1. Stavební suť, starý nábytek, pneumatiky, vysloužilé elektrospotřebiče, ale i plechovky od piva nebo roušky a rukavice. To je podle lidí z terénu nejčastější obsah současných černých skládek v přírodě i u kontejnerových stání. Přesný počet podobného haraburdí v Česku neznáme. Ale podle hlášení na portálu ZmapujTo si o něm můžeme udělat obrázek. Aktuálně jich je v databázi nejvíc v Jihomoravském kraji, Praze a Ústeckém kraji. Nejméně v krajích Vysočina, Plzeňském a Královéhradeckém.

Už v roce 2020 do této databáze lidé nebo úřady hlásily o 15 procent více černých skládek než v roce 2019. A během dosavadního půlroku už o 27 procent více než v roce 2020. A dokonce o 46 procent více než ve stejném období předminulého roku. Harampádí během pandemie přibylo i podle lidí z ministerstva životního prostředí. „Mohlo to být způsobeno tím, že lidé byli více doma, více vyklízeli staré věci,“ uvedl mluvčí Brabcova rezortu Ondřej Charvát.

Rok 2030 a zákaz skládkování se blíží. Spalovna na Vysočině do té doby nevznikne, odpadky se budou muset vozit za hranici kraje. Ilustrační foto.
Potíže s odpadem. Skládka pro Jihlavu bude brzy plná, je potřeba ji rozšířit

Známé koronavirové okolnosti nahrávaly vytváření černých skládek zejména na začátku epidemie. Kdy u nás byla spojena až s extrémními opatřeními a loni na jaře na čas zavřely i sběrné dvory. „Dokážu si představit, že když někdo naložil odpad na vozík a narazil ve sběru na zavřené dveře, tak s tím už nejel domů, ale zahodil to někde do křoví cestou zpátky,“ řekl environmentalista Miroslav Kubásek, zakladatel iniciativy Ukliďme Česko i autor databáze ZmapujTo.

Jakmile se loni po prvním úderu epidemie oteplilo, lidé začali houfně vyrážet do českých luhů a hájů, když to jinam nešlo. To se propsalo do zvýšeného množství odpadu v přírodě. „Je to o jednoduché statistice. Ne každý dodržuje základní pravidlo, tedy co si do přírody přinesete, to si odneste. A když se tam začne objevovat více lidí, kapesníček z kapsy vypadne také většímu množství lidí,“ usmál se Kubásek.

Vedle hub i "pytlomaty"

Pandemie ale zasáhla také do snah s nepořádkem bojovat. Obvyklé hromadné dobrovolnické úklidy pod taktovkou Ukliďme Česko probíhaly kvůli vládním opatřením v komornějším duchu. Podle Kubáska je však zase víc lidí, kteří si na výlet prostě vezmou pytel. A pokud najdou odpadky, vysbírají je do něj. V přírodě teď dokonce spolu s houbami vyrostly i „pytlomaty“, které tyto bohulibé iniciativy usnadňují.

Nepořádek a plné popelnice.Podle místostarosty Zbyňka Stejskala k podobným úkazům vede hlavně sídlištní anonymita.
Plné popelnice hyzdí Brod. Kupte si další, vzkazuje lidem radnice

Do přírody, ale také do městské džungle se s odloženým odpadem už nějaký pátek vydávají rvát členové iniciativy Trash Hero. Podle jejich zkušeností se covid na míře haraburdí v terénu příliš nepodepsal. „Nikdo z našich dobrovolníků od Tachova až po Karvinou si nevšiml, že by v jejich rajónu přibylo černých skládek,“ vylíčil Honza Bareš z Trash Hero.

Aspoň na druhu nalézaného odpadu je ale prý epidemie znát. „Přibylo roušek, jednorázových rukavic a plechovek,“ shrnul Bareš. Ani podle České inspekce životního prostředí není po covidu venku víc nelegálního odpadu. I když jak kde. „Regionální nárůst v roce 2020 naše oblastní inspektoráty vysvětlují ve vztahu k pandemii, kdy se občané více pohybují v přírodě,“ sdělil mluvčí inspekce Jiří Ovečka.