Slovensko čekají předčasné volby. Referendum o nich pohořelo

Rok 2023 měl být původně na Slovensku rokem, kdy se lidé ani jednou nebudou muset vypravit k volebním urnám. Nakonec je ale vše jinak, a Slováci si zřejmě ještě letos v předčasných volbách zvolí nový parlament a potažmo vládu.

Co se děje na Slovensku.Zdroj: DeníkVše odstartovalo loňské vypuknutí vládní krize, která vyvrcholila odchodem strany SaS z vlády Eduarda Hegera (OĽaNO) a vyslovením nedůvěry parlamentu Hegerově menšinové vládě. A tento týden ztroskotal Hegerův poslední pokus o vytvoření nové parlamentní většiny, po němž premiér uvedl, že zahájí jednání o termínu předčasných voleb. K nim mimochodem vyzvala už i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Dlouhodobě o vypsání předčasných voleb usilovala slovenská opozice, tedy zejména strana Smer-SD bývalého premiéra Roberta Fica a strana Hlas-SD bývalého Ficova spolustraníka a bývalého slovenského premiéra Petra Pellegriniho. Opozice dokonce po podpisové akci z loňského léta prosadila konání referenda o ústavní změně, na jejímž základě by se nově předčasné volby mohly konat na základě rozhodnutí parlamentu nebo právě referenda.

Slovenská vláda padla. Opozice vyslovila nedůvěru Hegerově kabinetu

Plebiscit se uskutečnil v sobotu jednadvacátého ledna, referendum ale není platné. Už před jeho konáním se očekávalo, že ztroskotá na nízké účasti, a to se i stalo. K urnám dorazilo 27,25 procent oprávněných voličů. K platnosti referenda je přitom potřeba, aby v něm hlasovala nadpoloviční většina oprávněných voličů.

K urnám v létě nebo na podzim

Kdy se předčasné parlamentní volby uskuteční, zatím není jasné. Dosluhující premiér Heger či šéf bývalé vládní strany SaS Richard Sulík mluví o podzimu, opozice prosazuje dokonce červen. Na to, aby se parlament na termínu domluvil, už mu ale moc času nezbývá. Prezidentka Čaputová totiž prohlásila, že rozhodnutí v souvislosti s volbami očekává do konce ledna. „Je zřejmé, že většina politické reprezentace přijala fakt, že předčasné volby jsou jediným řešením současné politické krize. Na to je potřeba přijmout rozhodnutí a jak jsem víckrát řekla, pokud nebudou taková rozhodnutí o předčasných volbách přijata do konce ledna, budu postupovat podle svých ústavních kompetencí a vyjmenuji úřednickou vládu,“ vyjádřila se Čaputová. 

Dodala, že preferuje konání voleb v první polovině letoška, neboť odvolaný Hegerův kabinet, který ponechala v úřadu, má pouze omezené pravomoci, a Slovensko se nachází v krizovém období.

Po tragikomickém závěru na Slovensku padla vláda. Následovat mohou čtyři scénáře

Podle posledních průzkumů mají v předčasných volbách největší šance na úspěch současné opoziční strany, Smer a Hlas. Smer vede bývalý premiér Robert Fico, na čele Hlasu stojí další bývalý slovenský premiér Peter Pellegrini, který novou stranu vytvořil v roce 2020 poté, co ještě s několika dalšími politiky odešel právě z Ficova Smeru.

Například podle průzkumu agentury AKO pro slovenský list Sme by se v případě konání voleb v lednu na prvním místě umístila strana Hlas-SD se 17,6 procenty, následovala by strana Smer-SD s 15,9 procenty a třetí místo by patřilo uskupení Progresivní Slovensko s 13,2 procenty. Současná vládní strana OĽaNO či strana SaS by se do parlamentu rovněž dostaly, ovšem měly by pouze 15 a 16 křesel.

Příští týden bude slovenský parlament hlasovat o možné ústavní změně, na jejímž základě by se mohly změnit podmínky pro konání předčasných voleb. Návrh ještě loni do parlamentu předložili dva poslanci současné vládní strany Sme Rodina. Podle premiéra Hegera to zatím vypadá, že změny budou schváleny.

Velmi podobný návrh na změnu ústavy byl také předmětem sobotního referenda, jehož konání se povedlo prosadit opozičním stranám, zejména pak Ficovu Smeru. V plebiscitu mohli lidé hlasovat o změně ústavy tak, aby se nově předčasné volby mohly konat buď na základě referenda, nebo na základě rozhodnutí parlamentu.

