Domy přitom stojí v návaznosti na celý soubor jedné stavby, bourání by bylo složité. Město přesto podalo na ministerstvo výzvu k odstranění nemovitostí. „Město vlastní pozemky pod budovami a ministerstvo nemá právní titul k užívání domů,“ sdělil starosta horského města Tomáš Vašíček.
Ministerstvo financí obdrželo dopis, ve kterém jej město Harrachov v zastoupení advokátní kanceláře vyzvalo k odstranění obou bytových domů v Harrachově do sedmi dnů, lhůta skončila v pondělí 24. dubna. „Ministerstvo financí se s obsahem dopisu neztotožňuje, bourání domů vylučujeme a odmítáme asociální krok navrhovaný městem Harrachov, který by připravil desítky jeho obyvatel o střechu nad hlavou,“ sdělil mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.
Výzva ke zbourání bytů vzešla od vedení města jako reakce na žalobu ministerstva, které požaduje zpětné doplacení nájmů v tržní hodnotě. Jde přibližně o 10 milionů korun. Teď ale poletí další žaloba od města na ministerstvo. „Budeme žalovat ministerstvo financí, protože jsme domy dostavěli my, tedy město. Pevně doufám, že vše skončí nějakou dohodou, která bude ve prospěch lidí,“ upřesnil Vašíček. Dohodu si představuje tak, že by byty mohly přejít na současné nájemce za symbolickou cenu.
Tomu se ale ministerstvo brání. „Máme povinnost řídit se přísnou právní úpravou pro hospodaření se státním majetkem. Tato neumožňuje pronájem majetku státu za cenu nižší než tržní. Stejné je to i s případným prodejem,“ vysvětlil Weiss.
Divoká privatizace
Celá kauza má pozadí až do dob privatizace místní sklárny v devadesátých letech minulého století. Majetek se stal předmětem sporu mezi státem a městem po divoké privatizaci někdejšího státního podniku Crystalex. Po ní zůstaly na místě budoucích domů jen základy, město na své náklady domy dostavělo a byty pronajalo za regulované nájemné. Místo zde našli hlavně bývalí skláři z výše zmíněného podniku.
Od doby výstavby domy neuvěřitelně zchátraly, město do nich nechtělo kvůli nejistotě investovat. Z dálky vypadají budovy až honosně, bližší pohled a návštěva ale ukazují vážné vady. „Nemůžeme na balkony nebo jen na vlastní nebezpečí. Zatéká do střechy, vlhko je i od země. Okna nejdou otevírat, jak jsou vlhkem zkroucená,“ popsaly nájemkyně Renata Lisičanová a Sylvie Loudová.
V roce 2021 soud rozhodl, že objekty připadnou ministerstvu financí. Úředníci promptně navštívili nájemce bytů a navrhli jim zvýšení nájmů. Obyvatelé tu městu platili v průměru 5 tisíc korun čistého nájmu, státní úředníci vypočítali nové nájemné ve výši až 22 tisíc korun.
„Bydlíme tady od začátku, já jsem v invalidním důchodu, manžel ve starobním. Z ministerstva nám neustále posílají dopisy, kde po nás požadují neuvěřitelné navýšení platby za nájem. O více než 400 procent. Nevím, co máme dělat,“ přiblížila další obyvatelka domů Dagmar Tóthová. Nájemníci ale na radu právníka nové smlouvy s ministerstvem nepodepsali. „Všichni tak nadále hradí původní velmi nízké nájemné,“ doplnil Weiss.
Prodej. Ale komu?
V současnosti ministerstvo připravuje prodej obou domů formou transparentní a otevřené veřejné soutěže. Harrachov má vzhledem k vlastnictví zdejších pozemků k bytovým domům předkupní právo, a může tedy oba domy odkoupit a uživatelům ponechat netržní nájemné. „Odkup bytů jsme nabídli i jejich stávajícím uživatelům v rámci společenství vlastníků,“ vysvětlil Weiss.
Podle předběžných informací by mohlo ministerstvo za oba domy v bloku žádat něco kolem 100 milionů korun. „Pokud bude chtít ministerstvo takové peníze, není to schopné město zaplatit,“ kontroval Vašíček.
Obyvatelé jsou ze situace zoufalí. „Od té doby, co se za nás postavilo město, tady nikdo z úředníků nebyl. Pokud vím, jednají jen s městem a to přes právního zástupce,“ popsal Jiří Tóth.
Státní úředníci jednali s nájemníky naposledy na podzim loňského roku. „Chovali se naoko velmi mile, byli ale arogantní. Že máme zaplatit nájemné, že si máme založit družstvo a domy koupit. Za oba chtějí kolem 100 milionů, to je průměr 8 milionů na byt. Na to, v jakém jsou domy stavu, to je nesmysl,“ popsala další nájemkyně, která si nepřála být jmenována.