Dnes vyexpeduje ze své farmy zhruba 200 kilogramů červů týdně. Zatím jen pro chovatele. To se ale v budoucnu může změnit. Jak to funguje? Samičky potemníka, zhruba dvoucentimetrového černého fešáka, nejprve nakladou vajíčka. Ve speciální podestýlce, jejíž složení je tajemstvím, se z nich zhruba po dvou týdnech vylíhnou miniaturní červíci. Než dorostou do požadované velikosti, trvá to zhruba tři a půl měsíce. Většina jich skončí jako krmení, několik se zakuklí, aby se z nich vylíhli noví brouci. Jde o uzavřený cyklus. I když se to na první pohled zdá docela jednoduché, podle Bažanta, který prošel speciálním školením svého předchůdce, je chov hmyzu tak trochu alchymie.

Z množírny přecházíme do dalších prostor hmyzí farmy. Všude kolem nás jsou desítky speciálních přepravek. V každé se to hemží vypasenými, zhruba čtyři centimetry dlouhými červy. Někteří jsou nápadně bílí.

Jablka jim velmi šmakují

„Červi se svlékají stejně jako třeba hadi. Za tu dobu, než vyrostou, zhruba sedmkrát,“ vysvětluje chovatel. V této fázi jsou nejlepší pochoutkou pro agamy, ale v téhle fázi naprosté bezbrannosti si na nich občas smlsnou i jejich červí kolegové, kteří se jinak převážně živí jablky. Pochutnají si ale i na bramborách či mrkvi. Jablka ovšem hrají prim. „Ta, která vozím, nejsou ale chemicky ošetřena, proto je náš chov stoprocentně čistý,“ zdůrazňuje Bažant.

Do jedné z bedýnek přitom vloží rozkrojené jablko. Nádoba se rozvlní jak hladina rybníku při výlovu. Kolik jich je? Stovky, tisíce? „Opravdu je nepočítám,“ směje se chovatel. Červy bere do ruky, stejně jako předtím dospělé potemníky. „Nejdřív jsem se jich trochu štítil, člověk to má zkrátka v sobě. Dnes už ne,“ tvrdí. Já takovou nabídku rovnou odmítám. Člověk to má zkrátka v sobě.

Červi potemníka jsou vyhledávanou pochoutkou pro ptáky, plazy, ale třeba i opice. Milan Bažant se zatím specializuje na krmný hmyz. Do budoucna ale uvažuje, že by své stoprocentně bio larvy nabízel i jako surovinu pro potravinářský průmysl.

„Musel bych samozřejmě splňovat velmi přísné normy dané veterinární komisí, ale problém v tom nevidím. Už teď se dají jíst, nic špatného jim nedáme. Musí se jen vědět, jak je správně upravit,“ líčí.

Na svých webových stránkách má i řadu zajímavostí včetně receptur. Pocházejí z Mendelovy univerzity v Brně, v níž se hmyzem jako potravinou budoucnosti dlouhodobě zabývají speciální týmy. Vedoucí jednoho z nich, docentka Marie Borkovcová, dokonce nedávno vydala Hmyzí kuchařku.

S krovkami chutnají jako stará slepice

Chuť hmyzu se prý liší podle jednotlivých druhů. Cvrčci na másle chutnají po oříšcích, saranče jako popcorn a šváb po škvarcích. Nedoporučují se ale jíst brouci s krovkami. Ty totiž odborníci přirovnávají ke staré slepici. Naopak pochoutkou je údajně japonský hmyz, který byl i na jídelníčku letošního Maurerova Grand restaurant festivalu, který se nesl v duchu kuchyně budoucnosti. Ostatně rodina chovatele hmyzu Milana Bažanta kdysi začínala své podnikání právě v potravinách.

Červi z hmyzí farmy v Jablonci jsou zatím potravou pro plazy, ptáky, ale třeba i opice. V budoucnu by se mohli využít i v potravinářském průmyslu

Milan Bažant: Hmyz se může stát potravinou budoucnosti

Když se na africkou vesnici snese hejno sarančat, nemusí to být nutně jen zkáza. Je to i zdroj výživné potravy. „My si hmyz zatím ošklivíme, jednou se to ale může změnit,“ myslí si majitel farmy krmného hmyzu Milan Bažant. V rozhovoru pro Deník vysvětluje, proč hmyz nepatří zatím do našeho jídelníčku a proč se jednou může stát jeho součástí.

Už jste své červy ochutnal?
Přiznám se, že ne. Kolega ale vyzkoušel moučku z červů.

Jak hmyz chutná?
Asi jako křupky. Většina lidí to přirovnává ke kořeněným pochutinám, oříškům nebo chipsům.

Říkal jste, že ke hmyzu má většina lidí přirozený odpor, protože nás už odmala učí, že je to fuj. Říkáte „fuj“ i svému čtyřletému synkovi?
Neříkám (směje se). Ale on se zatím červů štítí tak nějak přirozeně. To já zpočátku taky. Teď už to padlo, ale zatím jsem neochutnal. Jak říkal můj táta: „Zatím máme co do huby.“

Myslíte si, že se hmyz může jednou stát potravinou budoucnosti?
Určitě! Už pro svoji nutriční hodnotu. Je to čistý protein. Ale i z pohledu životního prostředí. Vezměte si, kolik škodlivého metanu vyprodukují do ovzduší krávy. Navíc červi nespotřebují tolik krmiva jako skot či drůbež. Samozřejmě, že nemusí jít jen o potravinu jako takovou, ale hmyz se dá použít jako potravinový proteinový doplněk, může se z něj dělat mouka a podobně. To využití může být velmi široké.