1. Jak dlouho se učit s prvňáčkem?
V první třídě se staví základy gramotnosti a počítání na další zbytek života. Opakování a procvičování učiva by proto rodiče neměli zanedbávat. Stačí k tomu ale jen pár minut denně. „Maximálně dvacet minut. Procvičujte slabiky, ať už v pracovních sešitech, nebo slabikáři, výborné jsou i kartičky, které se dají použít jako pexeso,“ radí Zdeňka Masopustová, ředitelka Studijních center BASIC pro Českou republiku.

Ilustrační snímek
Prvňáčků výrazně přibylo: Data ukazují, jak jsou na tom jednotlivé okresy

2. Je vhodné být přísní?
Podle odborníků se vyplatí v některých ročnících přitáhnout pomyslnou uzdu a být přísnější. V první třídě je na to ale brzo. „Než se orientovat na výkon je důležité v dětech probudit vnitřní motivaci k učení. To pomáhá vybudovat pozitivní vztah k celému vzdělávání a já jsem přesvědčená, že nese mnohem větší ovoce,“ domnívá se Masopustová. K opisování písanek a učení písmen má jednoduchou radu. „Neříkejte dítěti, že škrábe a má to ošklivé. Nechte ho pracovat, pochvalte za soustředěnou práci a nechte ho, aby samo zhodnotilo, které písmenko se mu líbí nejvíc. To ať si podtrhne a zkusí si tak napsat další celý řádek,“ popisuje pozitivní motivaci.

3. Na co by se měl rodič připravit?
Mezi nejčastější problémy, které rodiče s dětmi při domácí přípravě řeší, patří podle Institutu praktické pedagogiky zejména jejich hravost. A to až v 33 procentech. Ve 27 procentech rodiče řeší nudné nebo náročné domácí úkoly, ve 14 procentech stres. Mezi další zádrhely v domácí přípravě patří nechuť ke škole a školní docházce a také nepozornost.

4. Když nebudu přípravu moc řešit, hrozí komplikace?
Jen škola děti všechno nenaučí a znalost základů je nutnost. Navíc spoléhat se na to, že v první třídě učitelé špatné známky nerozdávají, statistiky nijak nepotvrzují. Letos v červnu pětku na vysvědčení podle ministerstva školství dostalo 1197 prvňáků ze základních škol.

Děti s vývojovými traumaty se ve škole často projevují hlasitě, agresivně a chaoticky, protože přesně tyto projevy zažívali doma. Navíc se takové dítě nachází stále ve stresu a jeho hlava je neustále v pozoru, kdy znovu přijde nebezpečí.
Jak se to chováš?! rozčilují se učitelé. Za nekázní žáka se může skrývat trauma

5. Kdy už nechat děti připravovat se samotné?
Balit a kontrolovat tašku, počítat pastelky – to není podle odborníků práce pro rodiče. „Čím dřív se začnou spoléhat samy na sebe, tím lépe,“ míní Masopustová.

6. Má cenu se s dětmi učiti ve vyšších třídách?
V dalších ročnících by měli rodiče především nastavit školákovi pevný a pravidelný režim s jasně ohraničenými časovými úseky na zábavu a učení. Ve druhé třídě se podle studijních center Basic doporučuje při přípravě přítomnost rodiče, v těch vyšších by už ale příprava i odpovědnost za studijní výsledky měly být hlavně na dětech.

Problémy, které rodiče při domácí přípravě s dětmi řeší. Údaje vycházejí z výzkumu Institutu praktické pedagogiky.Problémy, které rodiče při domácí přípravě s dětmi řeší. Údaje vycházejí z výzkumu Institutu praktické pedagogiky.Zdroj: Deník/Kamila Minaříková

7. Kolik času příprava do školy dítěti zabere?
Neexistuje univerzální odpověď. Podle některých odborníků ale domácí příprava českých dětí od 4. do 8. třídy není v porovnání s jinými zeměmi světa výrazně náročnější. Časová zátěž nad vypracováním domácího úkolu je podle nich kolem třinácti minut. „Méně času nad domácími úkoly než v Česku tráví pouze žáci ve Skotsku, Anglii, Austrálii, USA a Nizozemsku,“ uvádějí autoři analýzy o náročnosti studia v Česku Václav Korbel a Daniel Münich.