Zpět se můžete vrátit v 15.19 hodin. Spoj jezdí ale pouze o víkendech.

Trať je zasazena do malebné krajiny a člověk se kochá krásným výhledem.

Tento výlet určitě uspokojí lyžaře a je ideální i na pěší túru. Objevíte zde mnoho krásných koutů, které lákají jak ke sportování, tak poznávání historie, a pokud se vydaří počasí a rádi fotíte, tak nebudete vědět co dříve.

Tři části Moldavy

Obec Moldava leží na vrcholcích Krušných hor v průměrné nadmořské výšce 790 m. Obec je rozdělena na tři části – horní Moldava, dolní Moldava a Nové Město. Každá z těchto částí je od sebe vzdálena asi 2 km.

Horní část Moldavy je správním centrem obce. Je tu hraniční přechod do Saska pro automobily, cyklisty a pěší a železniční nádraží.

Dolní Moldava je původní a nejstarší částí obce. Slouží především k bydlení a k rekreaci. Stojí zde katolický kostel Navštívení Panny Marie, hřbitov, restaurace a hotel. Potok Mulda, pramenící v lesích nad Moldavou, napájí dvě vodní nádrže, umožňující v létě stále oblíbenější přírodní koupání. Dolní část obce je propojena se saským horským střediskem Holzhau pěším hraničním přechodem.

Nové Město je spíše rekreační oblastí, nachází se zde lyžařský areál pro běžecké i sjezdové lyžování, prochází tu řada cyklistických a turistických stezek.
Všechny tři části obce Moldava mají pravidelné autobusové spojení s městem Hrob a lázeňskými Teplicemi. Nové Město a horní Moldava se nachází na železniční trati Most – Litvínov – Moldava.

Pohnutá historie zdejší tratě

Severočeská železniční trať z Mostu na Moldavu v Krušných horách s napojením do Saska vznikla v letech 1871 – 1884. Historické prameny uvádějí, že první vlak na Moldavu dorazil 6. prosince 1884 a byl to vlak nákladní. Pravidelná osobní doprava přes hranice byla na Moldavě zahájena v pondělí 18. května 1885.

V době své největší slávy mělo nádraží na Moldavě jedenáct průběžných a pět manipulačních kolejí, 34 výhybek, skladiště, dvě stavědla, výtopnu, vodárnu, nakládací rampu, složiště, dvě točny a rozlehlou výpravní budovu. Zde měl stanoviště český i německý výpravčí vlaků, sídlil tu celní a pasový úřad obou zemí, nacházela se tu restaurace a pošta. Po druhé světové válce zůstal v budově výpravčí vlaků ČSD, poštovní úřad a příslušníci ochrany státní hranice.

Spojení se sousedy se přerušilo

Dne 7. května 1945 přesně v 17.30 hodin byl zastaven provoz trati do Německa. O čtyři roky později vojáci bývalé sovětské armády demontovali asi 200 metrů kolejí na německé straně trati. Tím byl nastartován, jak se říká, začátek konce. Železniční úsek Louka u Litvínova – Moldava v Krušných horách byl v červenci 1998 prohlášen za kulturní památku České republiky.

Od té doby se vedou oboustranné snahy o obnovu spojení mezi českou Moldavou a saským Holzhau.

Eliška Večerková