Podle údajů Exekutorské komory ČR byl loni postižen exekucí každý desátý Čech starší 15 let. V Libereckém kraji bylo v exekuci dokonce přes 12 procent obyvatel. Monika Čepelková, bývalá manažerka banky, se rozhodla přejít na druhou stranu „břehu“ a v rámci projektu Finanční gramotnost do škol učí děti, jak neskončit v dluhové pasti. Oceňují to i kantoři.

„Jde o velmi užitečnou věc, v dnešní době je víc než potřebná. S exekucemi se přímo či nepřímo setkává stále více žáků,“ potvrzuje učitelka Zuzana Hradecká. 

ŠKOLA HROU

Projekt se týká dětí na základních školách i středoškoláků. Ty menší se učí rozpočtu pro jednotlivce, starší si zkouší udržet na uzdě rodinnou pokladnu. Vyberou si fiktivní rodinu a sestavují pro ni rozpočet. „Často přitom slýchám: 'Konečně jsem si uvědomil, co všechno ta mamka musí platit, kolik stojí elektřina a že platit se musí i za vodu a teplo.' Nebo mají vymyslet jídlo pro celou rodinu za dvě stovky. Překvapuje mě, že často ani nemají představu, kolik co stojí,“ říká Čepelková.

Paradoxně nejlépe jsou na tom podle ní děti z chudších rodin, kde by se finanční negramotnost dala spíš očekávat. „Jenže právě v takových rodinách, kde je často jen maminka samoživitelka, děti vidí, jak se každá koruna musí třikrát obrátit a že útlý rozpočet musí fungovat na principu hromádek. Jedna na jídlo, další na oblečení, nezbytné výdaje,“ vysvětluje Čepelková. S uměním hospodařit se naopak perou děti z lépe situovaných rodin.

KOŘENY V RODINÁCH 

„Zastávám teorii, že děti by měly zažít pocit, že něco nemají,“ říká Čepelková. Většinou dostanou to, co chtějí, ale to, co jim rodiče málokdy dopřejí, je pocit zodpovědnosti a samostatnosti. Pak začnou spoléhat na to, že to vždycky nějak dopadne a že to za ně někdo vyřeší. My jsme to měli jiné. Přišli jsme ze školy a na stole ležel papírek a peníze a šli jsme nakoupit. Učili jsme se zodpovědnosti. To dnešním dětem chybí,“ poukazuje Čepelková.

Každá doba si ale podle ní nese své složitosti. „Jak se nám otevřely hranice, mohli jsme najednou mít všechno. Řada lidí na to neměla, přesto si ten luxus chtěla dopřát, a děti tak jen kopírují tento vzorec,“ popisuje Čepelková začátky cesty, které mohou vést k exekucím.

Na děti také číhají úskalí v podobě sociálních sítí. „Nikdo se tam neprezentuje tak, jak skutečně vypadá, často se fotí s mobilem, který není jeho a je logické, že to na děti působí,“ popisuje Čepelková.

Do dluhové pasti zhusta spadnou i děti z dětských domovů. „Jakmile v 18 letech opustí brány ústavu, naváže se na ně biologická rodina a okamžitě je zadluží. Často se ani nestihnou rozkoukat a už mají na krku exekuci,“ vysvětluje, proč je právě osvěta ve školách tak důležitá.

UČÍ TAKÉ UČITELE 

Kromě dětí se projekt snaží vzdělat i učitele. „Projekt byl sice zařazen do školních osnov, ale nebyla vytvořena žádná metodika. Učitelé se v podstatě nemají čeho chopit. Navíc se setkáváme s mezerami i u samotných pedagogů. Finanční gramotnost není jen znalost ekonomických pojmů a fungování bank, to se lidé pletou,“ dodává Monika Čepelková. Podle ní jde totiž o to umět správně plánovat výdaje, nenaletět reklamě a pochopit skladbu úroků. Co je procento půjčky a co je roční úroková sazba.

ŠKOLY MAJÍ ZÁJEM 

Do projektu finanční gramotnosti se hlásí stále více škol. „Výbornou zkušenost máme s Obchodní akademií v Liberci, která se pravidelně účastní celostátní hry Rozpočti si to nebo ZŠ Špičák v České Lípě, kde probíhají Projektové dny s dětmi. K bronzovému certifikátu finančně gramotná škola má nakročeno Střední škola strojní, stavební i dopravní v Liberci. Zapojují se také školy z mikroregionu Tanvaldsko a další. Ve třídách liberecké Montessori při ZŠ 5. května zase děti už několik let pořádají jarmark, který není postaven jen na obyčejné bázi „prodej a kupuj“, ale děti si musí buď na zboží samy naspořit, nebo naopak vydělat z prodeje a také sepsat, kolik do výrobku investovaly a jaký jim přinesl zisk.

„Jeden z žáků si nestačil nic naspořit, tak narychlo natrhal pampelišky a vyrobil z nich med, aby si vydělal jeho prodejem. Další si zase dokázal v závěrečné práci vykalkulovat náklady a dokonce se zeptal babičky, která mu pomáhala, kolik stála její práce,“ hodnotí Čepelková. Podle ní se dnešní děti dokázaly poučit z chyb rodičů. A v některých případech je dokonce i předčí.