Přesto se na Malou Skálu opět sjely tisíce hudebních fanoušků. A dle reakcí neodjížděli zklamáni. „Lilo jako z konve, ale vydržíme až do konce sobotního programu, pak hned vyrážíme domů,“ shrnul za všechny Petr Eisler z Prahy, který s partou kamarádů dorazil na Benátskou noc zejména za švédskou kapelou Clawfinger.
Neděle: nehrajeme
Smutná zpráva pro nejzanícenější fanoušky, které z Malé Skály nevyhnalo všudypřítomné bahno ani vytrvalý déšť přišla v neděli brzy ráno.
I když smutná – ono se podobné opatření dalo vytušit už v sobotu, kdy se areál festivalu začal plnit nánosy bahna a obrovskými kalužemi vody.
Navýsost nepříznivé počasí, se kterým pořadatelé bojovali od začátku, nadále znemožnilo zajistit bezpečný provoz festivalového areálu a návštěvníkům dopřát další bezproblémový průběh festivalu.
„Z tohoto důvodu jsme byli nuceni zredukovat festival o nedělní odpolední program. Návštěvníkům se pořadatelé omlouvají a těšíme se na ně na příštím jubilejním 20. ročníku,“ uvedla Johana Turnerová, mluvčí festivalu.
Obec – relativní klid
Podle starosty Malé Skály Michala Rezlera proběhla letošní Benátská noc bez větších problémů. „Něco řešila policie, ale ke mě se nějaké stížnosti zatím nedostaly. Co ale není, může být, uvidíme v týdnu. V obci byl prováděn průběžný úklid a průjezdnosti obce pomohl i fakt, že na příjezdových silničkách od Sněhova či Frýdštejna platil zákaz parkování.
Vozidla stála na obrovských záchytných parkovištích na okraji obce a po stranách hlavní silnice z Turnova.
Zde také došlo k snad největšímu porušení zákona. „V noci z pátku na sobotu někdo odcizil vůz parkující u hlavní silnice. Jinou krádež, a to ani ze stanů, jsme zatím neřešili,“ popsala v neděli odpoledne Dagmar Sochorová, mluvčí jablonecké policie.
Zajímavé koncerty
Začněme nejnavštívenějším koncertem. Pro někoho možná překvapivě nejvíce lidí bavili němečtí technaři Scooter. „Bylo to disko, ani jsme na ně nechtěli jít, ale bylo to nakonec skvělé. Pěkně jsme se zahřáli,“ popsal Jaroslav Dymka, který na Benátskou noc dorazil z Hradce Králové.
Absolutní muzikantskou nirvánou bylo vystoupení amerických progresivních metalistů Dream Theator, kteří představili tuzemskému publiku nového bubeníka Mikea Manginiho. „Mike je fenomenální bubeník. Tvrdě cvičí a tráví mnoho času vylepšováním své techniky. Jedním z důvodů, proč jsme ho vybrali je, že je plný energie,“ uvedl hráč na klávesové nástroje Jordan Rudess.
A větší bicí soustavu nejen Benátská noc ještě neviděla. A když mistr ví, kam a kdy udeřit, je to pastva nejen pro oči, ale i pro uši. Škoda jen, že nezazněl zřejmě největší hit Dream Theater Pull My Under. Pětice ostřílených hudebníků v současné době chystá novou nahrávku A Dramatic Turn of Events. Ukázku z ní zahráli i v pátek večer. Většinu fanoušků koncert nadchnul. „Nepřestávejte, dejte to ještě jednou,“ ozývaly se výkřiky, když se s nimi pětice muzikantů loučila.
Skvělý koncert předvedli v sobotu i švédští Clawfinger, kteří jednou pro vždy v první polovině devadesátých let definovali pojem rap metal. Zpěvák Zakk Tell šplhal, skákal, plival a hlavně drtil slova za aplausu svých věrných.
„Pro mě to byl splněný sen. Stál jsem uplně vepředu. Tahle kapela je nej,“ sdělil Aleš ze Železného Brodu, sám aktivní muzikant.
Dobří byli i italští Lacuna Coil, ovšem to, co předvedli na závěr sobotní noci a vlastně i na konec festivalu veteráni U.D.O., by vydalo na samostatný článek.
Udo Dirkschneider (ex lídr Accept) je železný dědek a hotovo. Kapela, v jejíž řadách figuruje i Stefan Kaufmann (také ex–Accept), šlapala jak dieselový motor a vystoupení si i přes prořídlé publikum užívala. Zkrátka, vyučili i mnoho mladších kolegů.
Ač autor tohoto článku poslouchá přece jen mírně odlišnou hudbu, musí uznat, že U.D.O. byli králi minimálně sobotního večírku.
Tradičně skvělé vystoupení podali i maďarští Kiss Forever Band, zřejmě nejznámější revival polobohů Kiss.
Tuzemské akvizice
Své odehrály i tuzemské hvězdy. Lidem se líbili Chinaski, Kryštof a jiní, obrovský aplaus patřil i slovenským pop pankáčům Iné Kafe. „Co skladba, to hit. Myslím, že je spousta lidí ani neznalo, ale hudba je přitáhla do kotle,“ nadšeně hodnotila Veronika z Železného Brodu.
Milým výletem do minulosti se stala vystoupení Visacího Zámku, Citronu či Olympic, ale také Davida Kollera & Band, který nezapomněl na léta strávená v řadách zřejmě nejúspěšnější české porevoluční kapely Lucie.
Na osvědčené hity nezapomněla ani Lucie Bílá, která je v kraji Maloskalska jako doma, Lenka Filipová, ani kapela Žlutý pes. Staré hity Waldemara Matušky v podání revivalových Walda Gang opět po roce roztančily a rozezpívaly publikum.
A nezapomínalo se ani na děti. Ve stanu koncertoval i stále oblíbenější ansámbl Kašpárek v rohlíku.