Kliknutím zvětšíteTuto „peletu“, kterou občas vylepší i vyjetým motorovým olejem, posílá muž z vesničky nedaleko Hradce Králové, do kamen. „Vím, že je to trošku víc neekologické, ale viděl jste ty ceny uhlí? Navíc uhlí, které je nyní na trhu, není tak kvalitní. A tohle je levné a zahřeje to,“ poznamenal muž a začal plnit další připravenou umělohmotnou lahev.
Východočeský kutil však není ve svém počínání v celé republice sám. Růst cen energií i složitější finanční situace domácností způsobily, že lidé stále více topí nejenom uhlím a dřevem, ale často se uchylují i ke „krmení“ kamen a kotlů různými odpady. „V poslední době se setkávám hodně s tím, že lidé do kotlů lijí i nevyjetý či starý fritovací olej,“ popsal své zkušenosti z posledních týdnů kominík Jiří Novák.
Spalování všeho, co dům dal, však vede nejen k obtěžování sousedů kouřem a zápachem, ale také k nedokonalému spalování. Zejména při roztápění. Přispívá to také k tomu, že se do ovzduší dostává množství tuhých částic a nebezpečných polycyklických aromatických uhlovodíků.
Podle Jáchyma Brzeziny z brněnského oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je tento problém hlavně výsadou menších obcí. „V Čechách panuje mýtus, že nejhorší ovzduší je ve velkoměstech. Obecně je totiž největším zdrojem znečištění v republice v současnosti lokální vytápění domácností. V tomto směru bývá nejhorší situace v topné sezoně v malých obcích, kde je vyšší podíl obyvatel, kteří topí tuhými palivy,“ vysvětlil Brzezina.
Podobný trend naznačuje i monitoring ovzduší a meteorologických podmínek. „V oblastech rodinných zástaveb letos sledujeme oproti minulé topné sezóně průměrně pětiprocentní navýšení koncentrace polétavého prachu, který vzniká spalováním,“ dodal Lukáš Musil ze společnosti Agdata City, která se věnuje tomuto monitoringu. Také ČHMÚ sleduje koncentrace znečišťujících látek a monitoruje mimo jiné výskyt polétavého prachu, rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a těžkých kovů.
Úřady pokuty moc nedávají
Už sedm let mohou úřady z obcí s rozšířenou působností dávat za topení nekvalitním materiálem pokuty až do výše 50 tisíc korun. Podle místopředsedy Svazu měst a obcí Pavla Drahovzala, který má v gesci životní prostředí, k nim však dochází jen zřídka. Důvodem je i benevolentní legislativa. „Musí přijít stížnost, kdy je nějaké přešetření. Poté následuje šestiměsíční lhůta. Pokud v ní přijde další stížnost, tak teprve přichází na řadu prošetření na místě a případně nějaká sankce,“ přiblížil Drahovzal. Sám však nepozoruje, že by se odpadky topilo ve větším měřítku.
Jeho slova potvrzují i Deníkem oslovené obce s rozšířenou působností. „Počet podnětů na obtěžování kouřem se skutečně zvýšil, jde však stále o jednotky případů. V roce 2022 jsme řešili šest případů, v předchozím roce dva případy stejně jako v roce 2020,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí radnice v Sokolově Jitka Škrabalová. Při nahlášení sokolovská radnice postupuje tak, že vlastníkům nemovitostí (provozovatelům stacionárního zdroje znečišťování ovzduší) zasílá upozornění na povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší. „V několika případech jsme si vyžádali zprávu o revizi stacionárního zdroje. Kontrolu v domácnostech jsme v poslední době neprováděli, pokutu jsme žádnou neuložili,“ doplnila Škrabalová.
Jednotky případů eviduje i českobudějovický magistrát. „Zatím však nebylo zjištěno žádné pálení odpadu. Pouze v jednom případě došlo k pálení paliva v horší kvalitě (uhlí s vyšším podílem uhelného prachu), které vedlo ke zvýšení emisí. Zatím nebyla uložena žádná pokuta,“ sdělil českobudějovický vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Radek Kyrian.
Lidem, kteří topí tím, čím by neměli, hrozí kromě pokuty i další finanční náklady. Svým jednáním totiž poškozují nejen kotle a kamna, ale také komíny. „Doufám, že lidé už začínají chápat, že když si zničí komín, jeho rekonstrukce může vyjít třeba až na 50 tisíc korun. Podobné je to s výměnou kotle,“ varoval prezident Společenstva kominíků ČR Jaroslav Schön.
Upozorňuje také na menší výhřevnost a další neduhy, které s sebou spalování nevhodných topiv přináší. „Pokud mám starší kotel na uhlí, nemá cenu si nalhávat, že když budu topit dřevem, budu ekologičtější. Konstrukce kotle na uhlí je jiná. Neumožňuje, aby v něm dřevo bylo spáleno hospodárně a ekologicky. Měly by se pravidelně každý rok podle zákona o požární ochraně provádět kontroly, a i díky nim se naučit, jak topit lépe. Problém jsou ale domácnosti, kde nás ani nezavolají. Tam to už je často tak zadehtované, že musíme komín prorážet,“ dodal Schön.
12
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
