Letí plavně vzduchem, jednou se přetočí a v té rychlosti přichází zdrcující náraz do stromu. Majiteli se ho podaří obrátit na kola a jede dál.
Modely silničních aut se řítí až sto dvaceti kilometrovou rychlostí. Ty do terénu vytáhnou ručičku na pomyslném tachometru na osmdesátku. Některé mají elektrické, jiné spalovací motory. Jablonec včera večer voněl benzínem.
Náhodní kolemjdoucí se v pondělí zastavovali u zatravněného pozemku na ulici 5. května. Parta mladíků tam proháněla silné malé stroje, modely terénních vozidel, které létaly i vzduchem. Nájezd na cestu pro pěší byl skvělým odrazovým můstkem. Modely vyskakovaly více než metr nad cestu. A světe, div se, po dopadu dále odjíždějí. „Tak to je teda maso,“ je slyšet z hloučku přihlížejících.
Takhle nějak si jezdci představují koníček pro děti i dospělé. „Je to taková mírnější forma na zvýšení adrenalinu v krvi. Když je nás hodně, burácí motory a voní benzín, nastává ta pravá horečka,“ říká jeden z jezdců. Před jízdou se svolají sms zprávami a uvažují o založení motoristického klubu. Monitorují zájem veřejnosti o tento druh zábavy a v plánu mají i otevření modelářské prodejny.
„Snažíme se jezdit, kde se dá, samozřejmě že s ohledem na přihlížející a procházející,“ komentuje stav kolem závodišť Pavel Beneš, jeden z účastníků pondělní jízdy. Do terénu vyráží s dalšími jezdci dvakrát až třikrát do měsíce.
Ceny podobných modelů aut se podle něj pohybují ve velkém finančním rozptylu. „Koupíte model za tři tisíce, ale ty nejlepší stojí až třicet tisíc korun,“ říká Beneš. Údržbu a servis prý zvládne každý sám. „A když ne, pokud nás zkontaktujete, rádi pomůžeme,“ dodává prachem pokrytý mladík.
Nejčastěji jezdí na stejném místě, případně vyrážejí i za město. Místa mají vytipovaná. „Rádi bychom oslovili i město ve věci alespoň zapůjčení pozemku, kde dnes jezdíme,“ představuje Beneš plány do budoucna. Za chvíli balí modely a jdou domů. „Tak zase někdy,“ volají na sebe přes ulici.