„Denně nám přibude jeden až dva hospitalizovaní. V současnosti se jejich počet pohybuje kolem dvaceti,“ sdělil mluvčí krajské nemocnice Václav Řičář, podle kterého je tak zaplněna většina lůžek na infekčním oddělení nemocnice. „Krizový scénář zatím nemám, předpokládáme, že situaci zvládneme,“ dodal.

Vzhledem k vysokému nárůstu počtu nemocných hygienici předpokládají, že se lidé nenakazili mezi sebou navzájem, ale prostřednictvím tzv. vehikula, kterým může být i potravina. „Nemyslíme si, že by nákaza pocházela z řetězce, ale spíše ze stravovacího zařízení,“ vysvětlila Balašová. Podle ní momentálně sleduje hygiena několik stop, odkud by se infekce mohla šířit. „Hledáme společného jmenovatele. Pátráme po tom, kde se nemocní posledních čtrnáct dní inkubační doby, než se projevily příznaky, pohybovali,“ doplnila. Zdrojem nákazy může být také zdravý bacilonosič, který o své nemoci nemá tušení. Proto se hygienici zaměřují i na kontroly zaměstnanců na některých pracovištích.

Protiepidemická opatření přijaly také turnovské školy, školy a volnočasová centra, kde panuje zpřísněný hygienický režim. „Máme k dispozici dezinfekční gely, které používáme vždy před jídlem, po příchodu ze zahrady, z umývárny a podobně. Hlídáme děti, aby si správně umyly ruce mýdlem, pak si rozetřou gel. A to až osmkrát denně,“ vysvětlil učitelka z Mateřské školy Dřevěnka Štěpánka Horáčková. Samozřejmostí je pak dezinfekce koupelny, častá výměna ručníků nebo i takové detaily, jako je individuální rozdělování ovoce do mističek. „Také jim vysvětlujeme, aby například nestrkaly hračky do pusy nebo je neolizovaly, což se týká nejmenších dětí,“ pokračovala s tím, že na zvýšenou hygienu dbají i pedagogové.

V Libereckém kraji se jedná už o druhou vlnu nákazy. V dubnu se onemocnění začalo šířit mezi bezdomovci a narkomany. „Od poloviny září začaly přibývat případy i u osob bez rizikového chování,“ dodala Balašová.

Virový zánět jater typu A je vyvolán virem hepatitidy A. Inkubační doba, tj. doba od vniknutí viru do organizmu k prvním příznakům onemocnění, je 15–50 dní. Již koncem inkubační doby bývají přítomny necharakteristické příznaky. Nejčastěji se jedná o projevy chřipkové, žaludeční a střevní. Po této fázi ohlašující příchod nemoci nastupuje vlastní fáze onemocnění, kdy dochází ke zhoršení potíží a často se objevuje „žloutenka“. Současně s ní má pacient tmavší moč, světlou stolici a svědění kůže.

Nemoc se v Jablonci šíří hlavně v komunitě nitrožilních uživatelů drog a lidí bez domova, nakazilo se mezi nimi zatím 21 lidí. „Část ohrožených osob jsou lidé bez domova nebo lidé, kteří bydlí na ubytovnách ve ztížených hygienických podmínkách. Někteří jsou v exekuci, část z nich nemá doklady nebo nemá registrujícího lékaře. Toto všechno komplikuje zavádění účinných protiepidemických opatření,“ popsala ředitelka protiepidemického odboru KHS LK Jana Prattingerová.

V září přitom proběhlo očkování lidí z nejvíce ohrožených skupin v centru Naděje v Jablonci. „V jablonecké nemocnici tito pacienti nejsou, nemáme infekční oddělení,“ informovala mluvčí Nemocnice Jablonec Petra Hybnerová s tím, že ke každému pacientovi přistupují, až do stanovení přesné diagnózy, obezřetně. Zatím tedy žádná další opatření nechystají. Dosud naposledy hygienici zaznamenali epidemii žloutenky typu A v Jablonci v roce 2015.