Osmasedmdesátiletý Petr Kadleček žije v Harrachově od svých třiadvaceti let. Za těch pětapadesát let se stal známým snad všem Harrachovanům. Miluje Krkonoše, lesy i samotné město. I proto někdy bývá kritický.

Narodil se v Praze. Po jedenáctileté školní docházce vyrazil až do Brna studovat lesnickou fakultu. Po jejím absolvování nastoupil do práce v Chlumci nad Cidlinou. Na takzvanou umístěnku (za socialismu si člověk nehledal práci sám, ale byl "zařazen" – pozn. redakce). „To nebylo nic pro mě, les tam rostl na rovině. Naštěstí jsem tam pracoval jen měsíc, do doby, než jsem nastoupil na vojnu,“ pousmál se Kadleček.

Zrak mířil k horám. Ještě během služby vlasti se domluvil v Lomnici nad Popelkou, pak ale zvítězil Harrachov. Místní lesnický závod mu nabídl místo hned po vojně. Nastoupil na místo technika, zanedlouho postoupil na místo referenta organizace a techniky řízení. Protože se zajímal i o společenské dění v Harrachově, dostal v roce 1986 nabídku na křeslo předsedy Městského národního výboru, socialistické obdoby dnešního městského úřadu. „Ale proto jsem neštudoval lesařinu. Místo vzal tehdejší hlavní inženýr Lesního závodu Harrachov a já nastoupil na jeho místo.“

Modelář Vladimír Mohr ze Semil a jeho některé výtvory. Na snímcích americká samohybná houfnice M109 Paladin nebo kluzáky, s kterými i závodil.
Vladimír Mohr ze Semil modelaří, staví tanky a rozdává radost

V devadesátých letech minulého století se stal pracovníkem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Nejprve jako hlavní inženýr, záhy jako ředitel lesního hospodářství celého parku.

V lesích kolem Harrachova zažil mnohé. Třeba výstavbu veledůležité Terex-Janouškovy cesty. Její název odkazuje k buldozeru s pohyblivou radlicí Terex, který se při stavbě osvědčil, a také ke jménu další známé harrachovské postavy, lesníka Oldřicha Janouška-Kabelického. Ten mimo jiné třicet let hrál postavu krále zdejších hor, Krakonoše. Cesta byla vystavěna kvůli nutnosti likvidovat rozsáhlé větrné kalamity, osvědčila se i zkraje 80. let, kdy v harrachovských lesích způsobil nemalé škody obaleč modřínový. „Jak byla cesta vyklestěna jen buldozerem, ještě dnes se propadá tam, kde pod ní zůstal pařez a časem vyhnil,“ přiblížil Kadleček. V místech, kde zůstala po rozsáhlé těžbě holina, jsou dnes zdravé třiceti, čtyřicetileté stromy.

Zakladatel, dobrovolník, učitel

V okrese Semily, kam Harrachov patřil ještě minulý rok, zakládal Český svaz ochránců přírody, jako dobrovolník pomáhal i jako člen stráže ochrany přírody. Šest let učil na lesnickém učilišti v Harrachově, vedl pionýry. Po sametové revoluci působil i jako přísedící z praxe u maturit na střední lesnické škole v Trutnově.

Petr Kadleček žil a žije přírodou a lesy dodnes. Chodí se podívat do částí lesa na porosty, u jejichž vzniku býval. Krásná a milovaná místa v Krkonoších těžko spočítat. Petr Kadleček obdivuje Velkou a Malou Mumlavu, Zabylskou vyhlídku a na jaře jezdívá do Vysokého na kvetoucí bledule.

Aleš Cholenský, bývalý atlet, otec úspěšné jablonecké skicrossařky
Skicrossaři snad nemají mozek, říká tatínek úspěšné jablonecké závodnice

Ostatně, jeho zájem o přírodní krásy se nevztahuje jen na Krkonoše. Prošmajdal doslova celou republiku, i když pár míst má ještě před sebou. „S přítelkyní vyjedeme třeba na týden do Plzně a pak se touláme v okolí.“ Miluje divadlo, proto je věrným návštěvníkem Městského divadla v Jablonci nad Nisou.
Sbírá vše možné. Nálepky od sirek, poštovní známky, semena dřevin, mince. „Jen ne drahé, zlaté nebo platinové. Na ty nemám, tak je nesbírám,“ pousmál se.

Zajímá se i o dění v regionální politice. Takřka povinností je pro něj návštěva zasedání harrachovských zastupitelů. „Trápí mě, jak se Harrachov mění pod developerskými projekty. Těch apartmánů už je tady moc. Lidé, kteří je kupují, nemají ve většině žádný vztah k přírodě a pokud jich je už hodně, není to dobré.“

V roce 2016 získal Petr Kadleček Cenu ředitele správy KRNAP.