu. Před několika dny byla znovu zvolena zástupkyní předsedy evropských liberálů. „Čím dál více se ukazuje potřeba řešit mnohé společně a koordinovat na úrovni Unie,“ uvedla Charanzová jako poučení z doby pandemie pro roli EU.

Andrej Babiš ale v poslední době vystupuje, jako by byl z úplně jiného světa než jeho europoslanci. Zvláště nyní, kdy se krátí čas do parlamentních voleb na počátku října. „My nechceme sdílet naši zemi. My nechceme, aby naši zemi řídil Evropský parlament, nějaký zelený fanatici,“ uvedl Babiš počátkem června ve vystoupení v českém parlamentu přenášeném televizními kamerami. „Jsem svrchovaný premiér této země. Nepodléhám nikomu, jenom občanům, ti mi dali důvěru. Nikdo ze zahraničí nám do toho nebude kecat,“ hřímal Babiš.

Přestože do Unie, a už vůbec ne do Česka, nemíří žádná uprchlická vlna, ani její náznak, snaží se Babiš udělat z běženců a údajného tlaku EU na jejich přijímání zásadní téma voleb. „Česká republika je svrchovaný stát a my budeme rozhodovat, kdo tady bude pracovat a kdo tady bude žít! Já nechci muslimskou Evropu,“ prohlašuje Babiš. A obviňuje Brusel a opozici, že chtějí, aby Česko přijímalo uprchlíky.

Babiš se také ve prospěch ANO snaží obrátit svůj problém se střetem zájmů v otázce evropských dotací. Babišův konflikt zájmů na základě auditu oznámila na jaře Evropská komise a zastavila vyplácení nenárokových dotací EU jeho koncernu Agrofert.

Evropský parlament(EP) pak v červnu v rezoluci přijaté drtivou většinou hlasů vyzval Evropskou komisi, aby podobně, jako se to děje v případě Polska a Maďarska, prošetřila fungování právního státu v Česku. A případně zastavila dotace evropské dotace celému Česku. Důvodem je, že podle europarlamentu jsou státní orgány pod tlakem vládnoucího hnutí ANO a Babiše neprověřují a naopak premiéra hájí. „Problém střetu zájmů premiéra české úřady neřeší. A nebude se řešit, dokud bude Babiš předsedou vlády,“ říká lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Z Babiše se stal mezitím celoevropský „symbol střetu zájmů“, jak říká i předsedkyně kontrolního výboru Evropského parlamentu Monika Hohlmeiero- vá z německé CSU.

Protievropští voliči

Místo obrany ale přechází Babiš do útoku. „Je to pokračování zasahování EP do vnitřních záležitostí ČR. My jsme svrchovaná země a je tady politický souboj. Budou volby a EP se snaží ty volby ovlivnit,“ tvrdí Babiš.

Podle politologů mu zvyšující se tlak Evropské unie, jeho střet zájmů začal vyšetřovat Úřad evropského veřejného žalobce, nemusí u voličů uškodit, ale dokonce prospět. Podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze je hlavním důvodem, že značná část Čechů vnímá stále EU negativně jako „vnějšího aktéra“, který zasahuje do dění v Česku. Just také připomíná, že i podle nejnovějšího mezinárodního průzkumu společnosti Globsec je v Česku stále 27 % lidí, kteří by si přáli odchod z EU. „To je výrazně více, než má dnes Babišovo ANO voličů,“ uvádí.

Babišovy útoky proti Unii budí ale nevoli u části politiků ANO. Europoslankyně Radka Maxová kvůli nim odešla z klubu ANO v Evropském parlamentu a přešla k evropským sociálním demokratům. V minulosti podle ní čeští politici kvůli daleko menším kauzám, než má Babiš, odstupovali. „Premiér je naopak využívá pro mobilizaci svých voličů,“ konstatuje Maxová.

Europoslankyně Radka Maxová.Europoslankyně Radka Maxová.Zdroj: ČTKEuroposlankyně Radka Maxová kvůli nepodloženým útokům Andreje Babiše proti EU odešla z klubu ANO a přestoupila do frakce evropských socialistů.

Přehled hlavních kauz premiéra Andreje Babiše spojených s EU:

Čapí hnízdo: Dotační podvod z dotací EU ve výši 50 miliónů korun při výstavbě Babišova venkovského sídla Čapí hnízdo u Benešova. Policie vznesla obvinění, státní zastupitelství rozhoduje o tom, zda bude Andrej Babiš postaven před soud. Hrozí mu nepodmíněný trest 7 let vězení.

Zastavení nenárokových dotací Agrofertu: Střet zájmů Andreje Babiše v otázce nenárokových dotací firmě Agrofert, kde auditoři Evropské komise s konečnou platností v roce 2021 rozhodli, že přes převedení firmy Agrofert do svěřeneckých fondů je Babiš ve střetu zájmů. Firmě Agrofert bylo zastaveno vyplácení podpory z Evropských fondů v řádů stovek miliónů korun. České úřady s rozhodnutím Evropské komise nesouhlasí a chtějí se obrátit na Evropský soudní dvůr.

Evropský prokurátor: Babišův střet zájmů začal vyšetřovat v červnu 2021 nově fungující Úřad evropského prokurátora.

Zemědělské dotace: Střet zájmů Andreje Babiše v otázce zemědělských dotací. Babišův Agrofert je podle některých údajů zřejmě největším příjemcem zemědělských dotací v celé Evropské unii v řádu miliard korun. Jde většinou o nárokové dotace na hektar půdy. Auditoři Evropské komise nedospěli ještě ke konečnému rozhodnutí, zda i v tomto případě je Babiš ve střetu zájmů.

Právní stát: Rezoluce Evropského parlamentu odsoudila v červnu střet zájmů Andreje Babiše a vyzvala Evropskou komisi, aby prozkoumala vzhledem k nečinnosti českých úřadů v této věci fungování právního státu v Česku a případně Česku odebrala dotace EU, které v příštích sedmi letech dosáhnout téměř jednoho biliónu korun (40 miliard euro).

Kauza Penam: Evropská komise rozhodla o neproplacení 100 miliónů korun (asi 4 miliónů euro) z rozpočtu EU pro pekárnu Penam z koncernu Agrofert za „inovační linku“ na pečení toustového chleba. Podle rozhodnutí Evropské komise nešlo o inovaci, ale o použití linky, kterou Babišův Agrofert provozuje už roky v jedné své pekárně v Německu. České ministerstvo průmyslu ale zatím vrácení peněz, které už český stát Agrofertu vyplatil, od Penamu nevymáhá.

Visegrad InsightVisegrad InsightZdroj: Visegrad InsightDeník součástí projektu klíčových středoevropských médií
Tento materiál je součástí spolupráce a výměny materiálů mezi nejvlivnějšími médii Visegrádské čtyřky organizovaných Visegrad Insight. Projektu se účastní Denik.cz, polská média Res Publica Nowa, Onet.pl, slovenský DennikN.sk a maďarský Telex.hu. Projekt se uskutečňuje s podporou EU.
Zdroj: EU