Problém je ale v tom, že tyto stroje nebyly původně vůbec určené na silnici a ani ty, které silničním předpisům odpovídají, se na asfaltovém povrchu nechovají zrovna ideálně. Jejich majitelé proto vyhledávají terény a vzhledem k tomu, že na Českolipsku není žádné místo, kde by se mohli beztrestně vyřádit, jezdí do terénů tam, kam vůbec nesmí. Samotné ježdění by nikomu ani tak nevadilo jako to, že čtyřkolky za sebou nechávají spoušť.

Své o tom vědí i správci CHKO Lužické hory. „S motorkáři, kteří brázdili území CHKO na terénních motocyklech, jsme se setkávali vždy. Letošní rok je to ale mnohem horší. K motocyklům přibyly čtyřkolky a je jich pořád víc a víc. Není týden, abychom nenašli nějakou poničenou lokalitu,“ stěžuje si vedoucí správy CHKO Lužické hory Tomáš Besta. „Rozježděné jsou louky, lesy a třeba i koryta potoků. Bezohlednost čtyřkolkářů snad nezná mezí a my jsme proti nim bezbranní. Policie zavítá do odlehlých končin CHKO jen velmi zřídkakdy a my nemůžeme stíhat všechno,“ pokračuje. Navíc podle něj mnoho čtyřkolek není označených poznávací značkou a ani viníka přestupku proto není v případě jeho zahlédnutí možné identifikovat. „Ti co značku mají, tak ji mají zamazanou bahnem a nejde přečíst,“ dodává Tomáš Besta.

Dokázat čtyřkolkářům přestupek proto není vůbec jednoduché. Přesto vedoucí správy CHKO apeluje na lidi: „Když uvidíte jezdit někoho na území CHKO, vyfoťte ho tak, aby byla pokud možno vidět poznávací značka. Za každou pomoc budeme vděční. Zdá se, že tento způsob je jediným možným, jak devastování přírody zabránit. Závory, prosby, zákazové cedule ani nic podobného nepomáhá, a proto musí přijít na řadu sankce.“

Za ničení přírody v CHKO může jeho správa uložit fyzické osobě až padesátitisícovou pokutu a právnické osobě dokonce až půl milionu. Na takto vysoké pokuty možná dojde už v brzké době. „Společně s městskou policií i státní policií chystáme několik větších akcí, při kterých se zaměříme právě na čtyřkolkáře. Především se pokusíme identifikovat ty hříšníky, kteří ničí prostor CHKO pravidelně, a o kterých už víme. Známe místa kam jezdí, i čas, kdy se tam objevují,“ dodává na závěr Tomáš Besta.

Také Vojenské lesy a statky (VLS), divize Mimoň, se ve svých lesích potýkají s ničením cenných porostů, které způsobují zejména čtyřkolkáři.
„Je to stálý problém, jezdí v rezervacích a chráněných oblastech a nerespektují zákony, porušují zákaz vjezdu a devastují maloplošné přírodní rezervace,“ potvrdil ředitel VLS Mimoň Jiří Janota. Čtyřkolkáři tím, že vjedou kamkoliv, způsobují erozi půdy a ničí i ty nejcennější lokality.

Ještě před několika lety uvažovalo vedení VLS o kompromisu: vyčlenit část lesa, kde by se čtyřkolkáři a jezdci na terénních motorkách mohli vyžít.
„Po negativních zkušenostech jsme od tohoto záměru ustoupili. Je totiž jisté, že jakmile by se jízdy ve vyčleněném terénu nabažili, začali by stejně jezdit všude kolem, a to i do chráněných území,“ vysvětlil Jiří Janota. Dodal, že sedmdesát procent Ralska je chráněné naturové území.