Evropská auta mohou jezdit na vodík. Bude to ale bezpečné?

Evropská komise považuje čistý vodík za „klíčový chybějící díl skládačky“ nezbytný k dekarbonizaci těžkých průmyslových odvětví, například ocelářství. Právě vodík by měl Evropské unii pomoci ve snaze stát se do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem.

Klíčovou otázkou je však bezpečnost, vodík je totiž vysoce hořlavý. Přeprava i jeho používání se tak musí řídit přísnými protokoly. „Pro úspěšný rozvoj vodíkového hospodářství EU je třeba stanovit vysoké bezpečnostní standardy,“ řekla serveru EURACTIV německá lidovecká europoslankyně Angelika Nieblerová s tím, že pokud mají být vodíkové technologie důvěryhodné, musí být především bezpečné.

Z EU zní volání po restartu vztahů s USA. Europoslanci: Chceme rovné partnerství

Evropský parlament je přesvědčen o tom, že pozitivní vnímání vodíku ze strany veřejnosti bude pro rozvoj vodíkové ekonomiky klíčové. Uvádí to ve své zprávě, na které se podílela právě Angelika Nieblerová. Evropští zákonodárci přitom zdůrazňují, že Evropa musí myslet na zajištění bezpečnosti v celém vodíkovém hodnotovém řetězci.

Někteří europoslanci upozorňují, že průmysl již nyní bezpečnostní standardy zajišťuje. „Průmysl vyrábí vodík a nakládá s ním už desítky let,“ prohlásil Jens Geier, německý europoslanec z řad socialistů a demokratů, který byl hlavním autorem europarlamentní zprávy.

„Expertíza v oblasti bezpečnostních norem při využívání vodíku již tedy existuje,“ řekl redakci Geier.

Bezpečnostní manuály musí být dostupné i malým firmám

Vodík není na evropském kontinentu žádnou novinkou. Kvůli vysoké hořlavosti, spojitosti s vodíkovými bombami a havárií vzducholodi Hindenburg během letecké přehlídky v Německu v roce 1937 však jeho renomé výrazně utrpělo. Evropa chce proto mít jistotu, že jeho výroba, doprava i používání budou co nejbezpečnější.

Evropská komise již dříve pověřila Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH JU) zřízením expertní skupiny, která by měla bezpečnostní aspekty vodíkových technologií řešit. Evropský panel pro vodíkovou bezpečnost (EHSP), založený v roce 2017, má dva hlavní cíle: zabývat se bezpečností vodíku a šířit znalosti o bezpečnosti ve vodíkovém hodnotovém řetězci.

INFOGRAFIKA: České kraje si polepšily. Dostanou proto méně peněz z EU

Velké společnosti již nyní disponují důkladnými bezpečnostními protokoly, pro menší firmy však může být práce s vodíkem novinkou. Cílem společného podniku FCH je proto připravit takové postupy a manuály, které budou volně dostupné všem, kdo s vodíkem manipulují, včetně malých podniků.

EHSP zároveň spolupracuje se Společným výzkumným střediskem Evropské komise (JRC), se kterým vytváří databázi se záznamy bezpečnostních incidentů. Databáze označovaná zkratkou HIAD 2.0 obsahovala ke konci září téměř 600 incidentů. Díky dostupným informacím a jejich analýze mohou experti přinášet cenné poznatky a odbourávat rizika spojená s využíváním vodíku. Zabránit by tak mohli více než čtvrtině nehod.

Bezpečnost vs náklady

Expertíza a vzdělávání v oblasti vodíkových technologií jsou sice nákladnými položkami, investice do nich se však jednoznačně vyplatí. Zároveň však bude najít balanc mezi náročnými požadavky a s nimi spojenými náklady, které by neměly omezovat rozvoj vodíkových technologií na evropském trhu.

Evropa se vrací na bicykly. Bez nich globálnímu oteplení nezabrání

„Vždy existuje kompromis mezi bezpečností a náklady,“ vysvětlil Alberto Javier Garcia Hombrados z FCH JU. Zdůraznil přitom, že prosazování nejpřísnějších bezpečnostních opatření by mohlo vést k tomu, že investice do vodíku se přestanou finančně vyplácet.

„Tohle je klasický konflikt spojený s optimalizací,“ dodal Georg Mair, člen EHSP. Podle něj by měla EU přistupovat k vodíku nikoliv systémem „prevence nehod za každou cenu“, který je ekonomicky neudržitelný, ale spíše efektivně uplatňovat princip „bezpečnost na prvním místě“.