Dobrou úrodu na úrovni dlouhodobého průměru očekávají letos čeští chmelaři. Sklizeň začne ve druhé půli srpna, kvůli červnovému chladnějšímu počasí je růst chmele o několik dnů opožděný. O jeho sklizeň se postarají kromě tuzemských i zahraniční pracovníci. Kvůli koronaviru ji doprovodí zvýšená hygienická opatření na zemědělských farmách, u brigádníků z ciziny proběhnou testy na covid-19. Zaznělo to na tradičním setkání chmelařů ve Stekníku u Žatce.

Právě Žatecko je dlouhodobě největší chmelařskou oblastí v Česku. „Na sklizeň přijedou pracovníci ze zahraničí, ne všichni budou mít platná vyšetření na covid. Pěstitelům nabízíme kontakt na firmu, která za necelých 1800 korun provede testování brigádníků přímo u zemědělců. Výsledky by měly být známé do dvou dnů,“ sdělil předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.

Zahraniční brigádníci na sklizeň chmele přijedou tak jako jiné roky z východní Evropy. Zaměstnavatelé mají povinnost vyžadovat od těch, kteří dorazí z Rumunska, Bulharska a mimounijních zemí, negativní test na covid-19. Výsledek testu musí být z území ČR a nesmí být starší než čtyři dny.

Na setkání chmelařů zaznělo, aby pěstitelé hygienická opatření nepodcenili. „Neměla by probíhat žádná velká srocování brigádníků, a když už ano, tak v rouškách. Pěstitelé by měli být obezřetní při jejich ubytování i na pracovištích, aby nedocházelo k případnému dalšímu přenosu nemoci a nenakazilo se tak zbytečně velké množství lidí,“ doplnil Hejda.

Jak se na českém chmelařství projeví následky pandemie, se teprve ukáže. V oboru se uzavírají dlouhodobé smlouvy, prodej letošní sklizně mají pěstitelé zajištěný. „Nemoc měla hlavně v prvním pololetí letošního roku velký dopad na produkci a spotřebu piva. Po celém světě se zavřely hospody, některé pivovary přerušily výrobu. Na druhou stranu zaznamenáváme dobré léto na spotřebu piva, věříme, že díky druhé polovině letošního roku nebudou propady v pivovarnictví zase tak obrovské. Do budoucna hledíme pozitivně a doufáme, že celkový dopad na naše chmelařství nebude tak velký,“ sdělil předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, Zdeněk Rosa.

Většina jde na export

V Česku se letos chmel pěstuje na 4950 hektarech, což je o několik desítek méně než loni. Většina chmelnic, necelé 4000 hektarů, se rozkládá na Žatecku. Drtivá většina chmele z Česka jde na export, hlavně do Japonska. V Libereckém kraji pěstují chmel například studenti Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant.

Z dlouhodobého hlediska stojí před českými chmelaři dvě výzvy vyrovnat se s klimatickými změnami doprovázenými suchem a ekologickou politikou EU. „Letošek je na srážky normální, nemůžeme mluvit o významném suchu. Jsou ale oblasti, kde napršelo méně a potřebovali by tam vody víc. Že musíme do budoucna zajistit zdroje závlahové vody, stále platí,“ připomněl Hejda.

„Do roku 2050 by EU měla být klimaticky neutrální, dotkne se to i zemědělství. Snížit se má také spotřeba pesticidů a hnojiv, je požadavek na zvýšení plochy ekologického zemědělství. Budeme se s tím muset v nejbližších letech vypořádat,“ řekl ve Stekníku náměstek ministra zemědělství Jiří Šír.