Na ošetřovné bude mít nárok více rodičů, prodlouží se výplata

Běžně je doba jeho vyplácení omezena na devět dnů. Podle včerejšího rozhodnutí vlády se ale tento termín prodlouží. A to na celou dobu trvání mimořádného protiepidemického opatření. „Školy, jiná dětské zařízení nebo zařízení sociálních služeb nebudou muset potvrzovat uzavření, včetně důvodu a doby uzavření,“ uvedl tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí. Postačí podle něj čestné prohlášení rodičů.

Samoživitelkám docházejí kvůli koronaviru úspory, čelí mnoha problémům

„Rodiče, kteří zůstanou doma s dětmi kvůli zavřené škole nebo školce, nemůžeme nechat v nejistotě, že zůstanou bez příjmu,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Nárok na ošetřovné budou mít i lidé pracující na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, pokud je za ně odváděno sociální pojištění.

Vyšší věk

Rozšíří se i množství dětí, jejichž rodiče budou mít na ošetřovné nárok. Doposud na dávku měli nárok pouze ti, jejichž potomek měl deset a méně let. Nově se bez omezení bude vztahovat i na nezaopatřené děti závislé na péči jiné osoby již od prvního stupně závislosti, děti, jež nemohou do školy kvůli karanténě v rodině, či osoby starší deseti let, pokud využívají stacionáře.

Výuka na dálku

Vláda se nedohodla na změně ošetřovného při výuce na dálku či karanténě kvůli koronavirové nákaze. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by úprava mohla ohrozit ekonomiku. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je naopak potřebná. Šéfky resortů financí a práce to řekly na tiskové konferenci po jednání kabinetu.

Ministerstvo práce navrhlo, aby se ošetřovné vyplácelo po celou dobu karantény či výuky na dálku na děti do 13 let. Nyní se poskytuje zaměstnancům z nemocenského pojištění 60 procent základu příjmu na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům pak až 16 dnů. Od jara do konce června v první vlně epidemie rodiče pobírali na děti do 13 let 80 procent základu výdělku. Zvýšení dávky Maláčová teď nenavrhuje.

"Neprosazujeme plošná opatření z jara. Měli bychom reagovat na lokální ohniska. Navrhujeme krizové ošetřovné, aby se rodiny s dětmi neocitly bez příjmů, pokud školy či třídy budou zavírány či děti nebudou do školy moci docházet," řekla ministryně práce.

PŘEHLEDNĚ: Vláda přitvrdí. Podívejte se, jaká nová opatření schválila

Podle Schillerové na jaře byly pro upravené ošetřovné důvody. Ministryně financí řekla, že nyní je proti úpravě dávky. "Musíme podporovat především ekonomiku, aby lidé chodili do práce," uvedla Schillerová. Podle ní by případný výpadek pracovnic či pracovníků, kteří by zůstali se školáky doma, mohl chod ekonomiky ohrozit. Negativně by mohl dopadnout třeba na zdravotnictví či školství, kde pracuje mnoho žen s dětmi, podotkla ministryně financí. Připomněla, že už na jaře si někteří zaměstnavatelé stěžovali na to, že jim v práci chyběli lidé.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) tento týden řekl, že uzavření prvního stupně základních škol nepřichází v úvahu. Zmínil právě dopady na zdravotnictví kvůli případnému nedostatku personálu.

Celkové výdaje na upravené ošetřovné do konce školního roku ministerstvo práce spočítalo na 650 milionů korun. Pro výpočet použilo dvoutýdenní karanténu. Ta se od září zkrátila na deset dní.

Ošetřovné se vyplácí z nemocenského pojištění. Kvůli plošnému uzavření škol se výdaje na dávku letos ve druhém čtvrtletí meziročně zvedly zhruba patnáctkrát. Činily 7,06 miliardy korun. Systém nemocenské se dostal do největšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Schodek na konci prvního pololetí dosahoval zhruba 13 miliard.

Babiš: Úprava není na stole

Úprava ošetřovného kvůli případné karanténě ve školách není teď urgentní a téma "není na stole", řekl dnes novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo práce tento týden předložilo návrh novely, podle níž by se mělo při výuce na dálku po celou její dobu vyplácet ošetřovné na školáky do 13 let. Babiš uvedl, že nejdřív je potřeba záležitost projednat v koalici.

"Ošetřovné není teď téma. Je potřeba, aby se to v rámci koalice prodiskutovalo,… ale teď to není něco extrémně urgentního," řekl k návrhu změn ošetřovného premiér. Podle něj vláda nemá v plánu školy zavírat a o ošetřovném by nejdřív měli společně jednat ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (oba za ANO).

Ošetřovné se vyplácí zaměstnancům na děti do deseti let po devět dnů. Samoživitelky a samoživitelé ho mohou pobírat až 16 dnů. Dávka činí 60 procent základu výdělku. Ministerstvo práce navrhuje pro případ uzavření tříd a škol či u dětí v karanténě poskytovat podporu po celou dobu výuky na dálku, a to na žáky do 13 let. Dávka by byla i pro lidi, kteří by se po případném uzavření stacionářů museli starat o své blízké. Ošetřovné by za určitých podmínek mohli získat i takzvaní dohodáři. Celkové výdaje do konce školního roku ministerstvo spočítalo na 650 milionů korun. Pro výpočet použilo dvoutýdenní karanténu. Ta se ale teď od září zkrátila na deset dní.

Maláčová několikrát řekla, že úpravy jsou s přicházejícím podzimem a očekávaným rozšířením nákazy kvůli možným karanténám potřeba. Předsedu vlády žádala, aby kabinet navrhovanou novelu projednal v pondělí 7. září a rychle ji poslal poslancům. V programu vládního jednání bod ale není.

Prymula zapomněl zmínit nařízení: Do obchodů či restaurací vstup jen ve dvou

Ministryně práce už dřív uvedla, že koalice o ošetřovném mluvila, podle premiéra ale změny nejsou nutné. Babiš dnes řekl, že koalice o ošetřovném nejednala a "není to na stole". Podle premiéra se musí nejdřív sjednotit postup a opatření, protože názory odborníků se liší.

V úterý začal školní rok. Kvůli karanténě se neotevřely dvě desítky škol. Na jaře se školy uzavřely 11. března. Do konce školního roku provoz už plně neobnovily. Děti se učily na dálku. Na distanční výuku by se nyní ve třídě mělo přejít tehdy, pokud by chyběla víc než polovina žáků.

Na ošetřovné se letos ve druhém čtvrtletí při plošném zavření škol a navýšení dávky vydalo asi 7,06 miliardy korun. Je to zhruba patnáctkrát víc než za druhé čtvrtletí loni. Systém nemocenského pojištění, z něhož se platí i nemocenská, mateřská či otcovská, se letos dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard.