Na výjezdu ze stadionu v Bedřichově totiž slavnostně odhalili čtyřmetrovou mohylu, která bude připomínat tragédii z roku 1970, kdy při ničivém zemětřesení v Peru zahynulo čtrnáct horolezců z Liberecka a Jablonecka.

Jeden z členů expedice navíc zemřel několik dní předtím při pádu do propasti. Z patnáctičlenné skupiny se tak domů nevrátil nikdo.

Čtyřmetrový památník, poskládaný ze šesti „bludných“ žulových balvanů, odhalili v Bedřichově přesně den před čtyřicátým výročím neštěstí za účasti pozůstalých.

„Jsem šťastná, že pomník nakonec vznikl, i po takové době. Moc se mi líbí,“ řekla Deníku Eva Novotná, která před čtyřiceti lety při tragickém konci expedice přišla o manžela.

Památník se symbolicky tyčí v místě, kudy vede trať Jizerské magistrály. Členové expedice se totiž kdysi účastnili prvních ročníků závodu, jehož věhlas výrazně vzrostl právě po tragické události v Peru. „Toto neštěstí podle mnohých ovlivnilo běžecké lyžování v Jizerských horách,“ říká Milena Jelínková, ředitelka Jizerské o.p.s., která spravuje magistrálu.

O památníku mluvili v Bedřichově dlouhá léta, až loni se ale podařilo vyřešit jeho financování. Obec Bedřichov, Jizerská o.p.s. a SKI klub Jizerská padesátka se dohodly, že se na památník složí. Nakonec pomohli i dobrovolní dárci.

Podle původního záměru pracovní skupiny měl u výjezdu ze stadionu v Bedřichově stát velký žulový monolit. Objevily se ale problémy s přesunem jednolitého kusu jizerskohorské skály, a tak nakonec organizátoři zvolili jinou podobu památníku – mohylu seskládanou z velkých žulových balvanů.

„Zvolili jsme přírodní a neopracovaný kámen z Jizerek, protože účastníci expedice v těchto horách trénovali a měli k nim blízko. V neposlední řadě jsem také vycházel z toho, že lidé tragédií postižení měli k přírodě a její nevázanosti blízký vztah,“ vysvětlil již dříve Jiří Koláček z Bedřichova, který řídil stavbu památníku.

Nedílnou součástí mohyly je bronzový hranol s údaji o tragické události včetně jmen všech zemřelých horolezců.