Kliknutím zvětšíteSmrt česko-francouzského spisovatele, jež je známý pro svá díla Nesnesitelná lehkost bytí či Žert, nezasáhla jen literární nadšence v Česku. Vyvolala ohlasy i v zahraničí, kde o Milanu Kunderovi tamní média píší jen v dobrém světle.
Francouzský Le Monde připomíná Kunderovu nenávist ke slovu spisovatel a označuje ho za francouzského romanopisce, který román vnímal jako prostředek celkového, spíše estetického než teoretického poznání. „Byl to neúnavný obhájce románu a práva na beletrii,“ napsali francouzští redaktoři.
Záhadný autor a obhájce románu
Jiný francouzský deník Le Figaro zase Kunderu nazval posvátným monstrem literatury. Jeho dílo podle něj překonalo ideologické a filozofické rozpory. Byl podle deníku světově proslulý a zároveň záhadný autor, jehož dílo bylo přeloženo do čtyřiceti jazyků.
Další francouzský list Libération píše, že pro Kunderu, který byl jedním z nejčtenějších spisovatelů na světě, byla ironie a jízlivý humor poslední zbraní v boji proti zoufalství. Vyzdvihl jeho výrok „bezvýznamnost je podstatou existence“ a připomněli jeho vztah k dalšímu autorovi Franzi Kafkovi.
Server FranceInfo popisuje vztah Kundery ke komunistickému režimu. Píše, že spisovatel byl nejprve členem Komunistické strany Československa, později režim kritizoval.
Světová literární hvězda
O smrti Kundery se zmínila i americká média. Deník The New York Times ho označuje za českou a světovou literární hvězdu a vyvržence komunistické strany. „Kundera byl známý svými sexuálně laděnými romány, které zachycují dusivou absurditu života v jeho rodném Československu,“ psal deník.
Zmínil také Kunderův hluboký vztah ke středoevropským myslitelům a kritiku vztahující se k objektivizaci ženských hrdinek v jeho románech.
O Milanovi Kunderovi píší i americká média
Americký portál CNN popsal Kunderu jako samotářského literárního giganta, který se stal jedním z nejvlivnějších romanopisců 20. století.
„Byl známý svými vtipnými, tragikomickými příběhy, které se prolínaly s hlubokými filozofickými debatami a satirickým líčením života v komunistickém útlaku,“ uvedla CNN.
Britský deník The Guardian zase vysvětluje, že se spisovatel po umlčení komunistickým režimem dočkal mezinárodního věhlasu hravě filozofickou fikcí. Připomněl i jeho rozhovor v roce 1980 pro The New York Times, ve kterém si posteskl, že román nemá ve světě své místo.
Smrt Milana Kundery zasáhla také Velkou Británii
O smrti spisovatele píšou i ruská média, například gazeta.ru.
O smrti česko-francouzského spisovatele píšou i ruské deníky
Kundera zemřel 12. července po dlouhé nemoci ve svém bytě v Paříži, kam se v roce 1975 odstěhoval. Informovala o tom Moravská zemská knihovna v Brně. Datum smrti potvrdilo i francouzské nakladatelství Gallimard, které Kunderova díla prodávalo ve Francii.
13
2
Čtenář reportér
Dům a zahrada
Kondice
Kafe
iReceptář
TN.cz
