Dvacet metrů vysoká dřevěná konstrukce spojená prostřednictvím ocelových styčníků vyrostla mezi Jabloncem a Libercem na Černostudničním hřbetu. Po devadesáti sedmi schodech po ní v sobotu vystoupal také císař Josef II., při jejím slavnostním otevření.

Rozhlednu za dva miliony korun zpřístupnili po tříměsíčním budování již v červnu tohoto roku, ale slavnostní otevření proběhlo právě tento víkend nejen za přítomnosti císaře Josefa II., ale také těch, kteří se na realizaci rozhledny podíleli.

Nechyběl tedy hejtman Stanislav Eichler za Liberecký kraj, který stavbu financoval, starosta libereckých Vratislavic Lukáš Pohanka i starosta obce Rádlo Jaroslav Cvrček, kteří slavnostně přestřihli pásku za doprovodu dusotu koňských kopyt a přítomnosti stovky lidí, kteří si tuto velkolepou událost nenechali ujít.

„Hledali jsme cestu, jak zpřístupnit tuto lokalitu dalším turistům. Vratislavice, magistrát města Liberce i kraj nám vyšly vstříc a rozhlednu zafinancovaly,“ zmínil rádelský starosta.

A kdo přišel s nápadem rozhlednu postavit? Přestože tato myšlenka plynula od představitelů dobrovolného sdružení obcí Mikroregion Císařský kámen a starosty obce Rádlo Jaroslava Cvrčka, původní myšlenka postavit rozhlednu na Černostudničním hřbetu s nadmořskou výškou 637 metrů sahá přes dvě stě let do minulosti.

Josef II., habsburský císař, totiž inicioval výstavbu rozhledny již v roce 1779, kdy ocenil vhodnou strategickou polohu místa a navrhl zde vybudovat pevnost. Návrh byl ovšem v kruzích vojenských odborníků zamítnut.

Návštěvu císaře Josefa II. dodnes připomíná pamětní mramorová deska na nedalekém vrcholovém kameni, která zde byla umístěna při stoletém výročí císařovy návštěvy v roce 1878.

V dubnu začala napůl libereckou a napůl rádelskou rozhlednu stavět společnost Taxus a podle majitele firmy Petra Bláhy má rozhledna životnost deset až dvanáct let.

„Rozhledna je ze dřeva spojeného ocelovými styčníky. To znamená, že jednotlivé dřevěné prvky jsou v místech spojů přerušeny, což umožňuje jejich výměnu do budoucna,“ vysvětlil Petr Bláha.

Firma na výstavbu rozhledny použila osmnáct metrů krychlových betonu, 1,6 tuny žárově pozinkované a 32 metrů čtverečních dřevěné hmoty.

Někteří návštěvníci se v sobotu podivili nad výškou rozhledny vzhledem k vzrostlým stromům. „Výška byla dána podmínkami letového provozu. Dvacet metrů je limit, do kterého se nemusí stavba označovat světly, jejichž instalace by prodražovala stavbu i údržbu. Pokud by stromy rozhlednu přerostly a bránily by výhledu, slíbily Lesy ČR jejich zkrácení či vykácení,“ podotkl Petr Bláha.