Boveraclub vznikl před více než třiceti lety, v lednu 1987, jako spolek nadšenců do veřejné dopravy, hlavně tramvají. „Chtěli jsme připomenout 90. výročí tramvajové dopravy v Liberci a začali brigádně pracovat na částečné opravě nejstarší tramvaje, tj. Bovery,“ dodal předseda spolku Tomáš Krebs.

Tramvaj po oslavách výročí ještě zahrála ve filmu Muka obraznosti a spolek se vrhnul do její celkové opravy. „Ta byla úspěšně dokončena v roce 2000, tramvaj získala papíry a od té doby s ní můžeme vyrážet na koleje,“ pochlubil se Krebs.

Následně se začal Boveraclub ve spolupráci s Dopravním podnikem měst Liberce a Jablonec nad Nisou věnovat i dalším unikátům a činnost rozšířil na vše, co se točí kolem tramvajové dopravy, např. různé artefakty a papírovou dokumentaci, největším pokladem je pak fotografický archiv, jehož základy jsou postavené na pozůstalosti zejména Erwina Cettinea a Gisberta Jäkla, ale i řady dalších autorů.

„Boveraclub má ve své sbírce i modely různých vozidel. Ty nejcennější vyráběl ve dvacátých letech právě fotograf Erwin Cettineo se svým kamarádem Erwinem Schlupekem a předlohou jim byly skutečné liberecké tramvaje. Dochovalo se jich několik desítek, v modelařině pak pokračoval i jejich následovník pan Gisbert Jäkl, ten také později celou sbírku po Erwinovi převzal,“ doplnil Krebs.

„Za náš největší úspěch považuji, že jsme tak dlouhou dobu schopní fungovat na bázi dobrovolnosti a výsledky naší práce prezentovat veřejnosti. Fandové tramvají se v nás prostě nezapřou,“ odpovídá Tomáš Krebs na otázku týkající se největšího úspěchu spolku.

Spolek se v rámci tramvajové dopravy zaměřuje na ledacos, a neomezuje se ani regionálně. Asi největší pozornost věnuje úzkorozchodným tramvajovým provozům. „Liberec je unikátní v tom, že se jedná o poslední metrový tramvajový provoz v České republice. Připravuje se dokončení přechodu na rozchod 1435 mm a rádi bychom zachovali kratší úsek tramvajových kolejí, kde by mohla být uchovaná vozidla provozována,“ upřesňuje Krebs.

Úzkorozchodné tramvaje jezdily např. i v Mariánských Lázních, Mostě, Litvínově, Teplicích, Ústí nad Labem, Jablonci nad Nisou, Českých Budějovicích, Jihlavě, Opavě a Českém Těšíně.

A na co se mohou těšit fanoušci tramvají? „S podporou Libereckého kraje zajišťujeme i letos jízdy na akce na Zubačce, kdy vypravujeme historickou tramvaj do Jablonce s přestupem na autobus do Kořenova. Nejbližší jízda proběhne 2. června. Dále chystáme na 30. dubna Čarodějnickou jízdu a historická tramvaj vyjede na koleje i o státním svátku 8. května,“ odpovídá na otázku předseda.

Spolek by rád otevřel před letošními prázdninami expozici v rámci Technického muzea v Liberci a výhledově napojil zdejší halu na kolejovou síť, čímž by zpřístupnil exponáty veřejnosti.

Boveraclub se v minulosti podílel na publikační činnosti, přispíval fotografiemi a texty, ale vydavatelem byl zpravidla někdo jiný. To se změnilo s fotografickou knihou Svět tramvají Erwina Cettinea. „Na základě různých výstav jsme zjistili, že lidé často nezajímají tramvaje jako takové, ale to okolí, jak moc se Liberec změnil. Proto jsme se rozhodli vydat fotografickou knihu a příjemně nás překvapila prodejnost nejen před Vánoci, ale i teď,“ dodává k úspěchu knihy Krebs.

Kniha cílí na místní, patrioty a dopravní nadšence. Ve velkoobchodech ji neseženete, ale spíše v regionálních knihkupectvích (např. Fryč) nebo vybraných místech jako sídlo DPMLJ, u modelářů atd.

V roce 2017 se slavilo 120. výročí tramvajové dopravy v Liberci a při její příležitosti uspořádal spolek ve spolupráci se Severočeským muzeum výstavu, na kterou právě kniha Svět tramvají Erwina Cettinea navazuje. „Od začátku jsme věděli, jakou cestou se při tvorbě knihy vydáme. Chtěli jsme vybrat pěkné a kvalitní fotografie zachycující tramvajovou dopravu v Liberci a Jablonci a omezit se na přesnou dataci a popis lokality, kde snímek vznikl,“ upřesnil Krebs.

A kdo že byl Erwin Cettinoa? „Liberecký rodák, narodil se v roce 1903 do rodiny velitele dolních kasáren. Vyrůstal ve vile na Masarykově třídě a fotit začal už v roce 1913, ještě ostýchavě z oken. Fotil až do své smrti v roce 1985.

Erwinův archiv je unikátní v tom, že 95 % fotografií je přesně datováno, jednalo se o pečlivého a talentovaného fotografa, který zachytil měnící se ráz Liberce. „Při procházení jeho archivu napadá člověka myšlenka, jak se Erwin cítil, když začínal fotit a Liberec rozkvétá a pak v závěru života, kdy už se jen bouralo a objekty chátraly“, doplňuje Krebs.

Kniha zaujme svou obálkou, na které lze vidět tramvaj v pozadí se starým Ještědem. „Chtěli jsme tam mít fotografii, která bude reprezentovat Liberec,“ dodává k výběru předseda Boveraclubu.

A zda plánuje Boveraclub další knihu? „Vše záleží na tom, jak se nám vrátí peníze z první knihy. Čeká nás systematická práce s archivem, potřebujeme ho zdigitalizovat. Lákala by nás i fotografická kniha o jabloneckých tramvajích, tak uvidíme,“ uzavřel vyprávění Tomáš Krebs.