Třeba sokolovna v Huti u Pěnčína je doslova v havarijním stavu. Podlahy jsou na sále tak shnilé, že se tu nedá pořádat nic. „Sál jde použít jen jako sklad,“ popsal starosta TJ Sokol Huť Richard Hübel. Zdejší jednota má 27 členů a další se sem nehrnou. „Je to i tím, že prostě nemáme prostory. Přitom zájem o sportovní aktivity v obci je. Musíme ale sportovat jen venku,“ povzdechl si Hübel.

V katastrofálním stavu je i sociální zařízení a vůbec celé zázemí sokolovny. Jednota sice připravila projekt rekonstrukce budovy, na ni ale potřebuje 20 milionů korun. „I kdybychom dosáhli na nějakou dotaci, spoluúčast se pohybuje na úrovni třeba patnácti dvaceti procent. To jsou čtyři miliony, kde na to máme vzít?“ ptá se starosta. Co jde, opravují z těch několika mála peněz, co přijdou od státu. Loni vystavěli novou vodovodní přípojku.

V celé sokolovně se dá využívat jedna nevelká místnost. „Letos chceme zrekonstruovat sociální zařízení, abychom mohli v klubovně pořádat alespoň menší akce. Ale sál? To je v nedohlednu,“ doplnil starosta. „Naše sokolovny jsou často desítky let staré, v některých případech i památkově chráněné. Přitom podle pravidel programu na jejich údržbu a opravy paradoxně získáváme méně, než kdyby byly nové,“ uvedla starostka České obce sokolské Hana Moučková.

Stav přes 100 let staré tělocvičny trápí třeba i spolek Sportovní rekreační kluby Jablonec. „Téměř všechny získané finance padnou na její obnovu, aby vyhovovala pro cvičení našich členů, jejichž věkové rozmezí je od 1,5 roku do 85 let,“ povzdechl v průzkumu České unie sportu administrátor spolku Jaromír Hencl.

Česká obec sokolská v posledních letech sokolovny převádí na obce. Ty mají větší možnosti, jak sportoviště zachránit. „Nebýt v posledních letech drobné podpory od Libereckého kraje na provoz, už dávno bychom nefungovali. Podpora ministerstva školství pro nás v posledních deseti letech byla nula korun,“ přiblížil předseda TJ Sokol Plavy Milan Makovec.

Právě sokolovna v Plavech v posledních letech prochází postupnou rekonstrukcí, ale jen proto, že ji jednota převedla na obec. Sokolovna tu má tři podlaží. To prostřední, kde je malý a velký sál, sociální zařízení nebo jeviště, prochází rekonstrukcí. „Horní část, tedy ubytovnu, jsme prozatím zakonzervovali, na to peníze nemáme,“ doplnila starostka obce Věra Mužíčková.

S podobnými starostmi válčí kluby a jednoty i obce po celém Jablonecku. Ale najdou se i výjimky. Třeba Zlatá Olešnice měla štěstí v neštěstí. V roce 2003 tu sokolovna vyhořela. Zdevastovaný objekt, kde sídlil i obecní úřad, Sokol převedl na obec. Rekonstrukce si vyžádala investici 37 milionů korun. Tím obec opět získala kvalitní zázemí pro pořádání kulturních a sportovních akcí. Budovu se podařilo znovu pro veřejnost otevřít v roce 2005.

Stále je znát, že jde o zánovní objekt. „Sál využívají třeba místní hasiči, škola, fotbalisté, cvičenky aerobiku. Ale žije i kulturou, oblíbený je třeba Silvestr pro mladé hasiče, to se k nám sjíždí hasičské mládí z celého Jablonecka,“ poznamenal starosta Zlaté Olešnice Jiří Černý.