K rozlehlé biofarmě Nový Dvůr odbočíte úzkou silničkou z hlavní silnice od České Lípy směrem na Ústí. Příkopy lemují ovocné stromy, ten tam je blázinec města i stres z agresivní jízdy některých řidičů. Všechno se najednou ztiší, jako by předznamenávalo poklidnou atmosféru farmy. Vlastně biofarmy.

Nový Dvůr má certifikát, který ji opravňuje vydávat kozí pasterizované i syrové mléko a čtyři druhy sýrů s nálepkou. Ta se v poslední době stala trendem. Po chvíli povídání získávám pocit, že i kdyby toto označení nenesla, všechno, co si tu koupíte, je zdravé, dobré a poctivé.

Kozy s rodokmenem

Farma patří rodině Krejzové. A vznikla, jak už to u zásadních věcí bývá, vlastně náhodou. „V naší rodině se vyskytuje rakovina. Dostali ji tři maminčiny sourozenci. Řekla jsem si, že nemůžu s touto rodinnou anamnézou jen sedět a čekat se založenýma rukama. Mám tři děti, a tak jsem se rozhodla, že začneme s kozím mlékem, které je pro tento typ onemocnění dobrou prevencí,“ začíná vyprávění osmačtyřicetiletá Milena, původní profesí speciální pedagožka. Vystudovala obor defektologie na Univerzitě Karlově v Praze.

„Dozvěděla jsem se, že tady na Českolipsku bydlí paní, mimochodem vystudovaná matematička, která se chovem koz zabývá. A tak jsem se za ní rozjela. S naivní představou, že si odvezu kůzle a založím vlastní chov, který by zásoboval mlékem a masem celou mou rodinu. Dopadlo to tak, že jsem si odvážela čtyři kozy – mámu a tři malá kůzlátka. Dneska už vím, že koza je zvláštní zvíře a že jí je samotné smutno,“ vypráví o své nové profesi, která se stala její životní láskou i náplní, Milena Krejzová.

Časem zjistila, že nechová jen tak obyčejné kozy. „Vůbec jsem neměla v plánu podnikat, jenže jsem zjistila, že vlastníme českou hnědou krátkosrstou. Což je plemenný druh zanesený do genetického zdroje České republiky,“ dozvídám se překvapivou novinku, že nejen koně, ale i kozy mají svůj rodokmen, v němž je uvedeno jméno rodičů a prarodičů, včetně údajů, kolik která generace nadojila mléka.

Výkonnost je ovšem jen jednou částí hodnocení zanesených v plemenné knize, která se u nás vede od roku 1928. Druhá se týká vzhledu. „To není jen tak nějaká hnědá! To musí být středně hnědá,“ zdůrazňuje farmářka kritéria, která hodnotí zvláštní plemenářská komise.

Ono totiž taky nejde o jen tak obyčejné kozy. „V 50. až 60. letech bylo toto plemeno takřka na vyhynutí. Zásadní ale je, že jejich mléko nemá klasický kozí „prk“, tedy charakteristický odér, kterým se kozí mléko vyznačuje,“ vysvětluje žena.

A pokračuje: „Chovat plemenné kozy už dá spoustu starání. Musíte dodržovat různé kontroly plemenářské inspekce, posílat hlášení, označit zvířata ušními známkami… Zkrátka je toho tolik, že už jsme si říkali, jestli se do toho rovnou nepustit profesionálně. Ono to souviselo i s tím, že naši známí chtěli ochutnat mléko i sýry, a tady už jsme riskovali nedovolené podnikání,“ líčí paní Milena, jak se z ní krůček po krůčku stala biofarmářka. „Ono to není tak složité, když už máte živnost, tak kromě striktních dodržování biozásad to znamená vyplňování nejrůznějších tabulek, abyste získala certifikát.“

Na myši bio kocour

Ten vydává certifikační orgán a obhajovat se musí vždy po roce. Krajská veterinární správa kontroluje nejen striktní hygienické předpisy, ale například i to, zda jsou zvířata chována v příjemných podmínkách, mají přístup k vodě i potravě, mohou se volně pohybovat a veškerá produkce, která odchází z farmy, je ekologicky čistá. „Než jsme měli certifikát biofarmy, tak jsme museli například mít smlouvu s firmou, která tu pravidelně prováděla deratizaci. Teď musíme do kolonek vyplnit, že deratizaci provádí kocour, který má volný přístup do kozlína,“ směje se paní Milena.

„Jenže, když nás třeba zvou na biojarmarky, které se v poslední době začaly pořádat i mimo Prahu, můžu každému říct, tenhle sýr jsem vyrobila těmahle rukama. Můžete se přijet podívat.“ Speciální semináře navíc paní Milenu přivedly ke studiu zemědělství. Letos v létě promovala. „Mám z toho dobrý pocit, že jsem byla dřív zemědělec než inženýr, ale hlavně, vím, že jsem těm kozám dala všechno.“

Komu kozí mléko a výrobky prospívají

Dětem s alergií na kravské mléko. Ta se vyskytuje stále četněji a pozná se podle krvavých pavučinek ve stolici. Alergie může vzniknout i pokud je dítě kojené a kravské mléko pije matka. Pokud přejde na mléko kozí, problémy během několika týdnů zmizí.
Lidem s onkologickým onemocněním.
Považuje se za účinnou prevenci proti rakovině prsu a tlustého střeva.
Labužníkům.