„Tůně jsou různě velké. Ty nejmenší třeba jen pět krát pět metrů, ty větší pak okolo tří set metrů čtverečních. Každá má také různý zdroj napájení. Některé jsou na vodním toku, jiné na pramenech a další zase zadržují jen dešťovou vodu,“ vypráví Daniel Pitek.

Do roku 2015 byly tůně naplněné. V posledních letech, kdy se naše země potýkala s nedostatkem srážek, některé tůně vyschly. Poté se do nich však voda vrátila.

Kup plátěnku, zasaď strom! Adam Demo (na snímku) vymyslel projekt, který vrací stromy do moravskoslezských lesů.
Student má dvojnásobně ekologický projekt. Plátěnka řeší oteplování i plasty

„Nyní máme projekt na další tůně, které pod Milešovkou v nejbližší době vzniknou. Tentokrát jsme na ně získali peníze z ministerstva životního prostředí. Žádost jsme ale vyřizovali tři roky. Kdybych věděl, co mě všechno čeká, tak je raději udělám za své, stejně jako ty předešlé,“ říká a dodává, že tůně jsou jen jedna z částí, jak pečovat o celou plochu.

Vodu zadržuje pestré zalesnění

Vodu v krajině pod Milešovkou zadržuje také pestré zalesnění a zatravnění terénu. „Terén musí být členitý, aby z něj voda neodtékala. Pomáhají také meze, remízky, aleje či větrolamy. Tohle vše, ještě s dostatkem pestrých lesů, zajišťuje dlouhodobou udržitelnost,“ vysvětluje Daniel Pitek.

Je činný také v Asociaci soukromého zemědělství. Podílí se v ní i spolu s významnými akademiky na programu Pestrá krajina, který má pomoci ekologické udržitelnosti.

Ludmila Mráčková, rikša
Teplická rodina nemá auto, ale rikšu. Už jsme s ní byli i v Drážďanech, říká

Když před lety pozemky pod Milešovkou kupoval, byly to pozůstatky velkých lánů polí z dob kolektivizace, které už začaly zarůstat náletovými dřevinami. Některé z nich tam nechal, aby plnily funkci remízků. Dlouhodobě neudržitelné je do budoucna podle něj hospodaření na velkých lánech, kde se dokola pěstují jen několik stále stejných plodin, které jsou sice ekonomicky výnosné, ale půdu jen nenávratně vyčerpávají.

Seriál Deníku: Zelená změna u vás

Zelená pro EvropuZdroj: DeníkKaždá třetí koruna, kterou v příštích letech získá Česko z evropských fondů, by měla jít na změnu naší země v ekologicky šetrnější stát. Jde o mnoho desítek miliard, které mohou naši zemi změnit v lepší místo k životu, pomoci naší krajině. A pomoci omezit změny klimatu. Deník vám bude pod logem „Zelená pro Evropu“ přinášet ve spolupráci s EURACTIV.cz zprávy o tom, co to bude znamenat pro EU i pro každého z vás, příběhy z vašeho okolí, bude zkoumat, koho a jak se může tato změna dotknout. A jak ji dobře využít. Třeba i ve vaší obci.