Soumrak českých jablek? Na stromech zůstávají desítky tun, ovocnáře drtí inflace

Za rok jich bude méně také v Ostroměři na Jičínsku, kde jablka i další druhy ovoce na své biofarmě pěstuje Petr Kareš. Ještě letos jeho stromy rodily ovoce na 45 hektarech, v příští sezoně ale bude sadů o pět hektarů méně. „Do budoucna asi zůstaneme jen na nějakých 35 hektarech,“ posteskl si ovocnář Kareš. Již nyní tu totiž kvůli nedostatku pracovních sil nestíhají sklidit vše, co se v sadech urodí. Z celkových asi 230 tun ovoce jej na stromech po letošní sezoně zůstalo 50 tun.

Menší je také zájem spotřebitelů. Běžně si rovnou ze dvora nakoupili až 70 procent zdejší úrody. Letos ale šetřili, a nakupovat sem navzdory vyhlášené kvalitě produkce jezdili méně. Přednost proto dávali například jablkům z obchodních řetězců. Ta jsou mnohem levnější, protože jich je na trhu mnohem víc než dříve. Pocházejí zejména z Polska. Tamější zemědělci je dřív často vyváželi do Ruska, Běloruska a na Ukrajinu. O toto odbytiště je ale letos připravila ruská agrese, a plody proto vyvážejí směrem na západ.

Ovocnáři si pochvalují nadprůměrnou úrodu. Vrásky jim ale dělá skladování jablek

To pochopitelně české pěstitele trápí. „Cenu si ale musíme udržet,“ konstatoval Kareš. Pokud by stále zlevňovali, těžko by se potom ceny vrátily na udržitelnou úroveň. Zatímco nadále Kareš hodlá pěstovat méně švestek a třešní, jablkům stále věří. „Ty jsme sázeli, protože věříme, že se situace příští rok trochu zlepší,“ prohlásil.

Zmizí česká jablka?

Zdálo by se, že mít o pár hektarů sadů méně není žádná tragédie. V celostátním měřítku to ale již může být velká ztráta. Zatím sice pěstitelé likvidují pouze stromy staré 15 až 20 let, které již mají úrodné roky za sebou, těch nových ale vysazují mnohem méně, než by k obnově sadů bylo potřeba. „V letošním roce se v Česku vysází zřejmě jen kolem 150 hektarů, což je úplně nejméně, kam jsme schopni do historie dohlédnout,“ uvedl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Za jediný rok tak podle něj zřejmě bez náhrady zanikne na tisíc hektarů sadů.

A co zemědělci pěstují místo ovocných stromů? Pochopitelně plodiny, o které je na trhu největší zájem. „Nejčastěji jsou nahrazovány pěstováním řepky a obilí,“ konstatoval Ludvík. Trvale se tak snižuje soběstačnost v této kdysi tradiční tuzemské komoditě. Podle odhadu Ovocnářské unie bylo Česko v zásobování čerstvými jablky ještě v roce 1998 soběstačné ze 75 procent, předloni to bylo již jen z poloviny.

Jen šest korun za kilo. Samosběr jablek láká davy, sadaři jsou ale zoufalí

Ovocnáři se proto obávají, že v příštím roce klesne soběstačnost na pouhých 35 procent a zbytek jablek bude třeba dovážet. „Nejen s ohledem na čím dál častější výskyt nepředvídatelných událostí, které narušují dodavatelské řetězce, by Česká republika měla usilovat o co největší míru potravinové soběstačnosti u všech komodit, jež je v silách českých zemědělců vyprodukovat kvalitně a při zachování cenové dostupnosti,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Sady jsou přínosem pro krajinu

Zemědělský analytik Petr Havel připomíná, že u ovoce nejde zdaleka jen o plody a potravu. „Sady a ovocné stromy vůbec jsou přínosem pro zemědělskou krajinu, ve které hrají celou řadu rolí,“ zdůraznil Havel. Snižují totiž riziko eroze, působí jako větrolamy a jako cenný krajinotvorný prvek.

Šanci pro české ovocnáře přesto Havel stále vidí kupříkladu v tom, že se pro ně v dalším období počítá s dotačními programy, navíc se i na ně vztahuje zastropování cen energie. „V kombinaci s tím, že část našich spotřebitelů dává přednost tuzemské produkci, to jsou střípky naděje, že by se tuzemská produkce jablek nemusela tolik snižovat,“ dodal analytik.

Jak v uplynulých letech v Česku klesala plocha ovocných sadů

^{Zdroj: ČSÚ}