Bratislavu na výročí revoluce zaplnili protestující. Demonstrovali i lékaři

Referendum původně mělo obsahovat i otázku o tom, zda se mají konat předčasné volby, tu ale slovenský ústavní soud na podnět prezidentky Čaputové zablokoval.

Už před konáním referenda se očekávalo, že plebiscit ztroskotá na základě nízké účasti. Aby bylo referendum na Slovensku platné, musela by se jej zúčastnit nadpoloviční většina oprávněných voličů. To se v historii samostatné Slovenské republiky stalo zatím pouze jednou, a to v případě referenda o vstupu země do Evropské unie.

Raději pomohu manželce než opozici

Už v době konání referenda se z volebních místností ozývaly hlasy, že je účast velmi nízká. „Podle mluvčí města Trnava Veroniky Majtánové se pohybuje na úrovni deseti procent,“ uváděla třeba slovenská televize Markíza. 

Že mělo o referendum zájem příliš málo lidí, se nakonec potvrdilo, slovenský Statistický úřad vydal informaci, že v referendu hlasovalo 27,25 procent oprávněných voličů (tedy 1 193 198 lidí). Z nich 97,51 procenta hlasovalo pro ústavní změny.

Dosluhující vláda před referendem i v době jeho konání vyzývala lidi, aby se referenda nezúčastnili. Podle členů vládního hnutí OĽaNO šlo o „Ficovo referendum“, které je pouze pomocí Ficovi a Pellegrinimu na cestě k návratu k moci. Například dosluhující premiér Eduard Heger zveřejnil v sobotu video, v němž potvrdil, že on sám bude plebiscit ignorovat. „Referenda se nezúčastním, protože je jen kampaní Roberta Fica a Petra Pellegriniho,“ prohlásil Heger.

Podobně se vyjádřil i poslanec strany OĽaNO Michal Šipoš. Ten v sobotu na sociální síti zveřejnil několik fotek sebe při úklidu s komentářem, že raději pomůže doma manželce, než u urny mafii. Následně kritizoval, že konání referenda stálo slovenské daňové poplatníky více než deset milionů eur.

V referendu nehlasovala ani slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Komunikace organizátorů referenda byla méně zaměřená na jeho obsah a více na útoky proti názorovým politickým oponentům. Moje neúčast na referendu je vyjádřením mého občanského postoje, jako prezidentka ale dělám všechny potřebné kroky pro to, aby se ústava změnila v parlamentu do konce ledna a v důsledku toho mohly být předčasné volby v co nejkratším reálném termínu,“ poskytla Čaputová prohlášení slovenské televizi Markíza.

Naopak iniciátoři referenda, Robert Fico a Peter Pellegrini, v sobotu opakovaně vyzývali voliče, aby k referendu přišli. „Každý, kdo označuje toto referendum za zbytečné, se velmi mýlí,“ prohlásil ve volební místnosti před novináři Pellegrini.

Matovičův pád. Podařilo se mu porazit Fica, nyní si Slováci přejí jeho odchod

Oba pak vyjádřili zklamání, že v referendu nehlasoval premiér, předseda parlamentu ani prezidentka. „Naše vládní špičky jsou pod tvrdými americkými příkazy, za každou cenu se udržet u moci. Referendum je jediná cesta k předčasným volbám,“ uvedl Fico ve videu, které zveřejnil v den referenda. 

Z jeho slov si začala dělat legraci známá slovenská satirická stránka Zomri s více než 390 tisíci sledovateli, která zároveň ironizovala některé dezinformace, které se začaly během soboty šířit v souvislosti s odhadovanou velmi nízkou účastí voličů - jedním z těchto hoaxů bylo to, že neplatnost referenda zosnovala slovenská prezidentka Čaputová tím, že vyhlásila termín jeho konání na den, kdy na Slovensku napadlo množství sněhu a lidé se tak údajně měli obávat vyjít z domu.

Předseda parlamentu Boris Kollár (hnutí Sme rodina) na tiskové konferenci svou neúčast na referendu zdůvodnil tím, že parlament bude o identických změnách hlasovat už příští týden, právě na základě návrhu, který podali jeho spolustraníci. Pellegrini se ale vyjádřil, že podle něj se může stát, že se slovenský parlament na potřebné ústavní změně ohledně předčasných voleb nedomluví.