Valorizace penzí jsou v Česku štědré, tvrdí ekonomové. Země v EU důchody daní

Nepomůže dokonce ani prosté srovnání důchodů v přepočtu na jednu měnu. „Někde můžete z tisícovky eur žít jako král, jinde z toho vyžijete těžko,“ podotknul hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group Vladimír Pikora.

Do ciziny i s českou penzí? Pětina zákazníků cestovek jsou důchodci

Částečné srovnání nabídl evropský statistický úřad Eurostat. Zhodnotil, jak vysoké riziko hrozí lidem starším 65 let, že upadnou do chudoby. To podle posledních dostupných dat (za rok 2021) v Česku hrozí 10,5 procentům důchodců, což je jen o málo více než v nejlepším Lucembursku s 9,1 procenty. Naopak nejhorší vyhlídky mají důchodci v Lotyšsku s 44,6 procenty nebezpečí zchudnutí. „Naši důchodci si tedy v tomto případě stěžovat nemusí, protože jinde strádají více,“ uvedl Pikora.

Situace ale podle něj není růžová. Podíl starých lidí, kteří jsou vystaveni riziku chudoby, totiž roste jak v celoevropském měřítku, tak i v České republice. V Unii jejich procento vzrostlo z hodnoty 13,3 v roce 2013 na předloňských 16,8. V samotném Česku tento podíl narostl ještě více, neboť před deseti lety chudoba ohrožovala jen 5,8 procenta lidí.

Přesto na tom zdejší důchodci nejsou špatně. Také proto, že své důchody v podstatě nemusí danit (v Česku se daní jen penze nad 36násobek minimání mzdy, nyní asi 622 tisíc korun ročně), jako je tomu zhruba ve třech čtvrtinách členských zemí Unie.

Čeští důchodci nejvíce chráněnou skupinou

Mimořádně vysoký je v tuzemsku počet lidí, pro něž je jediným příjmem ve stáří státní penze. Aby neztrácela hodnotu, je jim navíc často valorizována. Tuto výhodu v zahraničí lidé, kteří mají častěji příjmy z penzijních fondů, využívat nemohou. Ostatně právě kvůli výnosu fondů tyto peníze obvyke podléhají dani. „Myslím, že v uplynulém roce a půl, kdy inflace začala prudce růst, jsou čeští penzisté jednou z nejvíce chráněných sociálních skupin nejenom u nás, ale i v celé Evropě,“ uvedl analytik a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.

Kalkulačka valorizace důchodů:

Jen mnohem menší část peněz od státu dostávají kupříkladu sousedé v Německu či Rakousku. Kdo se tam chce mít dobře, musí se o sebe postarat sám. Nejprve si třeba přispívat do penzijních fondů. „Kupříkladu v Dánsku je státní penze relativně velmi nízká, tvoří třeba jen třetinu nebo čtvrtinu příjmu,“ konstatoval Zahradník.

Většinu peněz si lidé musí naspořit sami, třeba i s pomocí svého zaměstnavatele. „Myslím si, že pokud se český penzista téměř 35 let po revoluci může pro většinu svého příjmu obrátit na stát, který mu jej ještě valorizuje, tak to je velmi komfortní situace,“ prohlásil Zahradník.

Srovnání penzí v ČR a okolí. InfografikaZdroj: Deník

Analytik rovněž připomněl, že různé věkové skupiny českých důchodců jsou ohledně výše svých penzí často v úplně jiné situaci. Smůlu tak obvykle mají „starodůchodci“, tedy lidé, kteří byli v produktivním věku zejména v dobách vlády komunistů. Do důchodu se ale dostávají i lidé, kteří si vydělali výrazně větší mzdy.

Důchod za vlády komunistů? Nárok měli senioři, kteří odpracovali alespoň 20 let

„Proto penze ve výši 30 až 35 tisíc korun už zdaleka nejsou výjimkou. A to ani nemluvím o penzích vysloužilých vysokých manažerů nebo bývalých funkcionářů evropských institucí, které jsou i okolo sta tisíc korun,“ dodal Zahradník.

Pro představu: podle údajů České správy sociálního zabezpečení z loňského prosince pobíralo z celkového počtu 2,36 milionu důchodců penzi ve výši 30 tisíc korun a více přes 31 tisíc důchodců. V nejvyšší příjmové skupině 70 tisíc korun a více to bylo 51 lidí.