Řeč je o fotografovi Zdeňku Mrkáčkovi. Jeho živoucí snímky zachycují přírodu Českého ráje. Vypovídají, že autor není jen vynikajícím a citlivým pozorovatelem, ale že přírodu a její zákonitosti vnímá jak s velikou pokorou, tak i obrovskou znalostí danou profesí zoologa. Nedávno jim společně s Karlem Broulíkem vyšla kniha Jedinečný Český ráj.

Výběrem fotografií, které nastřádal během uplynulých pěti let, se vyznává nejen ze své lásky k jedinečné krajině a jejímu bohatství, ale i obdivu k lidem, kteří v ní žili a žijí a kteří svou prací vytvořili hodnoty, které naplňují obsah slova „jedinečný“ v titulu publikace.

Český ráj to napohled

Jedinečnost Českého ráje podtrhuje Zdeněk Mrkáček nejen výběrem snímků, který tvoří virtuální procházku od Turnova k Lomnici, Jičínu, přes Sobotku až do Příhraz, ale i v doprovodné textové části.

Tématicky ji autor rozdělil do tří kapitol s názvy Hudba v Českém ráji, Horolezectví a Název Český ráj, v němž popisuje mimo jiné zajímavou historii zeměpisného pojmenování tohoto mimořádného kousku země. Poprvé jej využili čeští Němci a to pro Litoměřicko a Teplicko. A o přesun názvu do dnešního Českého ráje se zasloužil hlavně Václav Durych v letech 1886 - 1888.

„Český ráj je unikátní syntézou. Krajem živé i neživé přírody se skalními městy, krajem dalekých vyhlídek, lesů, rybníků, hradů, zámků, lidové architektury na venkově, architektonických skvostů ve městech, smělých staveb železnic, sakrálních staveb, lidových krojů, písní, pověstí. Je a hlavně byl také krajem sochařů, tesařů, truhlářů, mlynářů, básníků, malířů, osvícených učitelů, muzikantů, houslařů, varhanářů i varhaníků, skladatelů, divadelních ochotníků, turistů i horolezců. To všechno a mnohé další je Český ráj,“ říká v úvodu své knihy, v pořadí již deváté, na níž se autorsky podílel Zdeněk Mrkáček.

„V předchozích knížkách jsem se věnoval výlučně přírodě. Někteří lidé mi trošku vyčítali, že tam chybí člověk, takže jsem se to snažil Jedinečným Českým rájem napravit. Vždyť Český ráj, to jsou v prvé řadě horolezci, a další lidé z různých oblastí života, především také – hudebníci. Obojí k Českému ráji nerozlučně patří. Lidé ve skalách i hlasy dávných i současných zpěváků. Ono vlastně všechno souvisí se vším. A tady u nás v Českém ráji dvojnásob. Vždyť hudba, která je hned po přírodě mou velkou láskou, vlastně vychází ze zvuků přírody. Je to jedna jediná harmonie,“ svěřuje se Zdeněk Mrkáček.

Hudba Českého ráje

I proto se ve stejnojmenné kapitole věnuje hudbě od prvních dochovaných písemných zmínek z 2. poloviny 15. století, až po působení slavných skladatelů. Zároveň ale vzdává hold i důležité práci místních, osvícených učitelů hudby, stejně jako prostým muzikantům. Připomíná, že například v nevelké obci Tatobity bývalo po chalupách až osm (!) harf a působily tu hned tři kapely.

„Nejde jen o mou zálibu v hudbě. Chtěl jsem přinést i užitečné informace pro lidi, kteří by třeba jinak nezalistovali odbornými publikacemi či sborníky,“ říká mi nad otevřenými stránkami zdařilé publikace její autor, Zdeněk Mrkáček.

Hold krajině i přírodě

Podstatnou část knihy, jak už bylo řečeno, tvoří především fotografie. Překrásné lomenice pojizerských chalup, nezvyklé pohledy na krajinu a její skalní dominanty včetně Trosek. „Každou z těch fotek mám rád. Každá má svůj příběh. V běžném životě různé věci zapomínám, ale u snímků je to jiné, tady si pamatuji každý detail,“ odpovídá fotograf na otázku, které ze 170 snímků si nejvíce cení.

Listujeme stránkami. Pod Skalním městem se valí nad Jizerou mlha, jako druhá řeka. Nad oranžovým soumrakem podzimního slunce se vznáší hejno snad tisícovky špačků v unikátním obrazci a na dalším snímku zase ožívá Jizera. Tentokrát se na mechem porostlých balvanech rozpouštějí poslední zbytky sněhu. V momentě, zachyceném citlivým okem fotografa je pohyb i změna.

