Tady Gito Putra, máte loskutáka? Češka odhalila černé kšefty na sociální síti

Stačilo jí vytvořit falešný profil na Facebooku. Jako Gito Putra tam skoro 3 roky brouzdala po nesčetných skupinách s klíčovým slovem „beo“ (indonésky loskuták). Jak Severočeška zjistila, internet dnes představuje pro pytláky a překupníky daleko pohodlnější cestu k zákazníkům než reálná zvířecí tržiště.

Martina zachytila 3 185 inzerátů se 6 137 loskutáky v ceně celkem 4,5 milionu korun. Výsledky obsáhlého průzkumu zachytila studentka České zemědělské univerzity v bakalářské práci. Ta teď vzbudila pozornost poroty Czech Envi Thesis, ústecké soutěže vysokoškolských prací o životním prostředí.

„Kočičí lobbista“ se pustil do úřadů. Ignorují prý utrpení zvířat

Málokdy se vědecké texty čtou jako detektivka, pro tu Martiny to ale platí. Využila totiž prvek mystifikace, který zpopularizovali tvůrci filmu V síti. Ti na falešné profily 12letých dívek nachytali na lep sexuální predátory. S úspěšným snímkem ale nápad nesouvisel, vznikl už o 2 roky dříve, než šel dokument do kin.

Zdroj: Deník„Vedoucí mojí práce jezdila do Indonésie, kde znovu objevila se svým kolegou druh loskutáka, o kterém se myslelo, že je vyhynulý. Zkoušela tyto jedince vyhledávat na Facebooku a proklikala se k tomu, že zde černý trh s loskutáky jede ve velkém. Nezvládla by to ale monitorovat sama, a tak vznikly možnosti psát na to téma bakalářské práce,“ popisuje studentka.

Indonésie teoreticky zakazuje odlov loskutáků z volné přírody, v reálu to ale po nikom nevymáhá. „Není zaznamenán případ, že by tam za to někoho zavřeli nebo aspoň dostal pokutu,“ poznamenává Martina.

OBRAZEM: Utrpení zvířat i tající ledovce. Snímky ukazují přírodu v ohrožení

Indonésany na těchto špačcích přitahuje jejich umění imitovat lidský hlas. Kvůli tomu i někteří Češi chovají v kleci papoušky, ale v Indonésii je domácí chov loskutáka mnohonásobně častější. Dodnes se tam říká, že každý bohatý muž musí mít velký dům, drahé auto a klecového ptáka. Jeho cena na černém trhu se odvíjí hlavně podle toho, kolik slov umí říkat.

Brutální metody odchytu 

Pytláci se kvůli vidině snadného zisku nezdráhají používat brutální metody. Ptáky chytají i tak, že stromy potřou něčím jako vazelína. „V inzerátech je pak na fotkách často vidět, jak jsou opelichaní,“ podotýká Martina. Další vybírají mláďata přímo z hnízd, často je ale potom nedostatečně krmí, a tak dochází k jejich vysokému úhynu.

Černý trh podle studentčina zjištění narůstal až do příchodu pandemie koronaviru, kdy došlo k poklesu nabídky i ceny. „Nevím, co se tam stalo, jestli to třeba nemůže souviset i se změnou klimatu,“ přemýšlí Martina.

Pomoc pro němé tváře. Veterináři bez hranic léčí české psy i gepardy v Africe

Ta loskutákovi zasvětila poslední skoro tři roky. Druhý život Gito Putry žila u monitoru počítače po večerech. V Indonésii nikdy ve skutečnosti nebyla a u státnic jí poradili, ať tam teď už radši ani nejezdí. Plánuje totiž s kolegy z oboru článek v angličtině v mezinárodním vědeckém časopise, kterým by chtěla na rozsah ilegálního obchodu s loskutákem upozornit světovou veřejnost.

A v ideálním případě i zatlačit na Facebook, aby na něm ptáka nešlo tak snadno načerno prodávat. Martina ale připouští, že by se pak dost možná pytláci a překupníci přesunuli na jinou internetovou platformu.