„Když byli naši kluci malí, měli jsme doma piano a všichni tři se na něm postupně vystřídali. Když jsem je poslouchal, říkal jsem si, že bych to rád někdy zkusil taky,“ svěřil se jeden z účastníků Akademie umění v Jablonci nad Nisou. „Roky běžely, kluci dospěli a piano jsme věnovali školce. Ale touha po klávesách zůstala, takže mi manželka koupila elektronické piano a klavírní školu. Jenže chyběla ta správná motivace. A tak když jsem jednoho dne našel ve schránce přihlášku do Akademie pro seniory, neváhal jsem,“ vylíčil svou zkušenost. Už do ní chodí třetím rokem. „Oceňuji, že se kromě samotné hry věnujeme například i historii hudby,“ dodal muž, který se profesně věnoval výpočetní technice.

Akademie umění je určená lidem starším 55 let a dává lidem v seniorském věku možnost studovat umění pod vedením kvalifikovaných pedagogů. „S nápadem přišel před lety ředitel Základní umělecké školy v Praze Hostivaři Jiří Stárek a měl s ním úspěch. Mně připadal krásný a hlavně prospěšný pro všechny strany, a proto jsme se k němu rádi připojili,“ popsal ředitel ZUŠ v Jablonci nad Nisou Vít Rakušan.

ŘÍKAJÍ SI AKADEMICI

Akademie umění má stejně jako ta třetího věku formu vysokoškolského studia se vším, co k tomu patří, včetně promoce. Akademici, jak si senioři s nadsázkou rádi říkají, studují tři roky. Pak mohou pokračovat v dalším tříletém cyklu. Zájem je obrovský napříč celým spektrem oborů. Od hudebního přes výtvarný až po taneční. „Největší je o výuku hry na klavír, hned za ním se řadí kytara, akordeon a zpěv. Ale máme tu třeba i hráče na trubku,“ přiblížil Rakušan.

Celkem navštěvuje hodiny umění v Jablonci 59 seniorů. „Kapacita je zcela naplněná, takže do budoucna budeme uvažovat o rozšíření. V tuto chvíli musí další zájemci počkat, jestli se uvolní nějaká místa po absolventech, kteří nebudou pokračovat v dalším cyklu,“ vysvětlil Rakušan.

Pozadu nezůstala ani ZUŠ Liberec, kde projekt běží také třetím rokem. Ovšem na pobočce v Hrádku nad Nisou. „Přímo v Liberci jsou umělecké obory na univerzitě třetího věku při TUL. Proto jsme Akademii otevřeli na našem detašovaném pracovišti. Pro seniory z Hrádku je to příjemnější, protože nikam nemusejí dojíždět,“ podotkl ředitel liberecké ZUŠ Tomáš Kolafa.

Kromě výtvarného oboru je tu třeba i výuka na klarinet pod vedením zkušeného hudebníka Jiřího Lachmana a „dramaťák“, který vede členka liberecké činohry Štěpánka Prýmková. „Kromě žen sem chodí i jeden muž, což je dnes vzácné zboží,“ zasmála se pedagožka.

SENIOŘI CHODÍ RÁDI

Výuka seniorů není pro učitele uměleckých škol zátěží, ale naopak přínosem. „Je to mnohem příjemnější, protože senioři chodí rádi a s chutí. A nebojí se vyzkoušet si nové věci,“ prohlásila Prýmková. Podle Rakušana zároveň „ZUŠky“ ožívají i dopoledne.

„Myslím, že je to velmi prospěšná věc. Spousta lidí se ráda zdokonalí v novém oboru. Nemusí navštěvovat jen kluby pro seniory,“ řekl starosta Hrádku Josef Horinka, který rozšíření tamní ZUŠky pro dospělé nejen vítá, ale i finančně podporuje. Symbolickou částkou 50 tisíc ročně. A výtvarníkům dokonce nedávno uspořádal i výstavu v budově radnice.

V Libereckém kraji se k akademii umění připojily ještě Turnov a Žandov na Českolipsku. Uvažují o ní i v Doksech. Aktuálně tu mapují zájem o hudební, výtvarný a dramatický obor prostřednictvím ZUŠ nebo infocentra.