„Moc mě to mrzí, moc, ale já bych zradil své ideály, pokud bych v Dělnické straně sociální spravedlnosti (DSSS) zůstal," svěřil se Deníku Pavel Šrytr. Bossovi Tomáši Vandasovi složil členství osobně do rukou.

Se stranou, která pozvala Banderovce do Čech, nechce mít dál nic společného. A není jediný. Spolu s ním odešla drtivá většina členů strany z Místní organizace Jablonec nad Nisou. Primátor se nemusí tedy obávat, že by z tohoto směru vanul nebezpečný vítr, který jej připraví o křeslo po komunálních volbách.

O mnoho nebezpečnější je ale vítr, který do Čech Vandas pozval. Na sklonku února napsal Banderovcům, tedy jejich potomkům, kteří převzali na Ukrajině vládu: ultranacionalistickému uskupení Pravý sektor.

Co říká wikipedie:
Dnes Nacionalistické politické hnutí vzniklé ve 20. letech 20. století, hlásající ideu samostatné Ukrajiny, nezávislé na Polsku a SSSR. V období reálného socialismu bylo působení Organizace ukrajinských nacionalistů a banderovských jednotek odsuzováno a jednostranně interpretováno. Po 1989 se začaly objevovat opačné sklony, kdy ukrajinští nacionalisté byli glorifikováni a byla jim dávána nálepka „bojovníků proti komunismu". Jejich činnost je třeba vidět v historických souvislostech a mít na zřeteli jejich snahy o získání samostatnosti a v rámci toho boj proti komunismu, na straně druhé je třeba vidět vlastní činnost, masakry civilistů, násilí, rasismus, antisemitismus a terorismus.

„Bylo by potřebné a přímo žádoucí vyvézt „národní revoluci" i do jiných zemí, Českou republiku nevyjímaje. I zde nám totiž vládnou zkorumpovaní politici s kmotry v zádech, kteří ovládají celý systém a silové složky. A pokud to šlo svrhnout na Ukrajině, proč ne v České republice?" uvádí zpráva z centra DSSS, na kterou redakci Deníku upozornil Šrytr.

„Já jsem bývalý pohraničník a člen červených baretů, tedy elitní URNY, vlastenec, s takovými lidmi, co vraždili, se spojit nemohu," postěžoval si s tím, že uplynulý víkend pro něj rozhodně nebyl lehký. „Obešel jsem všechny lidi, kteří se mnou vstoupili do DSSS. Musel jsem jim říct, že končím a proč," uvedl Šrytr. Většina se přidala na jeho stranu a odchází také.

Lidé přicházejí a odcházejí

„Každý v politice má právo odejít, pokud cítí, že je něco v nepořádku," suše konstatoval Tomáš Vandas k odchodu Pavla Šrytra do „politického důchodu". Dodal, že je to ale situace velmi čerstvá na to, aby byl schopen říct, kdo se ujme vedení DSSS na Jablonecku.

Pro Vandase je nyní prioritou postavit kandidátku do eurovoleb, až pak se začne věnovat vyřešení členské základny Dělnické strany sociální spravedlnosti na Jablonecku. „Sejdeme se na úrovni Libereckého kraje," dodal.

Na dopise zvoucím radikální Ukrajince, ať nám to vysvětlí, jak k vítězství přišli, kvůli kterému se s ním Pavel Šrytr na politické úrovni rozešel, nevidí nic špatného: „Někdo tu aktivitu chápe kladněji, někdo méně."

V osobní rovině se ale Vandas nerozkmotřil se Šrytrem ve zlém. „Vážím si jej jako poctivého člověka a osobně proti němu nic nemám," zdůraznil předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Pavel Šrytr.KDO JE PAVEL ŠRYTR?
Pavel Šrytr je bývalý člen jednotky URNA a profesionální voják, který se po odchodu z armády dostal k práci bodyguarda. Chránil muže, jenž je označován za jednoho z nejvlivnějších lidí českého podsvětí. Strážil život Františku Mrázkovi. Po jeho zavraždění pracoval u další kontroverzní osobnosti. Tomáše Pitra. Jeho jméno hrálo roli i v kauze uplácení poslance ČSSD Pavla Ploce. I když je duší, jak sám o sobě říká, orientovaný hodně nalevo, přesto se objevil na kandidátce DSSS. Pavel Šrytr se svými dětmi jezdí na výlety do různých památníků a ukazuje jim hrůzy fašismu. 1. března rezignoval na lídra strany pro volby za Jablonecko.

Souputníci jdou za předsedou

„Končím právě kvůli pozvání Pravého sektoru. Do DSSS jsme vstupovala s touhou něco změnit, třeba pro mladé lidi, kteří po studiích nenajdou práci, protože nemají praxi," vysvětlila ukončení členství Petra Jozífková z Jablonecka. Myslí si, že aktivita vedení nevadí jenom jí.

Pod otevřený dopis, který Vandasovi napsal Šrytr, se podepsali i další: „Do strany jsme vstupovali ve víře v poctivou práci pro občany České republiky, z vlasteneckých pohnutek a s nesouhlasem k režimu, který vládne od roku 1989, jelikož mám za to, že politici podílející se již 25 let na její správě jsou zrádci zájmu prostého občana a drancují bezostyšně tuto zem. Jako občan této země nesmírně ctím padlé vojáky Rudé armády v 2. světové válce, jelikož je nesporné, že přinesli mír za cenu obětí 20 milionů lidí. Nebýt těchto obětí, tak bychom zde nebyli ani my."

V době pondělní uzávěrky tištěného vydání listu bylo vedle Šrytrova podpisu dalších sedm. „S politikou končím. Pomáhat lidem mohu jako řadový občan a nemusí to být nikde vidět," dodal.

Co si vybavíte, když se řekne Banderovci?

Michaela Kaufmannová, 23 let, Jablonec:
Co se mi vybaví, když se řekne Banderovci? Že jsem tady nemusela být, tady na světě. A ani moje rodiče, teda tatínek a babička. Tehdy bydleli v Polsku, jako polští Češi. V tom místě si všichni pomáhali a byli na sebe hodní. Kdyby se rozhodli do Čech přestěhovat jen o jeden týden později, nepřežili by. Banderovci po nich šli, přímo po nich, ptali se jmenovitě. Ti lidé, co se do domu nastěhovali po nich, ale nic neřekli, tak je zabili. Muselo to být strašné. Byli hodně krutí. Babička o tom nikdy nechtěla mluvit.