Nemají úspory ani přehled o výdajích. Mnoho Čechů upadá do dluhových pastí

Přes milion lidí v České republice žije v nízkopříjmových domácnostech. Jde o osoby, jejichž společné příjmy sice většinou pokryjí základní životní potřeby, ale neumožňují vytvořit finanční rezervu a zlepšovat život. Tyto domácnosti špatně reagují na neočekávané výdaje. Složitá situace chudých rodin se projevuje zejména v posledním roce, kdy vysoká míra inflace prodražuje především nezbytné výrobky a služby.

Když přišla o práci, spadla na dno. Diakonie jí pomohla, aby neskončila na ulici

I když domácnost zvládne zaplatit alespoň základní potřeby jako jídlo, mají nízké příjmy i jiné závažné dopady. Rodiny například nemají možnost žádat o hypotéku, dětem nemohou dopřát kroužky, školy v přírodě a jiné aktivity, čímž způsobují jejich sociální izolaci. Nedostatek peněz se projevuje i ve schopnosti řešit zdravotní problémy, členové nízkopříjmových domácností proto trpí horším zdravotním stavem.

Na takové rodiny tvrdě dopadá zdražování. „Bohužel tito lidé nemají moc možností, jak se mu bránit. Mohou si ke své práci přibrat například brigádu nebo si zvyšovat kvalifikaci. Toto však mohu lehce říci od stolu, ale člověku, který přišel ze směny v továrně, to budu těžko vysvětlovat. Nízkopříjmové domácnosti tak mohou spoléhat pouze na solidaritu rodinných příslušníků nebo aktivně začít využívat sociální dávky,“ upozornil ekonom a ředitel CETA - Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.

Vytvářet si rezervy

Zakladatel a ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl radí lidem dělat si už od nejmladšího věku jakékoliv peněžní rezervy, pokud to jen trochu jde. „Když se pak něco stane, nemají kam sáhnout a rovnou si vezmou nějaký nevýhodný nebankovní úvěr. Půjčí si deset tisíc, ale musí vrátit dvacet. Kvůli jejich nízkým příjmům jim totiž nepůjčí banka. Tím se už dostanou do spirály dluhů,“ popsal a dodal, že když se lidé dostanou do finanční krize a hrozí jim vystěhování, začnou se chovat iracionálně a pod tlakem si opatří peníze za jakýchkoliv podmínek.

Hábl také upozornil, že státu se nevyplatí nechat občany propadávat až na samotné dno do dluhů a exekucí. „Lidi to vytlačuje do šedé ekonomiky. Když už je člověk takto předlužený, stát by měl mít mechanismus, aby ho z toho co nejrychleji dostal. Cyklíme tady 700 tisíc lidí v exekucích a přes polovina z nich je v tom více jak dvanáct let,“ uvedl Hábl v rozhovoru pro Deník.cz.

Pomoc od státu

Proces oddlužení by podle něj měl být bez bariér a zkrácený z pěti let na tři. Dodal, že západní svět si již dávno uvědomuje, že je i v jeho zájmu co nejdřív vrátit občany z dluhů do běžné ekonomiky a legálního zaměstnání. „Když lidi udržujeme mimo tento systém, je to špatně pro rozpočet, sociální smír i pro demokracii. Jakmile je totiž zatlačíme do kouta, mnohem snáze inklinují k extrémistickým a populistickým stranám, slibujícím snadná řešení,“ vysvětlil expert na předlužení.

Lidé za námi často přijdou pozdě, říká ředitel Poradny při finanční tísni

Zdroj: DeníkNevýhodnost nízkopříjmových rodin pro stát potvrzuje i analytik Aleš Rod. Náklady ze strany veřejných financí na jednoho zástupce této skupiny dosahují více než 240 tisíc korun ročně. „Přestože stát má k dispozici řadu strategií, jak pomoci zlepšit život chudým lidem, nedaří se je naplňovat. Jeho roli suplují neziskovky. Bez nich by systém sociálních služeb dávno zkolaboval,“ zdůraznil Rod.

Odborníci rovněž upozorňují, že stát by měl vyplácet dávky řádně, včas a ve výši, která pokryje náklady domácností. Vedoucí občanské poradny ze středočeské neziskové organizace Respondeo Hedvika Stuchlíková, pomáhající lidem v těžké životní situaci, radí, aby prošly revizí veškeré formuláře pro žádosti o výplatu dávek a příspěvků. „Pokud by byly napsány jazykem, kterému porozumí průměrný občan, tak by společnost mohla dosáhnout mnohasetmilionových úspor a zároveň pomoci potřebným lidem,“ uvedla.