Společnost nyní sídlí v pronajaté budově firmy Jablotron. Mincovna chce nový areál přizpůsobit k dalšímu rozvoji a vysokým nárokům na bezpečnost při práci s oběživem a drahými kovy. Důležité je i zefektivnění výroby. „Nová budova zajistí ergonomické uspořádání pracovišť z hlediska výrobních a na ně navazujících procesů, a tím zvýšení efektivity práce,“ přiblížil místopředseda představenstva a ředitel České mincovny Michal Drtina.

Stávající zázemí je nedostatečné nejen pro případné návštěvníky, ale i pro samotné zaměstnance. Nové prostory tak mincovně přeje i Česká národní banka, která mincovně zadává ražbu běžných mincí, kterými platíme v obchodech. „Každý nezávislý návštěvník by České mincovně určitě popřál důstojnější působiště – v nové, ideálně vlastní budově, samozřejmě v Jablonci nad Nisou, tedy ve městě, které má tak velkou tradici kovovýroby i dostatek zkušených a erudovaných odborníků,“ řekl už dříve předseda Komise pro posuzování návrhů na české peníze ČNB Jaroslav Moravec.

Nyní mincovnu čeká intenzivní práce na projektu, který chce mít připraven do konce tohoto roku. „Pak teprve můžeme požádat o stavební povolení. Takže základní kámen, pokud vše půjde dobře, poklepeme nejdříve v roce 2022,“ popsala mluvčí České mincovny Lenka Klimentová.

Společnost si od nových prostor slibuje i větší zájem veřejnosti. Mincovna sice každý rok pořádá den otevřených dveří, při něm však musí splnit velké množství bezpečnostních postupů.

V nové budově má mít své pevné místo návštěvnické centrum. „Zážitkovou formou zprostředkuje to, co většina lidí na vlastní oči neviděla, tedy výrobu českých oběžných mincí i mincí a medailí z drahých kovů od uměleckého návrhu po špičkové řemeslné zpracování,“ slíbil Drtina. „Určitě bychom chtěli výrobu mincí bezpečným způsobem ukázat veřejnosti. Ve světě je to běžné. Krásně to mají například ve Vídni,“ doplnila Klimentová.

Vize společnosti jdou ale ještě dál, vše záleží na tom, co se do projektu dostane. „Dokážu si představit že si turista mobilem načte QR kód a do sluchátek půjde dle výběru jazyka a úrovně informací text od průvodce,“ nastínila Klimentová.

Česká mincovna sídlí v Jablonci od roku 1993, do roku 1992 se československé korunové mince razily ve slovenské Kremnici.

Rychlý rozvoj

Během roku 1994 už jablonecká mincovna zvládala celý výrobní proces – zpracování modelů, redukování, rytecké úpravy, rozmnožování razidel a ražbu. To souběžně s vybavením ražebního sálu lisem na ražbu mincí z drahých kovů umožnilo přenést do Jablonce i ražbu mincí pamětních.

První čtyři české stříbrné pamětní mince byly vyrobeny ve Vídni, Llantrisantu a Kremnici. Pátou – s motivem ochrany a tvorby životního prostředí v běžné (standard) i špičkové (proof) kvalitě – vyrobila v závěru roku 1994 jablonecká mincovna. Krátce poté následovala výroba první české zlaté mince Koruna česká.