Koronavirus se od svého vzniku před koncem roku 2019 v Číně neustále vyvíjí. Vědci původně jeho nové varianty pojmenovávali podle místa, kde byly poprvé popsány. Po nejstarší čínské variantě, která se v ČR šířila od loňského března, převládla před koncem roku takzvaná britská, která byla nakažlivější.

Od pojmenování podle zemí se upustilo a nově je označují písmena řecké abecedy, britská varianta dostala přízvisko alfa. Varianta delta byla odhalena na jaře v Indii a výrazně se šířila i na britských ostrovech. První případy se objevily v Česku před letními prázdninami. Projevuje se také jinými příznaky, místo dříve typické ztráty čichu se může objevit rýma a únava, které mohou lidé snadno zaměnit za jiné onemocnění.

"Relativně malý počet pozitivních detekcí viru při současné dominanci varianty delta lze přisoudit i účinnosti vakcinace a také přetrvávající imunitě těch, kteří covid-19 prodělali," uvedl SZÚ. Roli podle jeho ředitelky Barbory Mackové hraje i to, že více než 15 procent populace nemoc prodělalo a v létě není sezona respiračních onemocnění.

"Na podzim nás čeká sezona respiračních onemocnění, a proto je i nadále zásadní dodržování všech aktuálně platných hygienických pravidel, nepodcenění kontrolních testů, a pokud to situace vyžaduje, i řádné dodržení karantény při návratu z dovolených," dodala.

Mutace, nebo varianta? 

Takzvaných diskriminačních PCR testů bylo v posledním červencovém týdnu přes 2300, tímto způsobem vzorky zpracovává 65 laboratoří. V červenci bylo zatím sekvenováno 189 vybraných vzorků a v 168 případech byla varianta delta, ve dvou nová delta plus. První byla v Česku zaznamenána 19. července. Zatím je velmi málo prozkoumaná, podle odborníků Světové zdravotnické organizace (WHO) může ovlivnit schopnost protilátek zneškodnit virus. Proto je obava, že by mohla být smrtelnější a odolnější vůči lékům a vakcínám.

Nové varianty viru vznikají tam, kde má virus možnost se mezi lidmi šířit. Mutací je jednotlivá změna aminokyseliny v genetické informaci viru, varianta je kombinací několika bodových mutací, které vytvoří specifickou variantu.

"Virus si získává přirozeným vývojem stále vyšší odolnost proti poznaným obranným mechanismům hostitele. To znamená, že mění svou genetickou informaci tak, aby lépe přežil. Pokud jde pouze o změnu jednotlivou, říkáme, že vznikla mutace. Pokud ale virus ve svém vývoji pro získání vyšší odolnosti prodělá současně více změn genu, pak už mluvíme o vzniku nové varianty, která se může šířit z jednoho území, kde takto virus reagoval," vysvětlila Macková.