Kliknutím zvětšíteDosud nalovené množství prasat není podle ministerstva zemědělství tak vysoké, jak by bylo třeba. „Na základě průběžného vyhodnocení počtu ulovených prasat divokých v oblasti intenzivního lovu, od Liberecka po Děčínsko, je zřejmé, že i přes finanční podporu není intenzita lovu dostatečná a v oblasti nedochází k významnému poklesu populace prasat divokých,“ konstatuje metodika.
Orgány státní správy myslivosti by proto měly vyžadovat další snížení stavů i za předpokladu, že se sáhne do už nastaveného plánu lovu. „V případě honiteb, kde jsou stanoveny pro prase divoké minimální a normované stavy a lov je prováděn podle plánu lovu, doporučujeme uložit snížení stavu až na minimální stav popřípadě zcela zrušit chov prasete divokého a to ve lhůtě kratší než do 31. března 2022, nejlépe do 31. prosince. 2021,“ stojí v ministerském předpisu. Zároveň resort připomíná, že k výraznému snížení stavů černé by mělo dojít nejen v pohraničí, ale na celém území ČR.
Znamená to tedy, že by stát nejraději původní druh z krajiny úplně vyřadil? Podle Českomoravské myslivecké jednoty je k tomu daleko. „Zrušení chovu neznamená automatické vylovení druhu, pouze pro něj otevírá cestu. Týkat se bude jen těch honiteb, kde chov černé zvěře existuje – a takových je menšina,“vysvětluje Vlastimil Waic, mluvčí myslivecké organizace. V praxi to bude znamenat, že myslivci budou smět skutečně snížit stavy černé zvěře teoreticky až na nulu bez ohledu na možnost zachování populace v dané honitbě. O plošné nařízení se ale nejedná a mezi honitbami probíhá otevřená migrace černé zvěře.
Ministerská metodika i myslivci mluví o tom, že pokud by mělo na nějakém území toto řešení proběhnout, musel by se kvůli intenzitě odlovu upravit režim vstupu veřejnosti. Dočasně by z honiteb mohla být vykázána. „Omezit nebo zakázat vstup do honiteb nebo jejich částí lze za tímto účelem pouze v nezbytném rozsahu a na nezbytnou dobu.. Není tak možné za tímto účelem rozhodnout o zákazu nebo omezení vstupu do honitby na dobu neurčitou,“ uvádí ministerstvo.
S prasetem je těžko, bez něj bude taky
Nákaza africkým prasečím morem se momentálně nachází jen dvacet kilometrů od našich hranic, jak z německé tak polské strany. V roce 2018 dokázali myslivci nákazu na Zlínsku rychle a úspěšně zkrotit, není důvod nevěřit, že by to šlo i tentokrát. Problém ale jen tak nezmizí. AMP řádí napříč Evropou, v Pobaltských státech s ním například bojují už od roku 2014 a ohniska se stále drží téměř po celé ploše území. Je tedy pravděpodobné, že jeho hrozba i požadavky na udržování nižších stavů černé přetrvají. Řada myslivců má ale obavy, kam až tlak státu na snížení počtů černé zvěře zajde. Prodej masa z ní je důležitým příjmem pro úhradu nájmů. „Na černou také zveme hosty, což představuje další příjem. Pokud bychom museli v příštích letech držet minimální stavy nebo by přišel požadavek prasata vymydlit úplně, nebude to z čeho platit a končíme,“ obává se myslivec Martin Švanda ze Severních Čech.
Českomoravská myslivecká jednota v těchto týdnech vede interní průzkum, ve kterém zjišťuje, jak velký ekonomický význam černá zvěř pro jednotlivé spolky má. „Předběžné výsledky ukazují, že černá zvěř tvoří průměrně asi dvacet procent celkových příjmů uživatelů honiteb. Průměr je zde ale jako vždy zavádějící, u některých uživatelů honiteb totiž černá zvěř tvoří i 90 procent příjmů. Ztráta tohoto příjmu by pro uživatele honiteb znamenala existenční potíže,“ potvrzuje Vlastimil Waic.
Pro některé myslivce je černá také tím jediným, kromě škodné, co v revíru mohou lovit. „Povolenku na srnčí nebo vysokou, které lovíme třeba jen pět kusů ročně získáváme podle bodů, mimo jiné získaných i za nalovení černé,“ popisuje Švanda. Podle ČMMJ by výrazný úbytek černé zvěře snížil myslivcům počet loveckých příležitostí zhruba o dvě třetiny.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