„Kolegové říkají, že neradi fotí zimu, protože není barevná a dramatická, ale to přeci není pravda,“ říká a ukazuje detaily pestře zbarvené Sýkořice vousaté na omrzlých větvích. „Zimu mám nesmírně rád. Stejně jako ostatní roční období. Jejich střídání jsou důležitá, vnášejí do našeho života rytmus i řád. Obojí v životě potřebujeme.“

Zdeněk Mrkáček je jedním z mála fotografů, který ve svých barevných snímcích krajiny dokáže dokonale vystihnout atmosféru konkrétní chvíle. Svítání i zimního soumraku. Výrazná barevnost není pohlednicově umělá. Naopak, jako by v očích čtenáře odkrývala všechny barevné odstíny přírodní palety a rozsvěcela dosud nezažehnutá světla.

Knížka zachytí atmosféru i duší

Každý, kdo zná jeho předchozí knihu s názvem Duše Českého ráje, mi dá jistě za pravdu. Snímky, z nichž okrajově čerpal i ve své poslední knize, jsou skutečně jedinečné. Zároveň ale nepopře, že je profesí vystudovaný přírodovědec, zoolog a především pak ornitolog.

Český ráj a Foerster

„V blízkosti orlího hnízda jsem celkem strávil snad týden. Bylo zajímavé pozorovat, jak samec odletěl, asi za dvě hodiny se vrátil, ale s prázdnou. Pak vylétla samice, asi se naštvala – a potravu přinesla. Je zajímavé pozorovat i to, jak třeba samec poštolky předává na smluveném místě samici hraboše. Jak si dávají neviditelné signály. Samice nejprve odlétne do úkrytu, kde si potravu naporcuje, a pak teprve nese kousky mláďatům. Nejde přitom pouze o fotku, ale i samotný život zvířat. Jsou to dramatické příběhy, o nichž se nikde nemůžete dočíst,“ vypraví nad jednotlivými záběry turnovský fotograf.

„Naše příroda je tak nesmírně zajímavá. Krásná a bohatá. I proto se snažím tyto věci dělat. Lidé kolikrát cestují tisíce kilometrů, a přitom i psychologové potvrzují, že právě domácí obrazy jsou tím, co přispívá ke ztišení a zklidnění duše,“ uzavírá Zdeněk Mrkáček, mimořádný fotograf i člověk, své vyprávění.

A jeho slova podtrhuje i výrok J. B. Foerstera, který je zároveň i mottem knížky Jedinečný Český ráj: „Poznal jsem vlast i cizinu, daleké slavné kraje i města, alpské velehory, ledový chlad Pyrenejí i nesmírnou velebnost moře. Leč od všech těch krás jsem se vrátil s dojatým srdcem do Českého ráje a co kdysi okouzlilo dítě, naplnilo blaženým mírem duši muže.“

O autorech knihy:

RNDr. Zdeněk Mrkáček (11. 4. 1956 Nymburk)
Absolvent Přírodovědecké fakulty UK Praha, pracovní Správy chráněné krajinné oblasti Český ráj v Turnově, člen České společnosti ornitologické, ale také Občanského sdružení paměť Českého ráje a Podještědí a redakční rady sborníku Od Ještěda k Troskám. Je autorem devíti set přednášek, 27 fotografických výstav, autorem čtyř knih a spoluautorem devíti publikací. Některé z nich byly přeloženy do světových jazyků a vyšly v celé řadě států různých kontinentů. Za svou práci ve prospěch občanského a kulturního života Turnova a Turnovska a jejich přírody obdržel loni Cenu obce Turnova.

Kromě nejnovější publikace Jedinečný Český ráj je autorem knih: Duše Českého ráje (2006), Příroda v Českém ráji (1996), Ptáci Českého ráje a prvního dílu audio nahrávky – CD s názvem Hlasy přírody Českého ráje.

Karel Broulík (30. 4. 1951 Louny)
Absolvent Střední umělecko průmyslové školy v Turnově , obor zlatník. V současné době je největším znalcem skalních měst Českého ráje. Je stejně jako Zdeněk Mrkáček členem České ornitologické společnosti. Značná část jeho četných výsledků je v knize Ptáci Českého ráje. Jeho snímky znají návštěvníci jeho výstav i přednášek, stejně jako čtenáři publikací o Českém ráji a jeho přírodě.