A zůstaly by našim očím i nadále skryty, kdyby do všeho nezasáhla náhoda. V roce 1947 se při odstřelu horniny v lomu Na Vápenci v zemi objevila podivná puklina. Neboť s existencí jeskyní zde nikdo ani v nejbláznivějších snech nepočítal, první nesmělé krůčky do podzemí učinili amatéři.
Takhle na jeden z vůbec prvních vstupů do podzemí vzpomíná Ferry Fediuk, tehdy student geologie.
„Když jsem se tenkrát vysoukal vstupním otvorem zpět na povrch, stál na kraji lomu nějaký místní strejda a zahalekal na mě: „Tak co, mladej, jaký to tam je?“ Odpověděl jsem mu: „Pěkný, ale krátký.“ A on na to: „To nic, to je jen začátek. Tenhle kopec je děravej jako ementál,“ vzpomíná na dobrodružství budoucí učitel na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze.
Na dlouho to však byl vstup první. Na řadu přicházela kolektivizace a znárodňování. „Díra“ v zemi tak zůstala až do roku 1954 bez většího zájmu. Teprve pak začali na místě kutat místní Bozkováci a mezi nimi i tehdejší předseda MNV Josef Kurfiřt. Tomu lze přičíst asi největší zásluhu na probuzení zájmu o podzemí.
Touha objevit neodkryté prostory byla tak silná, že se v roce 1957 podařilo proniknout hlouběji do podzemí. Objevili to, v co nikdo nedoufal – spleť chodeb s krápníkovou výzdobou. Tehdy už bylo jasné. Jeskyně byly objeveny i pro širokou veřejnost.
Věci pak dostaly rychlý spád. V roce 1957 ještě stihli objevit největší magnet jeskyní – Jezerní dóm. To už ale objevitelská horečka zachvátila snad celý Bozkov. Kopat chodili úředníci, studenti, ale i místní zemědělci. Takto humorně na průzkum jeskyní vzpomíná Josef Kurfiřt.
„Bozkováci místo na Akci Z chodili do jeskyní. Okresní tajemník strany z toho byl nesvůj: „A co družstvo, soudruzi, na to nezapomínáte?“
Průzkum podzemí, výkopy, stavební práce a odčerpávání vody vedlo k tomu, že v roce 1961 bylo jisté, že jeskyně je třeba zpřístupnit. Nastalo předlouhé období leštění klik u dveří u příslušných úřadů.
Nemožné se však podařilo. V roce 1968 skončily přístupové práce, aby se o rok později Bozkovské dolomitové jeskyně slavnostně otevřely dychtivé veřejnosti a návštěvníkům. Těch v prvním roce do jeskyní zavítalo neuvěřitelných sto tisíc. Do roku 2006 jeskyněmi prošlo již dva miliony lidí. A zájem ani dnes neutuchá. S otevřením hranic po roce 1989 do Bozkova proudí davy turistů z Německa, Holandska nebo Rakouska.
V nadsázce by se dalo říci, že ta nejlepší léta na Bozkovské jeskyně teprve čekají. Jejich ochrana je na nejlepší úrovni, daří se i opravy a rekonstrukce mobiliáře.
Objev a první průzkum jeskyní před mnoha lety, tak jak ho prožili geologové, studenti, nadšenci a amatéři, navždy zůstane součástí historie malebné obce Bozkov a jeho jeskyní, jediných zpřístupněných dolomitových jeskyní v ČR. Přejme jim, ať do tmy jejich ticha odkapává uhličitá voda ještě nejmíň milion let.
Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditBozkovské jeskyně slaví objevení
BOZKOV - Byly zde, když po Zemi chodili dinosauři. A budou zde i za tisíce let dávno po lidstvu. Temné a nesmrtelné. Bozkovské dolomitové jeskyně. Jejich život kopíruje historii planety Země. Objeveny však byly „teprve“ před šedesáti lety.
ilustrační foto
|
Foto: archiv