Obří číslici deset, kterou tvoří modříny uprostřed smrků, uvidíte na podzim a v zimě až ze vzduchu, nebo z protějších vrchů. Lesníci ji vysadili v roce 1928 jako připomínku výročí 10 let existence Československa.

„Nikde jinde to nenajdete. A teď to bude ještě větší,“ míní někdejší harrachovský lesník a velký znalec hor Petr Kadleček. Čísla jsou z nadhledu 180 metrů vysoká a tloušťka „čar“ cifer je až 20 metrů. Tvoří je symetricky vysázené modříny uprostřed smrkového lesa. Když přijde podzim, modřín na rozdíl od smrků zežloutne a na zimu opadá.

Říká se tomu Harrachovská desítka a vznikla tu v roce 1928. Podle místních legend vznikla díky iniciativě jednoho z tehdejších lesních hospodářů. „Jeden z lesníků dostal nápad. Nejprve si vše odměřil a do vrcholů číslic postavil patníky, z nichž se dva dochovaly dodnes,“ přiblížila starostka Harrachova Eva Zbrojová.

Letos se má na tomto místě objevit další nula, z desítky se tak stane stovka. Dalším generacím bude připomínat, že si obyvatelé Harrachova v roce 2018 vzpomněli na sté výročí založení Československa. Nápad na rozšíření číslovky o další nulu přišla právě starostka Harrachova. Na desítku totiž vidí z okna svého bydliště.

„Letos oslavíme sto let od založení Československa. Všude budou klást věnce a podobně, na to by se v Harrachově přišel podívat málokdo. Zato stovku uvidí skoro každý,“ myslí si Zbrojová. Bílý kopec leží na území Krkonošského národního parku (KRNAP), jehož pracovníci sadbu další nuly z modřínů provedou…

„Museli jsme ale nejprve získat výjimku z ministerstva životního prostředí. Tu máme,“ tvrdí starostka Harrachova. S pracemi by se tu mělo začít brzy z jara. „Výsadbu modřínů na Bílém kopci plánujeme. Ale podrobnosti zveřejníme až později,“ říká mluvčí KRNAP Radek Drahný.

Nová nula zabere více než jeden hektar lesa, smrky odsud zmizí. Nová nula se bude skládat z tisíců stromků, jejichž sazeničky budou pocházet z mladých stromků, které rostou pod současnou desítkou. Lesníci mladé stromky ošetří i přímo pod desítkou a polovinu starých modřínů pokácejí. Tak se bude Harrachovská stovka v běhu let pomalu doplňovat a obnovovat.

„Park chce po nás pomoci s úklidem klestí po vykácení smrků. Vyhlásíme dobrovolnické brigády, pomohou i děti ze zdejší školy,“ doplňuje Zbrojová.

Harrachovská desítka by v roce 1928 asi nevznikla nebýt katastrofálního vichru, který se po hřebenech Krkonoš prohnal 12. listopadu 1925. Do harrachovských lesů bylo pozváno až 500 lesních dělníků z celého Československa. Většina polomů zmizela do roku 1926. Po uklizení bylo potřeba holiny zalesnit. Při sázení stromků pomáhala i armáda. Zalesňovací práce skončily v roce 1928. A při té příležitosti vyrostla Harrachovská desítka.