Cesta mezi špičku českých kaskadérů nebyla jednoduchá. Předtím se musel poprat s nemocí. Od mládí se věnoval řadě sportů a právě sport mu pomohl nejen v boji s nemocí, ale také k filmu. Naučil se padat z výšek a pokud možno se nezranit.

Jaký jste byl kluk?
Jako každý jiný, neposedný. Všude jsem chtěl být první a všechno vyhrát. Nerad jsem prohrával. Hodně jsem sportoval. Fotbal, modelařina, plavání a později karate a horolezectví.

Kdy jste se rozhodl pro dráhu kaskadéra?
Po strastiplné zkušenosti. Získal jsem epilepsii, nemohl jsem nic. Ani ke strojům na stavbě. Nesměl jsem plavat ani nikam do výšek. Nechtěl jsem se smířit s invalidním důchodem. I díky doktoru Matkovi jsem nemoc překonal. A díky sportu se opět vrátil do aktivního života.

To jste si pak jednoho rána řekl: Budu dělat kaskadéra?

Dá se to tak říci. Četl jsem o nich článek v časopise. Nechal jsem si napsat životopis a prostřednictvím agentury Filmka jsem nakráčel na Barrandov. Tehdejší šéf kaskadérů pan Tomsa mě pozval na zkoušku. A už jsem tam zůstal.

Cítili ve vás kolegové konkurenci?
Ani ne, v šoku jsem byl já. Kolem mě samí olympionici v judu, gymnastice, bojových sportech. Ikony českého sportu a navíc bez hvězdných manýrů. Pomáhali mi, radili a mám mezi nimi dobré přátele.




Berete si práci domů?
Jak kdy. Zejména když se zraním. Naštěstí to nebylo nikdy nic vážného, vyvrknutý kotník, utržené vazy v koleni a nějaká popálenina. Ale šanci na vyvrknutý kotník máte i tady na chodníku.

Chodíte s dcerou spolu na filmy? Ukazujete jí, kde jste?
No určitě. Jako pyšný otec. Je to potřeba.

Je tato profese hazardem?
Ne, ani nemůže být. Nikdo přece nechce, abychom byli herci na jedno použití. Všechno se musí pořádně nazkoušet, aby to klaplo.

Měl jste nějaké role po zkoušení už doslova dost?
V seriálu Hraběnky. Padal jsem za herce z kola. Vyšlapal jsem do louky asi šedesát metrů, pak jel dolů a měl jsem přepadnout přes plot. Po osmé zkoušce jsem cítil každou kůstku v těle, od hlavy až po palec na noze.

Kterou roli byste si ale rád zopakoval?
S Vinem Dieselem ve sci–fi filmu Babylon AD. (Do kin přijde příští měsíc – pozn. red.)

Proč?
Profesně mi ta práce hrozně moc dala a posunula dál.

A nejproblematičtější okamžik?
Ve filmu Solomon Kane, dotočil se teprve letos. Musel jsem jako herec říci čtyři věty v angličtině. Pak jsem také vodil v Oliveru Twistovi kameramana mezi koňmi. Projížděli kolem čtyřicetikilometrovou rychlostí.

Českou premiéru bude mít 27. srpna rovněž další film, v němž Zdeněk Stadtherr předváděl své kaskadérské umění. Je to německo-britský válečný snímek Rudý baron, který vypráví o životě slavného německého stíhacího letce za 1. světové války. Zdeněk Stadtherr v něm ztvárnil hned několik rolí, a to francouzského i německého pilota. Z válečného filmu si kromě vzpomínek na akční scény přinesl i pár popálenin.