V poslední zprávě odhaduje Mezinárodní energetická agentura (IEA), že emise skleníkových plynů při výrobě energií se letos zvýší o 1,5 miliardy tun. Důvodem bude spotřeba uhlí v Asii, a zejména v Číně, kde výroba energie z tuhých paliv stále převažuje nad rychlým růstem obnovitelných zdrojů. Pokud se předpověď energetiků naplní, bude se jednat o druhý největší roční nárůst emisí v historii.

„Berte to jako naše důrazné varování. Hospodářské oživení po covidové krizi, kterého jsme svědky, je pro planetární klima neudržitelné,“ uvedl pro televizi CNN výkonný ředitel agentury Fatih Birol. „Pokud se státy konečně neodhodlají ke snižování emisí, je vysoce pravděpodobné, že v roce 2022 budeme čelit nejhorší situaci v historii lidstva vůbec.“

Agentura se sídlem v Paříži burcuje na poplach dlouhodobě. Koncem dubna uspořádal virtuální klimatický summit i americký prezident Joe Biden. Přes internet na něm bylo propojeno několik desítek lídrů ze zemí z celého světa, včetně papeže Františka. Americký prezident na něm představil nové klimatické cíle Spojených států. A to snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o polovinu ve srovnání s rokem 2005. Spojené království má oznámit před summitem G7, který se bude na ostrovech konat v červnu, dokonce radikálnější cíle, potvrdil to CNN Business vládní zdroj. Podle The Financial Times se premiér Boris Johnson zaváže snížit emise ve Velké Británii o 78 procent do roku 2035 ve srovnání s rokem 1990.

Kritický okamžik

Birol jejich závazky ocenil, zároveň ale upozornil: „Jsme v kritickém okamžiku, kdy již nestačí se k něčemu zavázat. Musíme okamžitě začít jednat.“

Covidová pandemie a drakonická zdravotnická opatření uzavřela loni skoro celý svět doma. Logicky tak emise skleníkových plynů dramaticky poklesly. Jakýkoli klimatický přínos pandemie ale podle všeho bude pouze krátkodobý. Energetická agentura odhaduje, že celosvětová poptávka po energii vzroste letos o 4,6 procenta, a překročí tak úroveň roku 2019.

Boom ale není tažen pouze tradičními ekonomikami, rostoucí spotřeba energie byla již zaznamenána i na rozvíjejících se trzích. Experti očekávají, že se emise skončí letos těsně pod úrovní roku 2019, čímž se kompletně zvrátí jejich osmdesátiprocentní pokles z loňského pandemického roku.

Stejně tak předpokládají rostoucí poptávku po uhlí, přičemž podle jejich odhadů dosáhne svého vrcholu z roku 2014. Čína by měla pak spolknout kolem 50 procent všeho vytěženého uhlí. Jeho spotřeba ale rovněž roste i ve Spojených státech a Evropské unii. Zde ale podle předpokladů zůstane „hluboko pod úrovní před krizí.“ Poptávka po elektřině by pak podle modelů Mezinárodní energetické agentury měla být nejvyšší za posledních deset let.

Odborníci ale připouštějí, že řada jejich predikcí je poměrně nejistých. Důvodem jsou otazníky nad dalším rozvojem covidové infekce a průběhem očkování z celosvětového pohledu. Pokud se například turismus a cestování během prázdnin vzpamatuje, dá se očekávat, že poptávka po elektřině se ještě zvýší.

Na začátku května proto generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval rozvinuté země, aby do roku 2030 upustily od využívání uhlí a aby zastavily výstavbu nových uhelných elektráren.

Ovšem ne všude a na vše bude letos padat uhelný prach, píše CNN. Více než polovina nárůstu globálních dodávek elektřiny bude pocházet z obnovitelných zdrojů, což bude mimo jiné způsobeno i rychlým růstem počtu slunečních a větrných elektráren v Číně.