„Mimořádně namnožená populace kůrovce z minulých tropických let je ve středoevropských lesích stále přítomna a na její snížení je potřeba vedle vhodného počasí celá řada dalších faktorů,“ řekl Deníku mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona. „Je třeba zdůraznit, že pouze na příznivý průběh počasí nelze spoléhat,“ potvrzuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. „Hodně bude záležet na průběhu jara a také na tom, jak se lesníkům podaří zvládnout jarní rojení,“ řekl Bílý Deníku. I mírně nepříznivý vývoj počasí podle něj může kůrovcovou kalamitu dokonce dále zhoršovat.

 V letech 2015 až 2019 bylo zejména kvůli kůrovci vytěženo až 70 milionů metrů krychlových jehličnatého dřeva. Loni to podle odhadů bylo zhruba dalších 30 milionů krychlových metrů.

Výroba pelet ve Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou.
Konec topení uhlím? Prodej pelet z Vysočiny výrazně stoupl, cenu srazil kůrovec

Nejvíce kalamitního dřeva je nyní na Vysočině. „Výrazný rozvoj kalamity ale letos očekáváme v severních Čechách, konkrétně na Děčínsku, dále na Českolipsku a Liberecku,“ řekla Deníku mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Dalšími krizovými oblastmi podle odborníků zřejmě budou i jih Pardubického kraje, podhůří Šumavy nebo okolí Železného Brodu.

„Stromy jsou dlouhodobě stresované několikaletým suchem, takže kalamita pokračuje,“ posteskla si Jouklová. Důležité podle ní je zejména to, aby se o své dřevo postarali všichni vlastníci lesů, tedy i ti nejmenší, kterým patří třeba jen pár hektarů. Jinak by se z nich škůdce mohl nadále šířit.  „Pokud se letos zopakuje chladnější počasí jako loni s dostatkem srážek, mohlo by se podařit kalamitu zastavit během dvou až tří let,“ věří mluvčí.

„Záležet bude také na tom, zda bude k dispozici dostatek zpracovatelských kapacit,“ míní mluvčí Vojenských lesů a statků Sotona. Pily sice jedou na plný výkon, přesto nestíhají. Proto se vytěžené dřevo často levně prodává v neopracovaném stavu do zahraničí. „Česká republika dle odhadu přichází vývozem neopracovaného dřeva nízké přidané hodnoty o zhruba 60 miliard korun ročně,“ uvedl hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda.

„Přetlak dříví na trhu v posledních letech přinesl dramatický propad prodejní ceny vytěženého jehličnatého dříví, a to až po hranici ekonomické životaschopnosti lesního majetku,“ řekl Deníku Petr Skočdopole, jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc.

Lidé si s použitými rouškami hlavu nelámou. Odhazují je, kde je právě napadne. Jsou přitom nebezpečné pro zvířata a rozkládají se i 200 let…
Bezohlední covidoví turisté ničí přírodu. Lesy plní odhozené roušky

Nejde ale jen o peníze. „Negativní dopady kůrovcové kalamity se promítají do více odvětví, což umocňuje problém a bude zatěžovat do budoucna státní rozpočet a negativně ovlivňovat následující generace,“ uvedl pro Deník lesnický analytik Aleš Erber.

„Kůrovcová kalamita má rozsah největší přírodní katastrofy v dějinách na našem území,“ konstatoval Erber. „Stále se nám plošně rozpadají jak smrkové, tak i borové a modřínové monokultury, problémy gradují u buku i dubu,“ prohlásil lesník. „Jednoroční vláhové počasí vnímám jako příležitost připravit se na další extrémně suché období v důsledku klimatické změny, které dřív nebo později opět dorazí,“ dodal.