Kubera oznámil úmysl navštívit Tchaj-wan už loni. Sklidil za to kritiku od čínské diplomacie i prezidenta Miloše Zemana, podle něhož cesta není v ekonomickém zájmu ČR. Kubera 14. ledna, týden před svou smrtí, uvedl, že mise nemá protičínský charakter a nebude mít dramatické důsledky pro vztahy ČR s Čínou, která Tchaj-wan pokládá za svou součást.

Číňané cestu označili za porušení prohlášení o navázání strategického partnerství, které prezident Zeman podepsal při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v roce 2016.

Hrad podle serveru v dopise od první věty varovali před důsledky případné Kuberovy cesty na Tchaj-wan. "České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit. Návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou nikomu nepřispěje. Doufáme, že česká strana dodrží politiku jedné Číny a zruší tuto návštěvu, a tím zabrání porušování čínsko-českých vztahů," píše se v dopise.

"V posledních letech se česko-čínské partnerství nepřetržitě rozvíjí, což přináší českým podnikům hmatatelné výhody. Čína se již stala největším zahraničním trhem pro mnohé české společnosti, jako jsou Škoda Auto, Home Credit Group, Klavíry Petrof a další," zmiňuje dopis některé soukromé české firmy.

To, že se něco okolo Jaroslava Kubery děje, tušila celá jeho rodina, přestože to před ní tajil. „Táta se to snažil na sobě nedávat znát, ale bylo na něm hodně vidět, že má kvůli něčemu velké starosti,“ sdělila Deníku dcera Vendula (Vinšová). Uvedený dopis rodina našla doma až po jeho náhlém úmrtí 20. ledna.

„Měl ho před námi dobře schovaný. Nechtěl, abychom o tom věděli. I tak jsme ale měli strach,“ řekla. Tři dny před osudným infarktem měl schůzku s Číňany. Od té doby s námi skoro nemluvil. Nevěděli jsme tehdy vůbec proč. Teď už bohužel víme, co ho trápilo, a před čím se nás snažil ochránit,“ dodala se slzami v očích.

Do Číny se už nepodíváte

Kuberu a členy delegace pak komunistický režim varoval, že pokud cestu uskuteční, mohou zapomenout na to, že se pak ještě někdy podívají do pevninské Číny. "Předseda belgického senátu Jacques Brotchi, který Tchaj-wan navštívil v květnu 2019, již odstoupil z funkce a byl mu udělen celoživotní zákaz vstupu do Číny," je zmíněno v textu. Brotchimu přitom loni v květnu jen po volbách skončil mandát, připomíná server.

Kubera si podle webu dopis odnesl z Hradu v lednu i s přípisem šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka.

"Cesta předsedy Senátu J. Kubery je v současné době krajně nevhodná. Lze předpokládat, že v důsledku cesty dojde ke zmražení česko-čínské relace na dlouhou dobu, a to jak na úrovni politické, tak na úrovni ekonomické, jak tomu bylo v roce 2009," píše ve svém stanovisku podle serveru Jindrák. Narážel tím na přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy tehdejším úřednickým premiérem Janem Fischerem v Praze.

Na pozdější dotaz Aktuálně.cz reagoval Jindrák překvapeně, divil se, že zprávu má server k dispozici. "To je interní komunikace a určitě ji nepředával nikdo z mých podřízených, ani já jsem to nebyl, nedal jsem ji nikomu mimo úřad," sdělil serveru Jindrák. Připustil ale, že věc s Kuberou probíral.

Nový šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) podle webu potvrdil, že výhrůžný dopis v Kuberově kanceláři našel. O případné cestě na Tchaj-wan se chce Vystrčil poradit s odborníky, senátory i dalšími ústavními činiteli.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení.