Proč jste se rozhodli Evropskou komisi upozornit na možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše?
Vycházelo to z naší právní analýzy evropského nařízení (o střetu zájmů ze srpna 2017 pozn.red.), které vstoupilo přes téměř čtyřmi roky v platnost. A také z rozboru české novely zákona o střetu zájmů, který byl (v roce 2017, pozn. red.) upraven tak, aby řešil členy vlády a nejvyšších státních úřadů. A když se to spojilo s tím, jak premiér Andrej Babiš nakládá se svým majetkem, jak ovládá své firmy a jaké má zájmy v obchodní oblasti, tak se to dalo dohromady. A my jsme se rozhodli, že by bylo vhodné, aby kompetentní orgány rozhodly, zda toto současné fungování Andreje Babiše v politice a zároveň jeho značné ekonomické aktivity a zájmy jsou v souladu s těmito zákonnými předpisy.

Jak dlouho to k definitivnímu rozhodnutí Evropské komisi trvalo?
V září 2018 jsme podali podnět Evropské komisi, který ten se týkal čerpání dotací koncernem Agrofert, (který je ve svěřeneckých fondech Andreje Babiše, pozn.red.) Část podání, která se týkala nárokových zemědělských dotací, ještě definitivně uzavřena nebyla. Ta, který se týkala evropských projektů, byla definitivně uzavřena právě nyní.

Proč jste s otázkou Babišova střetu zájmů u dotací šli rovnou do Bruselu a neřešili to tady v Česku?
O tom, zda je porušováno unijní nařízení o střetu zájmů může rozhodnout jen Evropská komise. Přišlo nám také lepší, aby rozhodovala Evropská komise, která odpovídá za financování evropských dotací. A proto rozhoduje z té nejvyšší pozice, zda taková situace v jaké je Andrej Babiš je přípustná, nebo není. Rozhodnutí Komise vydá signál českým úřadům, jak se v otázce evropských peněz mají zařídit

Týkal se váš podnět k Evropské komisi všech dotací z EU, které koncern Agrofert od srpna roku 2017 čerpal?
Ten podnět mířil především na to, aby se rozhodlo obecně. Nešlo jen o Andreje Babiše. Šlo nám o to, zda je takového fungování vládního činitele v politice a zároveň v byznysu je přípustné z hlediska evropského práva. Ani v České republice se toto podezření netýkalo jen Andreje Babiše. Týkalo se i ministra zemědělství Miroslava Tomana, který má také své soukromé zájmy v podnikatelské oblasti.(u něho střet zájmů ale shledán Evropskou komisí nebyl, poz. red.).

Ale Babiše se nakonec rozhodnutí Evroské komise týká velice konkrétně…
Ano, u Andreje Babiše a jeho Agrofertu se pak zkoumali i konkrétní jednotlivé investiční projekty žádající o podporu z fondů EU. Ale také nárokové zemědělské na základě obhospodařované výměry půdy.

Šéf české pobočky Transparency Internacional Petr LeyerŠéf české pobočky Transparency Internacional Petr LeyerZdroj: se svolením Petra LeyeraAgrofert je asi největší vlastník půdy ve střední Evropě. Jaký tam lze u Babiše najít možný konflikt zájmů?
Tím, že ovlivňuje obecné nastavení zemědělských dotací, může Babiš prospívat svým vlastním zájmům. Babiš a jeho ministři byli velmi aktivní v tom, aby nedošlo k tomu, že od určité výměry půdy už ty dotace nebudou přiznávány, nebo že budou zastropovány nepřekročitelnou částkou dotací. Babiš při jednáních EU u těchto věcech lobboval, takže i tady je možný střet zájmů.

Andrej Babiš vás obvinil, že jste na něj zorganizovali komplot společně s opoziční Pirátskou stranou. Byla mezi vámi při podání tohoto podnětu nějaká spolupráce?
My jsme nespolupracovali s žádnou politickou stranou. Piráti jen na základě stejných informací jako my dospěli k podobnému závěru a proto tu otázku také zvedají. Oni ale sledují politický účel, nám jde o systémové nastavení dotací.

V čem je definitivní rozhodnutí Evropské komise o střetu zájmů Andreje Babiše a jeho koncernu Agrofert zásadní?
To, že jde o rozhodnutí definitivní a takto ho označila i samo Evropská komise. I z hlediska základního konstatování, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů a porušuje evropské nařízení a i český zákon. Také z hlediska konkrétních evropských projektů, které byly Evropskou komisí identifikovány jako problematické. To znamená ty, ve kterých byly dotace přiděleny neoprávněně. Důležité také je, že Evropská komise audit zveřejnila, takže každý se může seznámit s jeho závěry i s tím, jaké to může mít dopady. Že jde o veřejný zájem.

Lze říci, jak velká celková částka nebude Česku za evropské projekty Babišovy firmy Agrofert proplacena?
Přesná částka nemůže být vyčíslena, ale je jasné, že konkrétní žádosti týkající se projektů Agrofertu nebudou České republice proplaceny. Evropská komise žádné projekty, kde figuruje Andrej Babiš a Agrofert, nebude chtít proplatit. Česká republika tedy o jejich proplacení ani nepožádá. Je tu ale otázka, zda je Česko nebude Agrofertu proplácet ze svého rozpočtu. U investičních dotací, kde bylo zkoumání uzavřeno, jde maximálně o stovky miliónu. U zemědělských nárokových dotacích jde ale o miliardy korun.

Mluví se ale o tom, že už Česko částku kolem 250 miliónů za Evropskou komisí označené projekty Agrofertu, na něž se rozhodnutí o střetu zájmu vztahuje, firmě Andreje Babiše proplatilo? Připomeňme, že u zmíněných zemědělských dotací, kde Evropská komise ještě audit neuzavřela, jsou to miliardy korun. Dokáže český stát tyto peníze od premiérovy firmy vymoci zpátky?
Bude velmi problematické dostat ty již proplacené peníze od Agrofertu zpátky. Kromě toho všeho, co Evropská komise ve svém rozhodnutí o střetu zájmu uvádí, současně konstatuje i to, že i český systém nebyl z hlediska státní správy dobře nastaven. A pokud bude Agrofert dobře argumentovat, že on nic v mnoha případech neporušil a naopak to byl český stát, který si neumí ohlídat střet zájmů, tak může být poměrně úspěšný.

Je to tedy tak, že dnes platný český zákon o střetu zájmů je příliš slabý, nebo je problém v tom, že Babiš tento zákon obchází?
Český zákon o střetu zájmů má své mezery, ale v otázce státních zakázek a dotací je napsán tak, jak být zákon napsaný má. V praxi však jednotlivé české úřady, které rozhodují o dotacích už ducha ani literu zákona neumí dost naplňovat. Platí ale i to, že Babiš udělal krok, kterým svoji majetkovou situaci zamlžil, tedy že převedl holding Agrofert do svěřeneckých fondů, a české úřady se s tím neumí vypořádat. Babiš tvrdí, že to naplňuje český zákon a že nic jiného udělat nemohl. České úřady neumí, nebo nechtějí zjišťovat, zda on je v těchto fondech nadále tou ovládající osobou. Tím Babiš získává čas i peníze, které nadále může čerpat z českých veřejných rozpočtů. Z jeho strany je to zastírací manévr. Využívá toho, že český zákon jasně neříká, kam přesně má politik převést své byznysové aktivity.

A existují varianty, jak by to Babiš udělal čistě a nebyl ve střetu zájmů?
Jsou, ale jsou bolestivější, proti při nich by už nebyl tou ovládající osobou. Zatímco Babiš to udělal tak, aby si tam svůj vliv zachoval.

Co je pro zamezení podnikání Babiše jako premiéra klíčové?
Je to zákon o evidenci skutečných majitelů, kde je definováno, kdo je skutečným majitelem a kdo je tedy ovládající osoba dané firmy u takových entit jako jsou svěřenecké fondy a firmy, kterou jsou do nich vloženy. V nedávno parlamentem přijatém českém zákonu to jasně definováno už je. Ve chvíli, kdy tento zákon vstoupí v platnost a účinnost a tyto údaje ne začnou zapisovat do veřejných evidencí skutečných majitelů, tak by tam Andrej Babiš být i v Česku zapsán měl.

Stane se to?
To není úplně jisté. Určitě budou pokusy psát tam jiné lidi a Andreje Babiše z toho vynechávat. Ale v zahraničích evidencích, například ve Velké Británii, na Slovensku, nebo v Německu, Andreje majitele jako skutečného majitele zapisují. Takže to není úplně o tom, jaký je zákon, ale o naplňování zákona. Ať už zákona o střetu zájmu, nebo zákona o evidenci skutečných majitelů.

