Čestným hostem, který podle organizátorů pomohl tuto akci opravdu prozářit byla Jiřina Šiklová, známá publicistka a socioložka.

Dobrovolnictví vzniká podle Šiklové z přirozené potřeby člověka být užitečný. Lidé hledají způsob jak naplnit svůj volný čas, jak se začlenit do společnosti například v seniorském věku, kdy už nejsou pracovně aktivní a dosud mají dost síly, energie a času na to, aby někomu pomohli. „Ne všichni mohou být zaměstnaní a proč taky, lidé potřebují najít smysl své existence a naplnit svůj život nějakou smysluplnou činností,“ řekla.

Diskuse se při setkání točila i kolem romské otázky a hovořilo se o tématu zneužívání sociálních dávek. „Překvapilo mě, že přišlo hodně lidí a že je tato problematika zajímá. Bylo vidět, že přišli opravdu ze zájmu, nikdo je nepřemlouval, nesháněli se po žádné prezenční listině, kde by podepsali svou účast,“ řekla po skončení besedy Šiklová.

„Tuto akci jsme připravili jako vyvrcholení loňského Evropského roku dobrovolnictví a měla nastartovat v Jablonci novou tradici. Alespoň jednou v roce uspořádat takové setkání občanů, neziskových organizací, politiků a odborníků,“ doplnila ředitelka Oblastního spolku ČČK Kateřina Havlová. Cílem je podle ní diskutovat o situaci, klást otázky, které každá ze zmíněných skupin má a hledat odpovědi.

„Myslím, že je na čase neprosazovat individualismus, ale hledat cestu spolupráce mezi jednotlivými neziskovými organizacemi i jednotlivci,“ míní Havlová. Dobrovolníci jsou podle ní lidé s vysokým morálním kreditem a je důležité hledat cestu napříč společností, aby se zvýšilo povědomí o hodnotě a významu takovéto činnosti.

Na setkání zaznělo, že je důležité probudit v lidech národní hrdost. Tím se prolomí hradby apatie a nezájmu o dění okolo nás a agrese nebude mít v této společnosti místo. Velkým ponaučením zneužití vzrůstající agrese by měla být podle Havlové doba let třicátých, kdy nenávist vystupňoval a vůči jedné skupině zaměřil Adolf Hitler.

„Důležité je, aby toto pochopil každý z nás a každý jeden člověk našel svou hrdost a tím i vlastní hodnotu. Pak ji uvidíme i u těch ostatních a budeme si ji vážit,“ vysvětlila ředitelka ČČK.

Jiřina Šiklová

Podepsala manifest Dva tisíce slov a působila v tzv. nátlakové skupině Červení proti. Po propuštění z univerzity po roce 1969 pracovala jako uklízečka a sociální pracovnice na geriatrickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, kde se podílela na výzkumu, avšak bez možnosti publikovat pod svým jménem. Od sedmdesátých let spolupracovala s Petrem Pithartem na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího Československa, podepsala Chartu 77.

V normalizačních letech byla perzekvována a od května 1981 vězněna za pašování nelegální literatury (byla obviněna z podvracení republiky ve skupině ve spojení se zahraničím). Spolupracovala také s Dokumentačním střediskem československé nezávislé kultury v Scheinfeldu (SRN), kde na zámku Schwarzenberg shromažďoval Vilém Prečan veškerou exilovou a samizdatovou literaturu.

V roce 1995 získala ocenění Žena Evropy za svůj přínos integraci Evropy. V roce 1999 jí prezident Václav Havel udělil Medaili za zásluhy I. stupně. V únoru 2000 získala plaketu Alice Masarykové za zásluhy o rozvoj sociální práce v ČR. Zdroj: wikipedia