Znamená definitivní závěr auditu Evropské unie, který jasně stanoví Andreje Babiše jako člověka ovládajícího Agrofert, definitivní zastavení evropských dotací pro Agrofert, pokud bude Babiš premiérem Česka?
Měla by to být stopka. Agrofertu by už neměly plynout peníze z rozpočtu Evropské unie. Ale české orgány, které přidělují dotace, se to budou nejméně nějaký čas ještě snažit zvrátit a budou se snažit tyto dotace proplácet. Přinejmenším z českých rozpočtových zdrojů. Tady bude otázka, zda to bude v souladu se zákonem a zda si státní úřady risknou to, že budou postihovány za vznik škody pro české rozpočty a konkrétní osoby pak i trestně právně. A to v situaci, kdy podobné chování bylo Evropskou komisí identifikováno jako v rozporu se zákonem a evropskou legislativou.

Agrofert nepodniká jenom v Česku, ale v celé střední Evropě a několika dalších státech EU. Týká se střet zájmů premiéra Babiše a Agrofertu i těchto zemí? Může to znamenat stopku pro unijní dotace Agrofertu i mimo Česko?
Nemusí být, protože v těchto v jiných zemích nemá Andrej Babiš tak konkrétní vliv na dotace a dotační programy. Ale na druhé straně se na nejvyšší úrovni účastní kroků, které evropskou dotační politiku ovlivňují v celé EU. Proto bude záležet na národních orgánech jiných zemí unie, jak velký střet zájmů v tom budou vidět.

České ministerstvo pro místní rozvoj prohlásilo, že s výsledkem auditu Evropské komise nesouhlasí a bude se chtít s Bruselem soudit u Evropského soudu. Může to mít nějaký odkladný účinek na naplnění auditu, tedy nevyplacení unijních peněz za evropské projekty Agrofertu České republice?
Pokud Česká republika půjde do soudního sporu s Evropskou komisí, může v případě úspěchu Praha po vyhraném sporu získat nárok na zmíněné prostředky. A dodatečně je Agrofertu proplatit.

Ale až po několika letech, zatímco rozhodnutí Evropské komise vstoupilo v platnost okamžitě, tedy v pátek 23. dubna?
Určitě, určitě se nebude čekat na rozhodnutí soudu, nemá to odkladný účinek. A ano, u soudního sporu lze čekat trvání několika let. Horlivost ministerstva pro místní rozvoj mě v této otázce proto překvapuje. Evropská komise totiž nemá problém poskytnout tyto peníze České republice, jenom nechce, aby šly konkrétním směrem, konkrétnímu člověku, konkrétnímu holdingu. Tyto peníze by se proto mohly dát na jiné projekty, které čekají na financování z fondů EU.

Vy jste se jako česká pobočka Transparency International postavili proti nejmocnějšímu muži Česka a jedné z největších firem v republice a stali jste se terčem mnohdy brutálních Babišových útoků. Nelitujete toho? Šli byste do toho znovu?
Samozřejmě, je to naše poslání. Nás samozřejmě nezajímají jen takové obří kauzy, ale i daleko menší. Ty se ale často podaří vyřešit na lokální úrovni s naší asistencí. Málokdo by si ale troufl jít proti premiérovi, nebo mocným politikům v zemi. My k tomu máme odborné zázemí i pomoc celé naší mezinárodní sítě. Ale znovu, tento případ se netýkal jen Andreje Babiše, ale kohokoli, kdo by se v takovém postavení ocitl a měl by podobný problém.

Asi jste si ale užili svoje…
Ano, ale musíte do toho jít i za cenu nějakých možných útoků. Naštěstí v České republice se bavíme o verbálních útocích, nebo mediální dehonestaci, což se stalo, když nás Babiš označil za „zkorumpovanou neziskovku“. Ale nebavíme se o fyzických nebo jiných závažnějších útocích. V tom oproti některým jiným zemím máme výhodu a jsme v docela dobrém postavení.

A Češi vám víc nadávají, nebo vás chválí?
Spíše podporu ze strany veřejnosti, jak slovní, tak finanční, v podobě malých darů od obyčejných lidí. Chápou asi, že nám jde o tom, aby miliardy z evropských rozpočtů šly na věci ve prospěch České republiky. A ne do kapes někomu mocnému, kdo si může dovolit ten systém ohnout. Jen proto, že je vysoce postavený politik.

Visegrad InsightZdroj: Visegrad InsightDeník součástí projektu klíčových středoevropských médií
Tento materiál je součástí spolupráce a výměny materiálů mezi nejvlivnějšími médii Visegrádské čtyřky organizovaných Visegrad Insight. Projektu se účastní Denik.cz, polská média Res Publica Nowa, Onet.pl, slovenský DennikN.sk a maďarský Telex.hu. Projekt se uskutečňuje s podporou EU.
Zdroj: EU